 |
Právě je 177 návštěvník(ů)
a 3 uživatel(ů) online:
preetiroy
Willy
ivanp
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme
113130475
přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
°
GRANO SALIS - ZRCADLO NAŠÍ EKUMENY
I ty můžeš ovlivnit, jaké budou tyto stránky!
GRANO SALIS si tvoří návštěvníci sami!
Nebojme se říci nahlas, co si myslíme
GRANO SALIS vám nabízí možnost říci nahlas, co si myslíte. Jako zaregistrovaný uživatel pod přezdívkou se můžete svobodně vyjadřovat k tématům, týkajících se křesťanství. GRANO SALIS je místem setkávání, výměny názorů a pohledů víry, diskusí i polemik. Máte-li zájem zveřejnit svůj názor na jakýkoliv příspěvek, můžete tak velice snadno učinit pouhým kliknutím na odkaz Poslat článek v hlavním menu.. Můžete též reagovat pomocí odkazu komentář , který je v úpatí každého článku. Na jednotlivé komentáře lze pak reagovat odkazem odpovědět nebo Poslat komentář. Pro další informace klikněte zde.
|
|
Velikonoční přání 2021 si můžete na portálu Síť víry stáhnout a poslat svým přátelům a známým
|
|
poslal brusle7 Uvádím zde znovu sérii článků - svědectví z mého života, napsaných a uveřejněných pro GS v letech 2010-2012 - pod názvy "Reformovat ŘKC, či odejít? (1-14). Zveřejňuji znovu s odstupem sérii těchto 14-ti článků, které vznikly jako svědectví z mé přelomové cesty z ŘKC - úzké cesty - vedoucí ještě blíže ke Kristu. Mé svědectví může pomoci třeba ŘKC kněžím ve vnímání jejich "oveček", nebo podobně tápajícím a hledajícím lidem na cestě, jako jsem byla kdysi já. Díky, Pane Ježíši, z tuto cestu. Chvála Tobě! Aleluja!!!
|
poslal Nekdo Na začátku článku bych rád zmínil, pro koho následující video a zamyšlení není určeno. Důvod je následující, domnívám se, že ve výsledku je to zajímat nebude a pro některé je to zbytečné zamyšlení. V první řadě není určeno pro Willyho, který je neomylně přesvědčen, že to on je Boží prorok a kdo ho tak nevidí, tak je synem ďábla, píše lži, atd. Dále není určeno uživateli/uživatelce Brusle7, protože jsem přesvědčen, že nezmění svůj pohled na to, že Willy je Boží prorok i kdyby dál šířil nepravdy a vzbuzoval strach, co dál dělá, sice ne zde na Granosalis ale na internetu určitě. Ani nikoho z tzn. "Katedrály Granosalis" protože ti už jsou rozhodnuti, že oni jsou ti lepší a zbytek jsou uživatelé druhé kategorie. V druhé řadě není určeno ani pro katolíky, protože obsahuje odkaz na moje video, kde ukazují jak "prorok Willy" šíří nepravdy. Domnívám se, že katolíci Willyho za proroka nepovažuji. V třetí řadě není ani pro Cizince, který se domnívám, že by mohl udělat podobné video a také se zamyslet či Willy šíří nepravdy či nikoliv. Rozhodl se do toho zkoumání nevstoupit. Článek je tedy otevřen všem ostatním, co se nebojí používat, to co mají na krku a to co nám Pán dál k přemýšlení. Klidně si ho přečtete i vy, které jsem zmínil v tomto úvodu, ale upozorňuji pro vás ho primárně nepíšu.
|
poslal Frantisek100 Se slovem pokání se napřed v NZ setkáváme u tří evangelistů.
·
2„Čiňte pokání,
neboť se přiblížilo království nebeské.“ U Matouše
·
Marek 1, 4To
se stalo, když Jan Křtitel vystoupil na poušti a kázal: „Čiňte pokání a dejte
se pokřtít na odpuštění hříchů.“
·
Lukáš 3, 3I
začal procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na
odpuštění hříchů,“
Říká to Jan Křtitel.
Smyslem pokání z toho, co Jan sděluje, je i odpuštění hříchů.
K pokání tedy musí být vědomí, že já osobně jsem hříšný. Kdo si myslí, že
nehřeší či, že není hříšný, nemá potřebu pokání a ani Janova křtu. A zajímavé
je, že tehdy mnoho lidí tu potřebu odpuštění a tedy i pokání mají. Jak velký rozdíl od dnešních
lidí, kteří si nic podobného nemyslí. Pak se nemusí kát a hledat odpuštění. Tehdy byla doba jiná.
Jan ale ukazuje i na další smysl pokání?
·
3To je
ten, o němž je řečeno ústy proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti:
Připravte cestu Páně, vyrovnejte mu stezky!‘
Jaké království se přiblížilo? Král království nebeského
Pán Ježíš. A připravit mu cestu. Cestu kam. Do lidských srdcí, do lidské duše.
Bez pokání nemůže nikdo pochopit oběť Pána Ježíše, nemůže pochopit,
že zemřel a obětovat se i za mne osobně.
Dnešní lidé nepřijímají
víru v Ježíše právě proto, že pokání je pro ně něco, co nechápou. Přece jsem
nikomu nic neudělal, nikoho nezabil… atd.
Pokud činili pokání a rozhodli se pokřtít, znamenalo to začátek
nového života s čistým listem.
Jak víme, lidé začnou psát nový život, ale často se zase stane,
že ten čistý list života něčím pošpiní. Nikdo není po celý další život bez chyb.
A tak je tu znova pokání, kdy člověk na modlitbě před Bohem, přizná, že něco neudělal
správně, někomu ublížil a znova se kaje.
Jan to pochopil:
·
4To
píšeme, aby naše radost byla úplná.
·
5A toto
je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a
není v něm nejmenší tmy.
·
6Říkáme-li,
že s ním máme společenství, a přitom chodíme ve tmě, lžeme a nečiníme pravdu.
7Jestliže
však chodíme v světle, jako on je v světle, máme společenství mezi sebou a krev
Ježíše, jeho Syna, nás očišťuje od každého hříchu.
·
8Říkáme-li,
že jsme bez hříchu, klameme sami sebe a pravda v nás není.
· 9Jestliže
vyznáváme své hříchy, on je tak věrný a spravedlivý, že nám hříchy odpouští a
očišťuje nás od každé nepravosti.
·
10Říkáme-li,
že jsme nezhřešili, děláme z něho lháře a jeho slovo v nás není.
