Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Lýdie.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 15101, komentáře < 7 dní: 479, komentářů celkem: 316283, adminů: 60, uživatelů: 4819  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 86 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·K prohlášení Donalda Trumpa o statutu Jeruzaléma jako hlavního města Izraele
·K rozhodnutí USA uznat Jeruzalém hlavním městem Izraele
·Desatero ´´biblického ženství´´
·Důvěra k vybraným institucím veřejného života – říjen 2017
·Hermeneutika aneb Jak číst Bibli s porozuměním
·Ekumenická rada církví má nové předsednictvo
·Spiritualita žitá v rodině
·Recenze: Homosexuální láska
·Babiš chce, aby církve spadaly pod ministerstvo financí
·Výsledek voleb jako ovoce Církevních restitucí

více...

Počítadlo

Licence Creative Commons

GRANO SALIS
 podléhá licenci
Creative Commons
Uveďte autora-
Neužívejte komerčně
3.0 Unported

Zaznamenali jsme
91 202 843
přístupů od 17. říjen 2001

Založeno L.P. 1997


ATELIÉR PROMĚN Jitka Černíková, kosmetika, vizáž, proměny, svatební líčení
BWF Protec
BWF Profiles
technické plsti
profily PMMA PC
plexi desky
aramid
kevlar Michaela Křivánková svatební fotografie, portréty, portrétní fotografie, fotografování novorozeňat a dětí, dětská fotografie, portrétní fotografie, svatba, svatební přípravy, fotograf

Tvorba: O přátelství u Františka Saleského
Vloženo Pátek, 30. leden 2009 @ 21:44:43 CET Vložil: Olda

Zamyšlení poslal Kjubik

Vážení čtenáři serveru Grano salis, rozhodl jsem se, že se s vámi, podělím o svojí seminární práci na téma Přátelství. Pro svou seminární práci jsem si z nabídnutých témat vybral téma přátelství. Důvod, který mě k tomu vedl, byl dvojí. Jednak se snažím lidem ukazovat, že přátelství má smysl a jednak si myslím, že na přátelství se již pomalu zapomíná. Prvotním cílem je čtenáři přiblížit úvahy o přátelství v křesťanském prostředí a to především pohledem ženevského biskupa Františka Saleského.  Druhotným cílem této práce je ukázat, že ne každé „přátelství“ je to pravé.  A nyní se již můžeme pustit do samotného obsahu této práce.

