poslal Nepřihlášený Pýcha
znamená obvykle nadřazení a velebení sebe samého a opovržlivý
postoj k ostatním. Ve skutečnosti se jedná jak o nechuť žít,
zoufalství, nelásku k sobě, nelásku k lidem, tak i pocit, že
svět je nerozumný a krutý… To vše jsou projevy pýchy. Zdálo
by se, že k překonání pýchy stačí zbavit se všech těchto
vlastností. Ale z nějakého důvodu se to lidem už více než dva
tisíce let nedaří…
Psychologie
a pedagogika
Vydáno: 2018 , Amaratime
Ten důvod není neznámý, a je velmi dobře popsaný v Božím slově, dostupný každému člověku hledajícímu pravdivé odpovědi. V Božím slově je i návod jakým způsobem se z pýchy vyléčit a dojít spásy.
Hřích je vzdor vůči Bohu a vzdor povstává z pýchy. U padlého anděla všechno začalo pýchou pro kterou u něho povstal vzdor vůči Bohu. Počátkem každého hříchu je pýcha a obsahem hříchu vzdorovitá neposlušnost projevená odmítáním Boha.
Každý člověk zhřešil a žádný hříšník se vlastní silou hříchu nezbaví. Mnozí se marně pokouší o očistu vlastní silou. Někteří se poučí a poznají, že očista od hříchu není v lidských silách a pokorně uznají osobní potřebu spasitele Krista. Tak začíná víra v Syna Božího, kterýžto jako jediný nás může očistit od hříchů a spasit.
Víra začíná pokorným přiznáním a poznáním vlastní bezmoci.
Víra začíná osobním vyznáním potřeby spasitele Pána Ježíše Krista.
Očista od hříchu není jenom sejmutím nesnesitelně těžkého břemene, očista je i o poznání proč a kde se břemeno hříchu vzalo, stále bere, a proč se objevuje znovu a znovu.
Při inspekční cestě v pravdě Ducha svatého do hloubi vlastní duše lze nalézt krom hříchů i zdroj hříchů. Tím neblahým nálezem zdroje hříchů je pýcha, často velmi dobře ukrytá a zamaskovaná do různých pseudo láskařských "bohumilností".
Pýcha od Boha natolik odděluje a činí hříšníka natolik slabým, že není v jeho moci se pýchy zbavit.
To je jedním z prvních poznatků o účincích pýchy při lokalizaci pýchy ve vlastní duši. Pýcha je jako smrtelný nádor, který nejde odstranit. A je to i odpověď na to, proč se Bohem odpuštěný hřích stále vrací. S vlastní pýchou si žádný hříšník neví rady. Hříchu se lze v milosti Boží zbavit, ale co s pýchou pro kterou se bahno hříchů stále vrací?
Pýcha je hrozné svinstvo, a proto lék proti ní je velmi silný a pro tu sílu má lék mnoho vedlejších účinků.
Tím silným lékem je smrt.
Ne první smrt těla, která teprve přijde. Je to smrt, která přišla s prvním hříchem každého z nás. Je to smrt ducha. Každý kdo okusil pýchu, potažmo hřích sám v sobě umřel a bez Boží pomoci je ztracený. Znovuzrození se z vody a Ducha svatého je nutnost, bez které nelze vykročit k věčnému životu.
Paradoxní je, že smrt může být lékem i záhubou. Smrt je mocná zábrana vůči pýše. Smrt pýchu zastavuje, a časově omezená Boží milost dává pyšným hříšníkům čas k záchraně.
Jsou jenom dvě možnosti, znovuzrození se pro život věčný nebo věčná záhuba. Mezi tím není nic.
Čas Boží záchrany zatím trvá. Zatím. Vzhledem k naplněným proroctvím doby konce, bude čas Boží milosti brzy ukončený. Spěchejte! Nehledejte spásu v lidské síle, hledejte ji u Boha v odevzdání se do Jeho vůle po vzoru Syna Božího.
Zlo a lež ve světě kulminuje a vítězí, jakoby mělo obrovskou moc proti které nelze bojovat. Kvůli pocitu bezmoci vychladla láska mnohých křesťanů. Je to závěrečná zkouška. Je dobré vědět kde se moc zla bere, a že zlo není tak mocné jak se to může jevit.
Po oběti Krista nastal čas milosti. Nebeský Otec dává všem šanci dojít spásy a hříšníkům milostivě poskytuje odklad trestu, trestu který ani nemusí být vykonaný a může být navěky odpuštěný a vina zahlazená pro oběť Syna.
Pro nepřátele Boha je dvoutisíciletá doba Boží milosti zlatou érou.
Satan a jeho stoupenci záhy zjistili, že v době Boží milosti mohou beztrestně páchat jakékoliv zlo a to hlavně na božím lidu.
V době Boží milosti Bůh dopouští páchání zla kvůli záchraně mnoha hříšníků. Je to Boží dilema. Zachraňovat nebo spravedlivě trestat?
A v tom je zdánlivě velká moc zla minulého i současného. Satan zneužívá dočasné beztrestnosti v době Boží milosti! V tom je moc zla. Je ve zneužití beztrestnosti v době Boží milosti.
Z Božího slova víme, že Boží spravedlnost upozaděná dvoutisíciletou dobou milosti propukne naplno v době konce, kdy bude boží milost ukončená. Tresty které pak na bezbožníky přijdou budou strašné a Boží slovo hovoří o strašlivém dni hněvu prchlivého Boha.
Zatím je čas Boží milosti a každý si může vybrat ze které stránky chce poznat Boha Otce.
Chceš poznat SZ Boha trestajícího, který lituje, že učinil člověka a skoro všechno lidstvo nechal utopit?
Chceš poznat NZ Boha milujícího a odpouštějícího, který se pro lásku k nám obětoval smrtí na kříži a nabízí Ti život věčný?
Volba je jenom na Tobě.
Je to stále jeden a ten samý Bůh, a je na každém jakou Boží stránku chce poznat a okusit.
Čas Boží milosti se brzy skončí, proto spěchejte s výběrem zda chcete poznat Boha trestajícího nebo milujícího a odpouštějícího.
Kdyby byl Bůh jenom milující, byli by spasení všichni.
Kdyby byl Bůh jenom spravedlivý, nebyl by spasený nikdo.
Přemýšlejte nad tím.
Kazatel.