A každé vyznání hříchu je také pokání.
Co tedy František nepochopil??
|
poslal Nepřihlášený Velký reset je téma, které se objevilo v souvislosti s pandemií Covid – 19. Spočívá v tom, že celospolečenských změn, zejména pandemických omezení a z nich vyplývajících lidských návyků, je třeba využít ke konečnému přetavení společnosti směrem k prosazení globálních ekonomických, politických a společenských cílů. Autorem myšlenky je švýcarský profesor Klaus Schwab, zakladatel Světového ekonomického fóra (WEF) v Davosu, který se této myšlenky snaží docílit skrze každoroční konference, jichž se účastní řada světových politiků, manažerů a kulturních celebrit. Tyto myšlenky mají i náboženský přesah a zasahují samou podstatu lidského společenství.
|
|
poslal oko
Cizinec napsal: ..."často se mi v životě s Bohem stávalo a stává, že jsem činil nebo činím pokání včas. Dřív, než je pozdě. Že mne Bůh zastavil či zastaví dřív, než se mi povede udělat něco špatně nebo dokonce zlého. "...
Fakt jde dělat pokání už jaksi dopředu, před hříchem? Co je to za druh "evangelia" - kde má toto oporu v Písmu?
|
|
poslal Nepřihlášený Sleduji zdejší věřící pisatele pozorně a lze si všimnout, že dobrá polovina z nich argumentuje skoro pokaždé satanem. To znamená, že když jsou v diskusní nouzi, nevědí kudy kam, tak uvalí na svého oponenta v diskusi obvinění, že jedná pod vlivem satana.
|
poslal lutrik Hana Hnilicová: Básně XVI. Recitují: Hana Hnilicová a přátelé. Hudební doprovod: Petr Maria Lutka.
Sobota 3. 6. L. P. 2023 od 14 hodin. Kostel sv. Terezie od Dítěte Ježíše, Praha 8 – Kobyliské náměstí 1000/1. Vstup volný
|
|
poslal Willy Toto je autentický dopis Jana Husa Karlově Universitě z konce června r. 1415
|
|
poslal Nepřihlášený AI je mluvícím obrazem Šelmy, která mysl toho kdo s ní komunikuje označuje znamením 666.
|
|
poslal Nepřihlášený Jelikož jsem tu mezi diskutujícími nenašel (mimo praktikující římské katolíky) už nikoho z jiných křesťanských skupin, kdo by tu jasně a jednoznačně podpořil mé tvrzení, že pokání bez lítosti nad dříve způsobeným zlem je nemožné - že je to logický nesmysl - protimluv, tak jsem se v této záležitosti zeptal umělé inteligence.
|
poslal redifon VÝZNAM A ÚLOHA KŘESŤANA VE SVĚTĚ
Svého času jsem se při své činnosti v jednom sboru setkal s názorem, který mi doslova vyrazil dech – jeden bratr byl toho názoru, že je Satan nositelem světla a argumentoval při tom známým veršem z Lukášova evangelia. Nechápal jsem fakt, že po tolika létech chození s Pánem může mít někdo problém tohoto druhu. To mě přinutilo k této práci, která je pokusem zjednat v této otázce jasno. Jde o pohled netradiční, který si vynutila sama podstata řešeného problému.
(I). Související texty Písma sv.
(1) Jb. 1:6 „Nastal pak den, kdy přišli synové Boží, aby předstoupili před Hospodina; přišel mezi ně i satan.“
(2) Jb. 1:9 „Satan však Hospodinu odpověděl: „Cožpak se Jób bojí Boha bezdůvodně?“
(3) Jb 1:11 „Ale jen vztáhni ruku a zasáhni všechno, co má, hned ti bude do očí zlořečit.“
(4) Iz. 14:12,13 „Jak jsi spadl z nebe, třpytivá hvězdo, jitřenky synu! Jak jsi sražen k zemi, zotročovateli pronárodů! A v srdci sis říkal: „Vystoupím na nebesa, vyvýším svůj trůn nad Boží hvězdy, zasednu na Hoře setkávání na nejzazším Severu.“
(5) Luk. 10:18 „Řekl jim: “Viděl jsem, jak satan padá s nebe jako blesk.“
(6) 2Kor.11:14 „A není divu, vždyť sám satan se převléká za anděla světla;“ (Kraličtí překládají: „proměňuje se“ což není možné, Satan se nemůže proměnit v anděla světla proto, že mu k tomu chybí svoboda – viz část V.).
(7) J. 12:31 „Nyní je soud nad tímto světem, nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven.“ (To vedlo u Ježíšových učedníků a následovníků později k veliké radosti, kterou vyjádřil apoštol Pavel v Ř. 8:33 „Kdo vznese žalobu proti vyvoleným Božím? Vždyť Bůh ospravedlňuje!“)
(8) Zj. 12:10 „A slyšel jsem mocný hlas v nebi: „Nyní přišlo spasení, moc a království našeho Boha i vláda jeho Mesiáše; neboť byl svržen žalobce našich bratří, který je před Bohem osočoval dnem i nocí.“
(9) Žd. 2:14 „…aby svou smrtí zbavil moci toho, kdo smrtí vládne, totiž ďábla,….“
(10) Mt. 24:24 „Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět velká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.“
(11) J. 14:30 „Již s vámi nebudu mnoho mluvit, neboť přichází vládce tohoto světa. Proti mně nic nezmůže. (var: nade mnou nemá žádnou moc). Ale svět má poznat, že miluji Otce a jednám, jak mi přikázal.“
(12) Lk. 22:53 „….Ale toto je vaše hodina, vláda tmy.“
(13) J. 1:5 „To světlo ve tmě svítí a tma je nepohltila.“
(14) 2Pt. 1:19 „Tím se nám potvrzuje prorocké slovo, a činíte dobře, že se ho držíte; je jako svíce, svítící v temném místě, dokud se nerozbřeskne den a jitřenka vám nevzejde v srdci.“
(15) Zj. 22:16 „Já, Ježíš, posílám svého posla, aby vám to dosvědčil po všech církvích. Já jsem potomek z rodu Davidova, jasná hvězda jitřní.“
(16) 1J. 1:5 „A toto je zvěst, kterou jsme od něho slyšeli a vám ji oznamujeme: že Bůh je světlo a není v něm nejmenší tmy.“
(17) 1Kor. 13:12 „Nyní vidíme jako v zrcadle, jen v hádance, potom však uzříme tváří v tvář. Nyní poznávám částečně, ale potom poznám plně, jako Bůh zná mne.“