1.    Život Svatého Františka Saleského

V této kapitole se dozvíme některé údaje a informace o jeho životě. V první části se věnujeme jeho dětství a studentským létům. Druhá část je o jeho bohosloveckém a kněžském životě, třetí a jeho biskupské činnosti a na konci o jeho smrti a kanonizací.
        Svatého Františka pokládáme za jednoho z velkých světců  křesťanského novověku. Je patronem Ženevy, salesiánů, katolického tisku a spisovatelů.   Narodil se na zámku Sales v Savojsku 21.8 1567 jako potomek venkovského šlechtického rodu.  Když měl šest let, začal chodit do školy v La Roche, kde se učil latinu i francouzštinu. Jeho duchovní formaci pozitivně ovlivnili jezuité v Clermont. O devět let později odchází studovat do Paříže a to filosofii a právo.  Ve svých 19 letech prošel krizí víry, na které mělo podíl Kalvinovo učení o předurčení. Rozhodl se proto ze všech sil milovat Boha alespoň na zemi. Během šesti týdnů se uchyloval k častějším modlitbám, kterému z krize pomohly.  Následně pokračuje ve studiu v Padově, kde dosahuje titulu doktora práv ve svých 24 letech.
Netoužil však po kariéře, toužil stát se knězem. Jelikož již dříve získal teologické znalosti, jeho příprava ke kněžství proběhla velice rychle, tak, že již 18. 12. 1593 se stal knězem. Hned po vysvěcení začal horlivě působit .
V roce 1599 byl Klementem VII. jmenován pomocným biskupem a za tři roky přebírá ženevské biskupství. Naneštěstí sídlo biskupa bylo v Annency, kde převažovali kalvinisté, kteří byli nesnášenliví ke katolicismu. Žil skromně i jako biskup např. své příjmy považoval za majetek chudých. Všude kázal, uděloval svátosti, navštěvoval nemocné, podporoval chudé, kam přišel, šířil pokoj a lásku. Dával nejen cenné rady, ale dle potřeby napomínal, těšil, usmiřoval rozbroje. Naslouchal kněžím i věřícím a pomáhal jim řešit jejich problémy.  Míval i postní kázání a na jednom z nich se seznámil s Janou Františkou de Chantal. Výsledkem tohoto setkání bylo založení nového řádu Navštívení Panny Marie, který je po Františku Saleským pojmenován Salesiánky.
Z lásky k lidem zemřel vyčerpáním v Lyonu již v 55ti letech. Necelých 40 let po jeho smrti byl vyhlášen za blahoslaveného. Kanonizován byl o čtyři roky později, tedy roku 1665. V r. 1877 byl papežem Piem IX. prohlášen za učitele církve.
Shrnutí: Narodil se 21. 8. 1567. Ve svých 19 letech prožívá krizi víry. O pět let později dokončuje studia v Padově. Po dvou letech se stává knězem. V roce 1599 je jmenován pomocným biskupem v Annency a 1602 přebírá ženevské biskupství. V 1610 zakládá s Janou Františkou de Chantal nový řád Navštívení Panny Marie. 8 let později je řád schválen papežskou komisi. Z lásky zemřel již 1622 v Lyonu.  Za blahoslaveného je považován od 1661 a kanonizován 1665.

2.    Františkovo pochopení přátelství
V této kapitole se podíváme, co to je přátelství. Jaký je vztah mezi láskou a přátelstvím, jaké jsou rozdíly mezi láskou a přátelstvím. Dále se zaměříme na společné cíle přátel a zamyslíme se, proč  potřebujeme přátelé. O přátelství obecně František pojednává ve své knize Úvod do zbožného života, v třetí části v kapitolách XVII až XXII. 
Přátelství je vztah mezi dvěma lidmi. Je to rovněž jedna z nejnebezpečnějších lásek, které jsou mezi lidmi. Tento vztah je založen na vzájemném sdílení, které je již od počátku tohoto vztahu. Můžeme zde rovněž spatřit jakési vzájemné přebíraní vlastností.  Přátelství vyžaduje od milujících vzájemné sdílení v různých oblastech; jinak nemůže ani vzniknout, ani trvat.  Jak praví jedno staré polské přísloví: „Jsi tím, s kým se scházíš.“
Z toho předchozího odstavce jistě vyplývá, že v přátelství musí existovat láska. Nicméně ne každá láska musí být přátelstvím.  V přátelství jde o vzájemnou lásku, když ta chybí, je to zamilovanost nikoliv přátelství. Další co je potřeba v přátelství je vzájemná náklonnost. Mezi přáteli musíme vědět, že to není pouze náklonnost jedné osoby k druhé, ale zároveň náklonnost druhé osoby k první.  Pokud jedná osoba o této náklonnosti neví, jedná se v takovém případě o lásku. Z toho nám plyne další aspekt přátelství, mezi přáteli je nutné, aby na této náklonnosti byla i nějaká vzájemná spoluúčast neboli nějaké sdílení, na kterém se ono přátelství zakládá.  Jak opravdově milovat přátelé (i ostatní lidi) nám Thomas Merton radí následující:  „Pravá odpověď, která je nadpřirozená nám říká, že musíme milovat sebe, abychom dokázali milovat druhé, a že musíme najít sebe tím, že se jim dáme.“  Pamatujme však rovněž na Františkova slova: “Co máš v úmyslu dělat? Rozdávat lásku že? Ale k tomu, aby z ní někdo rozdával, ji musí nutně sám dostávat.“ 
Další, co by přátelé jistě mělo sdružovat, jsou společné cíle, poněvadž ne všichni lidé chtějí dosáhnout identický cíl svého putovaní a ne všichni vidí stejnou cestu k dosažení vrcholu, proto nám František radí: „Bezpochyby je nutné uchylovat se do ústraní a budovat přátelství podle našich nároků. Když si milovaného hodně vážíme, vycházíme svým srdcem jeho přátelství vstříc natolik, že spolu s tímto přátelstvím snadno přejímáme i jeho náklonnosti a pocity vcelku – ať jsou dobré, nebo špatné."
Co říci závěrem. Přátelství by mělo byt mezi dvěma lidmi, kteří o své náklonnosti vědí a dokážou ji vzájemně rozšiřovat. Mají společné cíle a rozhodli se společně vydat za vytouženým cílem. Neboli slovy Thomasa Mertona: „Dva v jednom duchu se těší témuž dobru v jeho celistvosti, ne rozpůleném a sdíleném dvěmi dušemi.“   Popřípadě můžeme to říci slovy Augustina z Hippo, kterého cituje Anselm Grűn: „Sine amico nihil amicum - Bez přítele se nic nezdá přátelské.“