(18) J. 5:22 „Otec nikoho nesoudí, ale všechen soud dal do rukou Synovi, aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal.“
(19) Ž.23:4 „I když půjdu roklí šeré smrti, nebudu se bát ničeho zlého, vždyť se mnou jsi ty. Tvoje berla a tvá hůl mě potěšují.“
(20) Jk. 4:7 „Podřiďte se tedy Bohu. Vzepřete se ďáblu a uteče od vás, přibližte se k Bohu a přiblíží se k vám.“
(21) Iz. 42:8 „Já jsem Hospodin. To je mé jméno. Svou slávu nikomu nedám, svou chválu nepostoupím modlám.“
(22) Ř. 6:7 „Vždyť ten, kdo zemřel, je vysvobozen z moci hříchu.“
(23) 1M. 6:1-4 „Když se lidé začali na zemi množit a rodily se jim dcery, viděli synové božští, jak půvabné jsou dcery lidské a brali si za ženy všechny, jichž se jim zachtělo. Hospodin však řekl: „Můj duch se nebude s člověkem věčně zaneprazdňovat. Vždyť je jen tělo. Ať je jeho dnů sto dvacet let.“ Za oněch dnů, kdy synové božští vcházeli k dcerám lidským a ty jim rodily, vznikaly na zemi zrůdy, ba ještě i potom. To jsou ti bohatýři dávnověku, mužové pověstní.“
(24) Juda 6, 7 „Také anděly, kteří si nezachovali své vznešené postavení, ale opustili určené místo, drží ve věčných poutech v temnotě pro veliký den soudu. Podobně jako oni i Sodoma, Gomora a okolní města se oddaly smilstvu, propadly zvrhlosti, a jsou nám výstražným příkladem trestu věčného ohně.“ (II). Satan, jeho vzpoura a pád
Oddílům Písma sv. rozumím takto: Lucifer, kdysi měl svobodný přístup k Bohu (1), ale byl neposlušný. Z textu (4) se podle jeho titulu dá usoudit, že byl postavením blízko Synu Božímu. Nicméně byl neposlušný, a o tuto výsadu i o jméno přišel. Zpočátku měl v říši andělů výsadní postavení; byl Světlonošem, tj. nositelem Božího světla. (Lucifer z lat.=světlonoš). Původně byl Lucifer a jeho andělé bytosti dobré, bytosti světla, ale vzepřeli se Bohu a byli s nebe sraženi do pekla. (Novotný, BS heslo Lucifer) (23), (24), (4), (5). V textu (1) již není pojmenován Lucifer, ale Satan. Z textu vyplývá, že k Božím synům již nepatřil. I když stále měl k Bohu přístup a mohl s Bohem komunikovat přímo, této výsady zneužíval ho k tomu, aby pokoušel Hospodina k tomu, aby zkoušel Joba (2), (3), a Hospodin mu to s určitými omezeními dovolil. Satan a jeho andělé nečinili pokání, naopak se dopouštěli na zemi svévole tím, že se spojovali s dcerami lidskými ( 1M. 6:1-4). Rekové, jak je známe z nejrůznějších mytologií, podle mého soudu povstali z těchto spojení. I přes opozici vůči Bohu a jeho andělům byl Satan v nebi tolerován až do okamžiku, kdy se pokusil zmařit Boží spasitelské dílo tím, že přivodil smrt našeho Spasitele na kříži. Pak došlo k boji na nebi. V něm archanděl Michael s věrnými anděly porazil Satana i jeho vojska a svrhl je z nebes (Zj. 12:7-10) do nižších světů. Tím, že byl Satan a jeho andělé vyhnáni od Světla, stali se logicky anděly Tmy. S bojem na nebi probíhal i boj na zemi, kde Satanovi náš Spasitel svojí smrtí na kříži zasadil definitivní úder: Již na nás nemůže žalovat. (5), (7), (8), (9). Satan byl naším Spasitelem označen za svůdce, vládce tohoto světa a vládce temnosti. (10), (11), (12). Protože Satan svůj boj v nebi již definitivně prohrál, vede na zemi boj s těmi, kdo se drží Kristova učení. (Zj. 12:17). Tím, že byl Satan a jeho andělé vyvrženi z říše světla, stali se vládci tohoto světa (Mt. 4:8; Lk. 4:5-7).
V Satanovi, jakožto vládci tmy světla žádného není – tedy v žádném případě již nemůže být nositelem světla. Ale Satan se může maskovat jako anděl světla, aby sváděl na scestí. (6).
Varování pro nás:
Zjevení Janovo 12:12 Proto jásejte, nebesa a všichni, kdo v nich přebýváte! Běda však zemi i moři, neboť sestoupil k vám ďábel, plný zlosti, protože ví, jak málo času mu zbývá.“ Moje poznání v této věci je toto: Lucifer, ač nositel Božího Světla nemohl jeho podstatu pochopit, obsáhnout ani uchopit. A to ho vedlo ke vzpouře proti Bohu, byl ale poražen a vymeten z Boží blízkosti. Tím ale Lucifer ztratil výsadu být nositelem Božího světla a stal se Satanem (odpůrcem), vládcem sil temnosti. Současně, (pokud to takto lze vůbec formulovat, neboť v nebi není minulost ani budoucnost, ale permanentní přítomnost) (2.Pt. 3:8), proběhlo Boží spasitelské dílo na zemi.
Text (6) lze za respektování pravidel logiky interpretovat takto: Satan se převléká za to, co ve skutečnosti není; převléká se za anděla světlosti, kterým není; koexistence světla s temnotou je vyloučena (2Kor. 6:14); shoda Krista s Beliálem je vyloučena (2Kor. 6:15); Kristus je světlo světa (J 8:12). Závěr: Satan Božího světla nemá. Tento závěr není v rozporu s textem (5). Tento zdánlivý rozpor je pojednán níže. Pro Satana je nemožné chodit ve světle Hospodinově, ale my tu šanci máme – dokonce jsme k tomu vybízeni (1.J. 1:7 ; J. 12:35,36; Ef. 5:8,9). A pokud chodíme v Božím světle, jsme světlem světa (Ef. 5:8; Mat. 5:14 – což je mj. i titul našeho Spasitele, viz (J. 8:12); jsme synové světla (1Tes. 5:5); jsme šiřiteli světla (Mt. 5:16). Jde o obrovskou výsadu !!!
Tedy převzali jsme v tomto světě tutéž funkci, jakou měl Lucifer v nebi před svým pádem.
A právě odtud pramení Satanův vztek proti vyznavačům Hospodinovým a Kristovým. A protože je Satan duchovní silou, pak permanentní antagonistický konflikt mezi dobrem a zlem, mezi pravdou a lží se odehrává v myslích žijících lidí, tedy všech nás. (Mt. 15:18,19; J.13:2; Sk. 5:3). Text (5) znamená to, že Satan si svým pádem s nebe na zem nepřinesl Boží světlo (to přece následkem své porážky definitivně pozbyl !!!), ale světlo nižšího řádu, tj. světlo astrální a fyzikální, kterými stále disponuje. A protože naše poznání je jen částečné (17), člověk nedokáže rozlišit Boží světlo od světla astrálního. Ale člověk zakotvený v Kristu dokáže rozpoznat účinky těchto světel; Satan Boží lásky nemá a ani ji nenabízí. Nabízí sebelásku, peníze, moc, slávu, okultní vědění zaměřené sobecky jen k svému prospěchu. Je to nadlidská inteligence, chladná jako ocel. Na člověku jí nezáleží, chce jen člověka využít, zotročit a spolu s sebou strhnout do záhuby. Jistotu záhuby své i jím svedených lidí však před člověkem pečlivě skrývá. A v žádném případě nemá na mysli dobro člověka – nikdy ho nechce zachraňovat a ani nemůže !!! To s Boží láskou se to má úplně jinak. Všechny činy člověka se zjeví ve světle Boží pravdy a člověk svůj život ve světle této Pravdy vidí. Je poučen nesmírně laskavě. Vnímá intenzivně teplo i lásku. Jediným cílem působení Božího světla je záchrana člověka a také i to, aby působil k záchraně jiných. NEKONEČNÝ ROZDÍL !!! Naší nadějí a světlem je Pán Ježíš Kristus. On je vítězem definitivním. (7), (8), (9) (11). A tak jako v Satanovi není žádného světla, tak v jeho duchovním protipólu Pánu Bohu není žádné tmy. (13), (14), (15), (16). Boží Světlo se dostalo na zem v osobě našeho Spasitele, tak jak o tom překrásně vypráví evangelium sv. Jana. (III). Hranice Satanovy moci
Panovník Hospodin dovolil Satanovi zkoušet Jóba – ale určil mu pevné hranice, které nesmí překročit. (Jób 1:12; 2:6). To je naše naděje; i když to na první pohled nevypadá, Satan nemá absolutní moc. Satanu patří království světa a jejich sláva. Jemu je na jistý čas předáno vedení světa. ( Luk. 4:5,6; dále br. farář Marius Baar: „Das Abendland am scheideweg“, Verlag Schulte + Gerth, Asslar). A přestože Satan smrtí vládne (9), brána smrti pro něj znamená definitivní STOP. DÁL UŽ NEMŮŽE. (22). Za ní je jen TEN, komu byl svěřen soud (18), náš Spasitel, hvězda jitřní (15) (14). Krásný obraz – tak jako po noci přijde den, tak po opuštění černého víru smrti (19) nám zazáří jasné světlo - Pán Ježíš Kristus. Ti, kdo toto prožili a vrátili se z Boží milosti zpět, se s mými tvrzeními jistě ztotožní.
Jestliže s Kristem zemřeme - s Kristem budeme i žít (Ř. 6:8)!
Dále viz:
SLUŽBA UMÍRAJÍCÍM(IV). Satan (Lucifer) v SZ + NZ
V Písmu sv. je problém postaven takto : 1) Satan (odpůrce) je tímto jménem označen v SZ i NZ. (2Sam. 24 :1 kraličtí; ekumenický text je v tomto místě zmatený); 1Par. 21:1; Jb 1:6; Zach. 3:2; Mt. 4:10; Mt. 12:26; Lk. 10:18; Lk. 22:3; Řím. 16:20) a na více místech. 2) Satan jako Lucifer je v SZ uveden jen jednou. (Iz. 14:12-17).
3) Satan jako Lucifer není v NZ zmíněn ani jednou! A to z velice prostého důvodu: funkci Světlonoše již nevykonává. Byla mu Panovníkem Hospodinem přidělena jiná role a tím mu byla dána i jiná jména. Žasnu nad logikou Písma sv.! Tedy už ne Světlonoš, ale „vládce tohoto světa“ (7); „bůh tohoto světa“ (2Kor. 4:4); „vládce nadzemských mocí“ (Ef. 2:2); „pokušitel“ (1Tes. 3:5); „vše co ovládá tento věk tmy“ (Ef. 6:12) a další. Inteligence Satanova (byť nadlidská), je ve srovnání s inteligencí Boží naprosto podřadná. Síly tmy vůbec nepředpokládaly zmrtvýchvstání Pána Ježíše!!!
(V). Boj na nebi i na zemi
Aby byla zachována spravedlnost, tak možnosti byly na obou stranách vyrovnány - na nebi nebojoval Hospodin, ale archanděl Michael se svými anděly (Zj. 12:7-10) - a na zemi byl Spasitel dočasně postaven níže než andělé (Fp. 2:6-8; Žd. 2:7-9).
I když Satan jistě věděl o výroku, že"nyní bude vládce tohoto světa vyvržen ven" (J. 12:31), a že, až bude Spasitel vyvýšen ze země, všechny přitáhne k sobě (J. 12:32), přesto se snažil Boží plán spásy zmařit, neboť zřejmě v tomto "vyvýšení ze země" spatřoval své vítězství. Pokračoval až do konce, kdy od Boha dostal největší šanci, když Otec svého Syna, umírajícího na kříži opustil (Ž. 22:2; Mt. 27:46; Mk. 15:34).
Spasitel dokonce mohl odstoupit od zkoušek, které na něj Otec vložil. Otec by k jeho záchraně poslal 12 legií andělských vojsk (Mt. 26:53) - tedy pro nás lidi nepředstavitelnou sílu. Nic nebylo dáno předem!!!
Překlady BK a Pavlíkův, který pokládám za nejpřesnější, hovoří o Spasitelově vyvýšení ze země (J. 12:31) dokonce v kondicionálu!!!
Spasitel nechápal, proč byl Otcem opuštěn, když přece do nejmenších detailů plnil Otcovu vůli! Dokonce nevyužil i možnost vyhnout se utrpení -což je v omezeném lidském uvažování další důvod pro to, aby Otec Syna neopouštěl.