2.1.    O přátelství pravém
V této kapitole se podíváme, co si František myslí o právem přátelství. Jaké hodnoty by se měly v přátelství pěstovat. Které ctnosti vytvářejí dokonalé přátelství. Podíváme se i na příklad do historie jak vypadalo vynikající přátelství. Co dělat s nedokonalostmi a hříchem v přátelství. O přátelství pravém František pojednává ve své knize Úvod do zbožného života, v třetí části v kapitolách zvláště XIX a XX.
Přátelství je mimo jiné založeno na předávání hodnot. Jsou-li tyto hodnoty pravé, je takové i přátelství; čím více tyto hodnoty vynikají, tím více vyniká i přátelství.  František dále pokračuje přirovnáním pravého přátelství k medu z květů výborných rostlin.
Praví přátele, mohou se dělit a dělí se o ctnosti. Svatý František dále pokračuje:  „Čím skvělejší budou tyto ctností vašeho společenství, tím dokonalejší bude vaše přátelství.  Jako největší ctnosti, se kterou se máme dělit, jsou duchovní láska, zbožnost a křesťanská dokonalost." O vzácnosti tohoto přátelství František dodává: „ Jak vzácné bude vaše přátelství! Bude vynikající, protože od Boha pochází, vynikající, protože k Bohu směřuje, vynikající, protože v Bohu bude věčně trvat.“  Nejlépe to můžeme vyjádřit slovy žalmu, které rovněž František cituje: ‚ Jaké dobro, jaké blaho tam, kde bratři bydlí svorně!’ (Ž 133,1).
Další ctnosti, která by měla rozkvétat v pravém přátelství, je ctnost čistoty (KKC čl. 2347). Svatou zbožnost František přirovnává k ryzímu zlatu. Lidé, kteří usilují o pravou ctnost, potřebují se sdružovat svatým a posvěceným přátelstvím, neboť jím si jeden druhému pomáhají.  Je hodně příkladu takovéhoto přátelství. Mimo jiné například mezi svatým Řehořem Naziánským a Sv. Basilem. Jejich přátelství vypadalo jako by měli jednu duši, která udržovala dvě těla. Pamatujme však, že dokonalé přátelství nemůžeme aplikovat na mnoho lidí. Dokonalost přátelství tedy nespočívá mít početné přátelství, nýbrž mít jen takové, které je dobré, svaté a ušlechtilé.
V pravém přátelství je rovněž závazek vzájemné pomocí a snahy zbavit se různých nedokonalostí. Máme snášet u přítele jeho nedokonalostí, ale nemáme je podporovat, natož si osvojovat. Přátelství má tedy sloužit k odstranění také nedokonalostí obou přátel. Pokud se však jedna o hřích, ty u přátel nesmíme ani přijímat ani trpět.   Pravé přátelství mezi hříchy neobstojí.  Tam, kde je pravé přátelství, hřích nemá místo.
Svaté přátelství nezná jiné pohledy než prosté a mravné. Svaté přátelství má očí jasnozřivé a rádo předstupuje před slušné lidi. Je stále stejné a mění-li se kdy, pak v dokonalejší a ryzejší sjednocení duší a je živým obrazem blaženého přátelství, jaké panuje v nebi.   Svaté přátelství rovněž předpokládá spoluúčast na dobru nikoliv zlu.
V této kapitole jsme se dozvěděli, že pravé přátelství závisí na vzájemném předávání dobrých hodnot. Dále jsme se dozvěděli, že v pravém přátelství se máme dělit o ctnosti, mezi kterými František zdůrazňuje duchovní lásku, zbožnost a křesťanskou dokonalost. Katechismus katolické církve k tomu ještě dodává ctnost čistoty. Dokonalé přátelství nedokonalostí odstraňuje a hříchy netoleruje.  Jak říká Thomas Merton: „Abych mohl milovat druhé dokonalou blíženskou láskou, musím být pravdivý vůči nim, sobě a Bohu."   Celé to opět můžeme shrnout slovy pana Mertona: „Blíženská láska nás musí vést k tomu, že přátelství je svaté a že není ani milující ani svaté stavět naše přátelství na falši. Můžeme být v jistém smyslu přáteli všech lidí, protože na zemi není člověka, s kterým bychom neměli něco společného. Bylo by však pomýlené jednat s příliš mnoha lidmi jako s blízkými přáteli.“  Rozlišujme proto, jaké přátele máme, jestli chtějí naší spásu nebo nás chtějí vlastnit. „Kdo se bojí Hospodina, je upřímný ve svém přátelství (Sir 6,17).