Proto se Spasitel Otce ptá po příčině jeho jednání. Z čistě lidského hlediska bylo Otcovo jednání ke svému Synu nespravedlivé - jenže nebeský Otec nemůže být nespravedlivý!!! Tento rozpor musel Spasiteli působit nezměrné utrpení - ale stejně tak i jeho Otci, protože Otec a Syn jsou jedno (J. 10:30)!!!
Nicméně Spasitel svou věrností Otci, i když ho opustil, tuto poslední Satanovu šanci DEFINITIVNĚ ZMAŘIL.
Dosud jsem si myslel, že Otec zkoušel svého Syna až" NA DORAZ" - ale nyní jsem toho názoru, že Spasitel byl Otcem zkoušen až "ZA DORAZ" - a za tímto "dorazem" je pouze NEKONEČNO!!!
Proto je Spasitelova oběť NEKONEČNÁ - BEZ HRANIC, vymykající se všem pozemským měřítkům.
Rád bych zde upozornil na jednu zajímavost; jak se český ekumenický překlad (ČEP) a anglický New International Version (NIV) v tomto místě nádherně doplňují:
Jan 1:5 „To světlo ve tmě svítí, a tma je nepohltila.“
John 1:5 „The light shines in the darkness, but the darkness has not understood it.“
Syntézou obou textů dostáváme informace, že Světlo je větší a mocnější než Tma a že Tma nepochopila !!! Boží plán spásy lidstva.
Co nelze obsáhnout, nelze ani pochopit. Proto bytost stvořená, nikdy nepochopí Stvořitele. Prostě inteligence Stvořitelova je NADŘAZENA jakékoli stvořené bytosti. Tak jako tma je pouhou nepřítomností světla, tedy není skutečnou hodnotou, je negativní, tak Pán Ježíš svou smrtí na kříži demonstroval jako vládce světla nad silami tmy svou nesmírnou nadřazenost. Jak účinně vést boj se silami tmy nám popsal apoštol Jakub. Jen je nutné přesně dodržet popsané pořadí. (20). (VI). Problém svobody
Svoboda v Kristu nemá nic společného se svévolí. Do říše svobody můžeme vkročit pouze a jen!! následováním Krista, tj. nesením kříže, neboť „Duch je tím Pánem, kde je Duch Páně, tam je svoboda.“ (2Kor. 3:17). V Kristu byla lidstvu dána jedinečná šance – doslova a do písmene překročit vlastní stín a vkročit do říše svobody. A tato říše je nekonečná, neboť Bůh je nekonečný. Je nekonečný jak z hlediska času (např. Iz. 9:5(6); Ž 102:28; Žd. 7:3; aj.) tak i prostoru ( Iz. 9 : 6(7); Ž. 119:96 hovoří o Božích přikázáních které mají nekonečný prostor. Kraličtí překládají: „přeširoký náramně“). Lk. 4:18 „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“ Za povšimnutí zde stojí jedna skutečnost, která teologům dosud uniká: Spasitel zde primárně nepřináší POZNÁNÍ (tzv.„poznání je největším a nejúčinnějším lákadlem okultních společností), ale to, co člověk potřebuje nejnutněji – totiž SVOBODU. Následujeme-li Krista, pak se poznání dostaví zcela automaticky.
(VII). Vztah Boží svobody a milosti
Svoboda a milost jsou obětí Pána Ježíše dokonale propojeny neboť jsme skrze oběť Pána Ježíše na kříži získali z MILOSTI (zadarmo, nezaslouženě) SVOBODU. Tedy svobodu, kterou jsme si vůbec nemuseli vybojovat. V této souvislosti bych směle našemu Spasiteli přisoudil i moderní titul OSVOBODITEL. Svoboda v Kristu je dokonalá, neboť Bůh je dokonalý. Otroctví = smrt, svoboda = život.
2Kor. 3:17 „Duch je tím Pánem; kde je Duch Páně, tam je svoboda.“ Lk. 4:18 „Duch Hospodinův jest nade mnou; proto mne pomazal, abych přinesl chudým radostnou zvěst; poslal mne, abych vyhlásil zajatcům propuštění a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu, abych vyhlásil léto milosti Hospodinovy.“ (VIII). Problém volby
Svoboda ke hříchu, tedy možnost volit hřích není výsadou a nijak nerozšiřuje naše možnosti z toho důvodu, že hřích před Bohem nemá cenu. Hříchem nelze cokoliv vyřešit a pokud je někdo opačného názoru, žije v iluzi, jejímž původcem je Satan.
Všichni musí projít tak říkajíc „zkušební dobou.“ Svoboda ke hříchu, tj. možnost volit mezi dobrým a zlým je v pravém smyslu zkouškou, ve které máme Bohu osvědčit svoji věrnost. Andělé a naši zemřelí již touto zkouškou prošli a nacházejí se v definitivu. Naši zemřelí mají sice již dokonalé poznání, ale nulovou šanci na svém stavu cokoliv změnit. Pro ty duše, které se za svého života nechodily s Kristem a v důsledku toho se s Ním po smrti nesjednotily, nabylo slovo KDYBYCH kolosálních rozměrů. Přál bych lidem všem, aby jim po smrti toto slovo vůbec nepřišlo na mysl. Touto „zkušební dobou“ prošli i andělé – viz část II. Satan i jeho andělé tuto „zkušební dobu“ ve které je Panovník Hospodin v nebi toleroval, dokonale promarnili a navíc zneužili k revoltě proti Hospodinu. Pro nás dosud žijící, má tato „zkušební doba“ dvě specifika: předně je pro každého z nás nestejně dlouhá, a pak nikdo z nás neví, kdy mu tato „zkušební doba“ skončí!!!
ZKOUŠKY, VĚRNOST, SVOBODA VŮLE
bez zkoušek se věrnost nemůže manifestovat. A bez svobodné vůle je jakákoli zkouška NEMOŽNÁ. Jen ten, kdo byl zotročen, si dovede vážit svobody, jen ten, kdo žil ve smrti, si dovede vážit života. Pro mě je svoboda v Kristu živou hodnotou, která mě vede k pokání a ke chválení Boha – nikoli nějakým vágním pojmem, nebo teoretickou veličinou, možností, která je pouze více či méně pravděpodobná. Lk. 7:47 „…Komu se málo odpouští, málo miluje.“ Všichni lidé si nosí svobodu, nebo žalář ve své mysli a to nezávisle na sociálních podmínkách v nichž se právě nacházejí. Je skličující vidět mnohé lidi v žaláři; ale je ještě více deprimující, když vidím některé křesťany, jak si v takovém žaláři dokonce hoví – a neopustili by ho ani v případě, kdyby jim někdo dveře na svobodu otevřel. Krásně to vyjádřil jeden katolický farář popravený za Velké francouzské revoluce. „S KRISTEM I V ŽALÁŘI SVOBODA, BEZ KRISTA I NA SVOBODĚ ŽALÁŘ.“
TEDY:
SVOBODU V KRISTU POKLÁDÁM ZA NEJVĚTŠÍ DUCHOVNÍ HODNOTU, PROTOŽE ZA NI BYLA ZAPLACENA CENA NEJVĚTŠÍ A PŘINESENA OBĚŤ NEJVYŠŠÍ.
(IX). Shrnutí
Jako nyní my, měli i nebeští andělé možnost volit mezi dobrým a zlým. Po volbě nastal definitivní, konstantní stav. Andělé se již rozhodli – jak se rozhodneme my? Satan si dokonce u Pána vyprosil byli apoštolé, potažmo i my, vystaveni stejné zkoušce jako byli vystaveni duchové. Lk. 22:31 „Šimone, Šimone, hle, satan si vyžádal aby vás směl tříbit jako pšenici.“ A i když si toto tříbení bude Satan provádět na první pohled po svém, přece je Hospodinem omezen – vždyť oddělení zrna od plev by stejně musel provést sám Panovník Hospodin, i když jinými prostředky!!! Satan tím zase jen plní Hospodinův záměr – a protože tak učiní dle své přirozenosti, jen tím naplní a dovrší své odsouzení.
Ale ti z nás, kdo vytrvají až do konce budou dokonce Satana a jeho anděly soudit (1Kor. 6:3).
Hospodinovým záměrem bylo zjistit, kdo mu zachová věrnost. Bytosti temnoty jsou i při svých obrovských možnostech omezeny. Nemají např. potřebnou svobodu konat dobro – naproti tomu andělé Boží nemohou konat zlo. Jsou tedy nemožností konat zlo omezeni? NIKOLI!!! – viz část VIII. Andělé Boží jsou příslušníky nebeské, tj. naprosto neomezené říše, jsou v blízkosti Boží a kde je Pán, tam je svoboda naprosto neomezená (2Kor. 3:17) a veliká radost Jemu sloužit.. Přiblížil bych to asi takto: představme si, že by nás Pán v našem těle podléhajícímu mnohým neduhům učinil stále zdravými a nesmrtelnými. Pokládali bychom za nějaký nedostatek to, že nejsme vystaveni nemocem a tělesnému utrpení? Jsem si jist, že by po tom nikdo ani nezatoužil. Apoštolem Petrem jsme vyzýváni k tomu, abychom upevňovali své vyvolení. 2Pt. 1:10 „Proto se bratří, tím více snažte upevňovat své povolání a vyvolení. Budete-li to činit, nikdy neklopýtnete.“ Toto je nezbytné uskutečňovat, neboť Satan stále disponuje velikou silou a mocí, což nám ilustrují tyto texty Písma sv.: Mar. 13:19, 20 „S těmi dny přijde takové soužení, jaké nebylo od počátku Božího stvoření až do dneška a nikdy nebude. A kdyby Pán nezkrátil ty dny, nebyl by spasen žádný člověk.“ Marnost Satanova počínání.
Mt. 24:24 „Neboť vyvstanou lžimesiášové a lžiproroci a budou předvádět veliká znamení a zázraky, že by svedli i vyvolené, kdyby to bylo možné.“ J. 10:29,30 „Můj Otec, který mi je dal, je větší nade všecky, a nikdo je nemůže vyrvat z Otcovy ruky. (30) Já a Otec jsme jedno.“ Tyto texty se týkají poslední fáze lidských dějin, kdy boj mezi Dobrem a Zlem na této zemi bude nejtvrdší . Faktem ale zůstává to, že počet vyvolených spasených Satan neovlivní – Pánu se neztratí ani jeden!!!
Na druhé straně Satan použije neomezeně své síly PROTI svým následovníkům; ti nemohou počítat s Boží pomocí a ochranou, neboť jí pohrdli. Naproti tomu teror Satanův proti vyvoleným Božím bude nutně omezen, viz (J. 10:29) V každém případě Hospodin dá svým vyvoleným sílu k tomu, aby se přes nutná utrpení z Jeho milosti přenesli.
Tma znamená nepřítomnost světla, zlo nepřítomnost dobra, smrt nepřítomnost života, nenávist nepřítomnost lásky – tedy negativní entity nemají skutečnou hodnotu a proto v nebeském světě nemohou být obsaženy (16). Panovník Hospodin je vládcem naprosto suverénním a nikdo, tedy ani Satan se svými anděly se před Ním ani v pekle neskryje (Ž. 139:8). 1) Lucifer svou vzpourou prokázal to, že není hoden !!! být nositelem Božího světla.
2) Totální porážkou Satana (dříve Lucifera) a jeho andělů skončila definitivně i jeho funkce Světlonoše. Přestal být archandělem – k Božímu trůnu již nemá přístup. Dostal novou roli: Stal se „vládcem tohoto světa.“ (11). A to je TREST, který si svou revoltou proti svrchovanosti Hospodinově dokonale zasloužil.
(X). Závěr
Studium nepřítele pokud není realizováno z biblických pramenů, vždy představuje určité riziko, jehož velikost nelze dopředu nijak odhadnout. Výjimkou jsou práce probuzených křesťanů. Mohu s dobrým svědomím doporučit knihu amerického profesora Clintona E. Arnolda, novozákoníka na Biola University (Ca): „Síly temnoty“, která je přes svoji přístupnost překvapivě přesná. Vydal Návrat domů, Plzeňská 166, Praha 5. (1997). Související texty:
Jsem si vědom toho, že můj příspěvek postihuje jen některé aspekty z citovaných biblických textů. Faktem je, že biblický text je mnohoúrovňový, nevystižitelný a můj komentář ubohý. Snad tyto řádky pro základní orientaci v oblasti postačí a k dobrému poslouží. SOLI DEO GLORIA ! rdf
|
poslal oko Jediný, kdo nás může obdařit harmonií, je Duch svatý, protože on sám je harmonií mezi Otcem a Synem.
|
poslal oko Umění tichosti je ctnost vhodná pro moderního křesťana.
|
|
poslal gregorios777 Drtivá většina církví je dnes prolezlá humanismem.
|
poslal brusle7 Milovaní nově příchozí na GS,
informuji, že dne 12.5.2023 bylo spuštěno diskusní fórum Katedrála Grano Salis, které spojuje křesťany na GS. Srdečně zveme křesťany a hledající Krista k diskusi a k Jeho společné oslavě. Pokud máte zájem o vstup do diskusí, kontaktujte prosím mne nebo spoluzakladatele Katedrály zde. Diskuse jsou veřejně přístupné ke čtení všem.