2.2    O přátelství falešném

V této kapitole se podíváme, jaké hodnoty mezi přáteli by neměli být. Dále se podíváme, co František si myslí o milkování. A potom jak podle něho vypadají světská a povrchní přátelství.  O přátelství špatným František pojednává ve své knize Úvod do zbožného života, v třetí části v kapitole XVII a milkování v XVIII kapitole.
Jsou-li hodnoty sdílený mezi přáteli falešné a marné, nemůže být z toho dobré přátelství, nýbrž nedokonalé a špatné.  Pokud je sjednoceno různými tělesnými rozkošemi a vzájemnou náklonnosti i toto nemůže být nazýváno přátelstvím. Rovněž i přátelství, které je založeno na sdílení smyslových požitku je velmi hrubé, stejně tak přátelství založeno na lehkomyslnosti a prázdné marnosti, nezasluhuje na hodnost přátelství.
V současné době je velmi rozšířené milkování tj. přelétavá přátelství mezi osobami různého pohlaví a bez úmyslu uzavřít sňatek, František o tomto mluví toto: „Protože jsou to jen jakési zmetky, čí spíše přeludy přátelství, nemůže se jim pro jejich plytkost a nedokonalost říkat a přátelství ani láska.“  Je to tedy špatný vztah mezi mužem a ženou.  František k tomu dále pokračuje:
„Všechna tato přátelství jsou špatná, pošetilá i marná: špatná, protože nakonec vyúsťují v tělesný hřích a protože okrádají Boha, manželku čí manžela o lásku, a tudíž i o srdce, jež právem patřilo jim; pošetilá protože nemají ani základ ani odůvodnění; marná, protože z nich není žádný úžitek ani pocta ani uspokojení.“
František dále nechává mluvit Řehoře Naziánského a jeho kázaní pro ženy platí i pro muže:
„Tvoje přirozená krása, ti stačí pro manžela. Je-li pro více mužů, jako nějaká síť políčena na hejno ptáků, co se s ní stane? Zalíbí se ti ten, kdo se zhlédl ve tvé kráse, na mrknutí odpovíš mrknutím, na pohled pohledem, hned potom budou následovat úsměvy a milostná slovíčka – zpočátku potají, ale brzy se osmělíte a přejdete ke zjevnému laskání. Chraň se říci můj upovídaný jazyku, co bude potom!“
Světské přátelství, neboli jak bychom jinak řekli povrchní přátelství, přetéká medovými slovy, lichotí horoucími slůvky, vychvaluje krásu, půvab a smyslové vlastnosti, člověk v tomto přátelství kolísá v mravní čistotě i zbožnosti strojeně, zamilovaně a vyzývavě se dívá, tíhne ke smyslným lichotkám, přepjatě vzdychá a fňuká, že ho ten druhý nemiluje; nenápadně, ale svůdně promyšlené drobnosti v chování, loudění polibků a jiné nevhodné důvěrnosti a projevy .