Fórum je aktuálně moderované na základě ochrany před útoky zla na křesťany a Krista. Vstup do diskusí zatím schvalují společně zakladatelé. Všichni lidé dobré vůle jsou vítáni, ke vzájemnému sdílení a k oslavě Krista.
Vaše Brusle7
|
|
poslal oko Úplně každý, kdo byl pokřtěn ve smyslu Mt 28,19, tak byl tímto Božím darem znovuzrozen k novému životu (narodil se ve křtu znovu z vody a z Ducha svatého - J 3,5) - oblékl ve křtu Krista (Gal 3,27).
Toto je tedy nový stav pokřtěného člověka coby Božího dítěte.
|
|
poslal oko Zaznívá tu zhusta a vytrvale kritika katolické církve. A opravdu byli v našich katolických řadách už všelijací borci; pomocníci VB, i nějaký ten lidový milicionář by se jistě našel. Tak, jako by se dnes jistě našel katolík, který si nechá hádat z ruky, z karet či z křišťálové koule. Obkládá se různými šutry, aby nasál jejich léčivou energii - ze stejného důvodu chodí jiný objímat stromy, dochází meditovat na jógu či do kurzů reiki, zabývá se numerologií, nebo si nechává sestavovat horoskopy u astrologa.
|
|
poslal Frantisek100 3I začal
procházet celé okolí Jordánu a kázal: „Čiňte pokání a dejte se pokřtít na
odpuštění hříchů,“ 4jak je psáno v
knize slov proroka Izaiáše: ‚Hlas volajícího na poušti: Připravte cestu Páně,
vyrovnejte mu stezky!
· 5Každá propast
bude zasypána, hory i pahorky budou srovnány; co je křivé, bude přímé, hrbolaté
cesty budou rovné;
· 6a každý tvor
uzří spasení Boží.‘
Jan
začal svoje působení v okolí Jordánu. Jordán je v této oblasti
největší řeka, která pramení na rozhraní Libanonu a Sýrie na úpatí hory
Hebronu. Vzniká spojením tří menších řek a teče do galilejského jezera, které
je 210 metrů pod úrovní moře a teče dál na jih, kde končí v Mrtvém moři.
Jan Křtitel tudy prochází a káže o tom, že je třeba činit pokání a nechat
se pokřtít na odpuštění hříchů. Možná si položíme otázku, z čeho se kát
a o jaké hříchy se jedná. Ale ono je to v tom nejširším smyslu uvědomění si,
že mezi mnou a Bohem je nějaká překážka. A to je právě ten hřích čili stav, že
se chovám tak, že je moje chování nedobré v Boží v očích. Jan Křtitel
upozorňuje na to, že tohle si lidé mají uvědomit. Když si to uvědomí, tak toho
litují, tíží je to, což znamená, že se kají. Vnějším projevem tohoto uvědomění
je křest, kdy toužím se toho stavu hříchu zbavit ponořením ve vodě od člověka,
který má k tomuto výkonu od Boha pověření. A to byl tehdy jedině Jan Křtitel.
Proč zrovna na tohle Jan Křtitel upozorňuje?
Je to totiž příprava na uvěření a přijetí Ježíše. Cituje proroka Izaiáše,
který prorokoval o Janovi, že je to hlas na poušti. Nemyslí tím poušť jako
zeměpisnou oblast, ale poušť duchovní, v níž v té době se nacházel
Izrael. A připravit cestu Zachránci, králi je možné tak, že mu přicházíme
vstříc, obrazně řečeno na cestu dáváme koberce, zarovnáváme hrboly, aby se mu
dobře kráčelo, aby ta cesta byla rovná a
ne křivolaká. To vše jsou symboly přístupu k Pánu Ježíši. Chovejme se k
němu tak, jak se lidé chovají ke králi.
· 7Zástupům, které
vycházely, aby se od něho daly pokřtít, Jan říkal: „Plemeno zmijí, kdo vám
ukázal, že můžete utéci před nastávajícím hněvem?
·
8Neste tedy
ovoce, které ukazuje, že činíte pokání, a nezačínejte si říkat: ‚Náš otec jest
Abraham!‘ Pravím vám, že Bůh může Abrahamovi stvořit děti z tohoto kamení.
· 9Sekera už je na
kořeni stromů; a každý strom, který nenese dobré ovoce, bude vyťat a hozen do
ohně.“
· 10Zástupy se
Jana ptaly: „Co jen máme dělat?“
Proč se Jan Křtitel chová tak tvrdě. Co ho asi rozčílilo?
Dovedu představit, že to byla přetvářka mnoha lidi, kteří sem přišli se
pokřtít v domnění, že tím něco získají.
Plemeno zmijí ukazuje na vlastnost, kterou je vychytralost. Nechám se pokřtít
a nehrozí mi pak Boží hněv. Jak jednoduché? Pokání lze sice přetvařovat, ale do
duše vidí jen Bůh. A Jan tuší, že mnozí nejsou schopni opravdového pokání.
Spoléhají na židovský původ a mají židovskou hrdost. Ale tady Jan Křtitel
varuje, že Bůh má svoje děti i z jiných národů, z pohanů. Židé si mysleli , že
jen oni jsou vyvolení Ale oni nenesou
ovoce jako vyvolený národ. Přirovnává je ke stromu, který je k ničemu a je
třeba ho porazit a spálit. To je upozornění na to, že bude i Boží soud, kdy se oddělí
Boží lid od ostatních. Někteří lidé, kteří slyšeli slova Jana Křtitele si
uvědomovali svůj stav a že k pokání ještě něco patří. Ptají se, co máme dělat?
·
11On jim
odpověděl: „Kdo má dvoje oblečení, dej tomu, kdo nemá žádné, a kdo má co k
jídlu, udělej také tak.“
· 12Přišli i
celníci, aby se dali pokřtít, a ptali se: „Mistře, co máme dělat?“
· 13On jim řekl:
„Nevymáhejte víc, než máte nařízeno.“
· 14Tázali se ho
i vojáci: „A co máme dělat my?“ Řekl jim: „Nikomu nečiňte násilí, nikoho
nevydírejte, spokojte se se svým žoldem.“
· 15Lidé byli
plni očekávání a všichni ve svých myslích uvažovali o Janovi, není-li on snad
Mesiáš.