Závěr
V této prácí jsme se podívali krátce na život Svatého Františka Saleského. Jeho názory na pravé a falešné přátelství a rozdíly mezi nimi. Jeho názor na milkování. Pří této prací mi nejvíce pomohla kniha od Františka Saleského: Úvod do zbožného života. Dále mi velmi výrazně pomohla reflexe o vztazích od Thomana Mertona: Žádný člověk není ostrov. Tyto knihy mi pomohli uchopit toto téma a jsou nejčastějším zdrojem mých parafrázi popřípadě citací.

Doslovný závěr pro server grano salis

Cílem toho článku nebylo jakási reklama na katolickou víru. Autorem požadovaný cíl byl povzbudit čtenáře k přátelství. Pokud by tam přesto viděl tu reklamu tak je to věc čtenáře, autor to neměl v plánu. Jsem si vědom, že ne všichni křesťané věří, že by člověk mohl dosáhnout svátostí (ne na stejné rovině jako Bůh), proto takového bratra čí sestru prosím, aby Františka pokládali za člověka, který měl rád Boha. Doufám, že tyto výše uvedena v článku budou alespoň pro některé to budou slova k zamýšlení. S přaním pokoje (shalom) a dobro se loučí autor Kjubik


 
Příbuzné odkazy
· Více Zamyšlení
· Novinky od Olda


Nejčtenější článek Zamyšlení:
Soulož v rajské zahradě


Hodnocení článku
Průměrné skóre: 0
Hlasů: 0

Prosím, ohodnoť tento článek:

Vynikající
Velmi dobrý
Dobrý
Průměrný
Špatný


Možnosti

 Vytisknout stránku Vytisknout stránku


Podělte se o tento článek s přáteli! Doporučte jej stisknutím tlačítka:

"O přátelství u Františka Saleského" | Přihlásit/Vytvořit účet | 26 komentáře | Prohledat diskusi