Jan Křtitel apeluje na sociální city, tedy rozdělit se s chudými,
jednat poctivě, nečinit násilí. Pokání musí být vidět na člověku v jeho
jednání. To bude důkazem, že jsme pochopili pokání upřímně.
Lidé byli plni očekávání. Na co čekali? Očekávali Mesiáše,
Zachránce, i když představu o něm měli zkreslenou. Kam zařadit na Jana Křtitele?
Že by tohle byl Mesiáš?
·
16Na to Jan
všem řekl: „Já vás křtím vodou. Přichází však někdo silnější než já; nejsem ani
hoden, abych rozvázal řemínek jeho obuvi; on vás bude křtít Duchem svatým a
ohněm.
· 17Lopata je v
jeho ruce, aby pročistil svůj mlat a pšenici shromáždil do své sýpky; ale plevy
spálí ohněm neuhasitelným.“
· 18A ještě
mnohým jiným způsobem napomínal lid a kázal radostnou zvěst.
Jan vnímal poznámky lidí a upozornil, že on rozhodně Mesiášem
není. Ten teprve přijde a bude je křtít Duchem Svatám a ohněm.
Tento křest Duchem Svatým nastal o letnicích, kdy apoštolové začali křtít,
protož obdrželi Božího Ducha. Jejich křest působil na pokřtěné tak, že získali
sílu k činění Boží vůle. Vždyť tito lidé byli z různých koutů země, kteří
přišli do Jeruzaléma na slavnost letnic a odešli zpět do svých krajin, aby tam
šířili evangelium. Proto později Pavel, když cestoval, nacházel všude už křesťany.
Nebyl to formální obřad, protože lidé se změnili, získali sílu, moudrost i
odvahu. Jen si vzpomeňme jakou odvahu měl Štěpán a jiní! Zatímco křest Duchem
dává sílu k Božímu činění, tak oheň poukazuje na budoucí Boží soud.
S těmi, kteří nepřijmou Krista, neuvěří, to dopadne jako s tím
mlatem, kde se odděluje pšenice, čili věřící od plév čili od nevěřících.
Pšenici si bere Bůh k sobě do sýpky, obrazně řečeno a plévy spálí. Proto se
často hovoří o konci světa a soudu ohněm, kdy věřící už tu nebudou.
Lukáš tak čtenářů přiblížil to, co sděloval Jan Křtitel lidem a co bylo přípravou, aby
později pochopili Krista. Člověk, který věří sobě a svým schopnostem a tomu, že
on není hříšný, nikomu nic špatného přece neudělal, nikdy nemůže bohužel
pochopit, co učinil Kristus. Že svoji smrtí a obětí usmířil člověka s Bohem a
Bůh za to lidem daroval věčný život.
Jan 3
· 16Neboť Bůh
tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří,
nezahynul, ale měl život věčný.
· 19Ale když
káral vládce Heroda kvůli Herodiadě, manželce jeho bratra, a za všechno zlé, co
činil,
· 20Herodes
všechno dovršil ještě tím, že dal Jana zavřít do vězení.
· 21Když se
všechen lid dával křtít a když byl pokřtěn i Ježíš a modlil se, otevřelo se
nebe
· 22a Duch svatý
sestoupil na něj v tělesné podobě jako holubice a z nebe se ozval hlas: „Ty jsi
můj milovaný Syn, tebe jsem si vyvolil.“
Ježíš se přichází pokřtít, ale proč? On do této doby žije
jako ostatní, nepíše se nic o jeho výjimečnosti či zázracích. On ale je Boží Syn a má polovinu genů od Boha a polovinu lidskou
z Marie. On se nepotřebuje kát a není v něm hřích, protože má jiný
původ a není jako ostatní lidé. Přesto se nechá pokřtít. Zdá se, že to nedává
logiku? Naopak. Tím dává najevo, že je stejný jak ostatní
lidé, že se od nich neliší. Jan Křtitel si uvědomuje něco jiného a odmítá ho pokřtít. Přece
nemá smysl křtít na odpuštění hříchu toho, v němž hřích není. Nakonec na přání
Ježíše Jan křest provede. Ježíš chce být jako ostatní lidé, ale sám Bůh dá
najevo, že je to Boží Syn a on slyší ujištění, kým vlastně je.
Lukáš se na závěr třetí kapitoly píše, že ve třiceti letech
začíná Ježíš plnit to, čím ho Bůh pověřil. Lidí ho považují za syna Josefa a
asi neví nic o jeho početí a pravém otci. 23Když Ježíš
začínal své dílo, bylo mu asi třicet let. Jak se mělo za to, byl syn Josefa,
jehož předkové byli: Heli,
· 24Mathat,
Levi, Melchi, Janai, Josef,
· 25Matathias,
Amos, Nahum, Esli, Nagai,
· 26Mahat,
Matathias, Semei, Josech, Joda,
· 27Johanan,
Resa, Zorobabel, Salatiel, Neri,
· 28Melchi,
Addi, Kosan, Elamadam, Er,
· 29Jesus,
Eliezer, Jorim, Mathat, Levi,
· 30Simeon,
Juda, Josef, Jonam, Eliakim,
· 31Melea,
Menna, Mattath, Natham, David,
· 32Isaj, Obéd,
Bóaz, Sala, Naason,
· 33Amínadab,
Admin, Arni, Chesróm, Fares, Juda,
·
34Jákob, Izák,
Abraham, Tare, Náchor,
· 35Seruch,
Ragau, Falek, Heber, Sala,
· 36Kainan,
Arfaxad, Sem, Noe, Lámech,
· 37Matusalem,
Henoch, Jared, Maleleel, Kainan,
· 38Enóš, Šét a
Adam, který byl od Boha.
Kde získal Řek Lukáš takové informace o Ježíšově rodokmenu
z matčiny strany.? Jsou tak podrobné, že vedou až k samotnému prvnímu
člověku. Cenné je to, že jde o biologickou stopu na rozdíl od rodokmenu Josefa
uvedeného u Matouše, který postupuje od Abrahama k Josefovi a není to
biologická stopa. Ježíš je záchrance celého lidstva a nejen Židů.
Kdo to dnes pochopí ? Kolik lidí toto zneužije? Co zůstalo? Chápou
dnes lidé pokání? A pokud nechápou, pak nedokážou pochopit ani Pána Ježíše. Proto
je tak obrovské množství falešných křestanů a falešných církví.
|
|
poslal Willy Tento článek jsem dal i na Katedrálu GS a jsem docela zvědav, jak se budou lišit případné reakce.
|
|
|