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: O přátelství u Františka Saleského a drobné jazykové poznámky (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: mk (miliko(a)atlas.cz) v Neděle, 01. únor 2009 @ 03:28:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Je rozhodně dobře tyto řádky číst. Mnohé vtahy se omezují na přátelská utkání na stadionech nebo u stolu. Co by ale z věcného hlediska, bylo dobře, to by bylo potřeba rozlišovat různé názvy. Nemohu sloužit s italštinou ani francouzštinou, ale jistě biskupové mysleli také v latině.
A tam se rozlišuje více pojmů:
dilectio – náklonnost, obliba (česky se říká často : mám někoho rád, rád ho vidím apod.), někdy jako ´okouzlení´, nebo příchylnost,
charitas – láska mezi sourozenci, pomáhající láska, charitativní, sloužit potřebným, nemocným atd.,
agapé – láska ve spolku, církvi, shromáždění, mezi všemi,
amor – osobní láska, mezi zamilovanými, manžely atd., Ve vztahu Boha a člověka se vždy používá slovo ´amor´ (protože nás Bůh miluje osobně)..
Ale tady v překladech se v drobnostech posouvá význam, je někdy jinak než v českém jazyku.
Svědčí o tom tyto překlady, ve kterých jsem některá slova přepsal do velkých písmen :
( a ) ´..Přátelství je vztah mezi dvěma lidmi. Je to rovněž jedna z nejnebezpečnějších LÁSEK, které jsou mezi lidmi..Přátelství vyžaduje od milujících vzájemné sdílení v různých oblastech; jinak nemůže ani vzniknout, ani trvat....´´  Ale k tomu lze zdůvodnit : jakápak láska? v češtině se přece rozlišuje láska od přátelství. Přátelství není láska podle pojmu českého jazyka. Jde tedy opět o otázku vhodného překladu. A to přesto, že se zde na začátku  v práci praví: ´...V této kapitole se podíváme, co to je přátelství. Jaký je vztah mezi láskou a přátelstvím, jaké jsou rozdíly mezi láskou a přátelstvím....´.
Podobně o kousek dále : ´...Z toho předchozího odstavce jistě vyplývá, že v přátelství musí existovat láska. Nicméně ne každá láska musí být přátelstvím. ...´.
Tak ta druhá věta je správná (Nicméně...)., ale ta první (...v přátelství musí být láska...) se trošku vymyká z českého zvyku používat slovo láska. Co bylo v originále ? Tušil bych slovo ´charitas´ (jako u sourozenců).
( b ) druhý příklad nejasností pocházející z jazyka:
´...Mezi přáteli musíme vědět, že to není pouze náklonnost jedné osoby k druhé, ale zároveň náklonnost druhé osoby k první.  Pokud jedná osoba o této náklonnosti neví, jedná se v takovém případě o lásku....´.
Tak to je pěkné. Jestli se mi někdo líbí a já jsem nakloněný k přátelství, ale ten druhý na to ještě nepřišel (nepověsil jsem mu zprávu o moji náklonnosti (dilectio) ještě na nos), potom je to láska. Pozoruhodné.
Latina a ještě možná italština tak připravuje různá překvapení i pro ostříleného znalce teologie..



Re: Re: O přátelství u Františka Saleského a drobné jazykové poznámky (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 11. únor 2009 @ 11:01:20 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co bylo v originále, ti žel neřeknu, protože jsem vycházel pouze z hotového překladu a originál jsem neměl k dispozici. Děkují za komentář.


]


Re: O přátelství u Františka Saleského (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: isim v Čtvrtek, 05. únor 2009 @ 07:13:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrý článek, takových přátelství je velmi málo. Připadá mi také, že je křesťané dnes ani nevytvářejí.

isim



Re: Re: O přátelství u Františka Saleského (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 11. únor 2009 @ 11:05:23 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Děkují, že se ti (vám) článek libí. K druhé tvé (vaší) možná, že již nevytvářejí ale proč to změnit alespoň ve svém životě.


]


Re: Re: Re: O přátelství u Františka Saleského (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: isim v Sobota, 21. únor 2009 @ 14:58:41 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevšiml jsem si odpovědi. Já osobně se snažím vytvářet přátelství, ale setkávám se často s opačnými reakcemi nebo nezájmem.

isim


]


Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hrdinské (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Seraphim v Sobota, 14. únor 2009 @ 22:38:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Z přečtených životopisů i z knih o modlitbě a příkladném životě konstatuji, že dle mého názoru život a dílo katolického sv. Františka Salezského jsou skvělé a hrdinské.
Libor Serafim Halík, duchovní Pravoslavné církve



Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hrdinské (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Elo v Neděle, 15. únor 2009 @ 16:09:53 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Sv. Františkovi Salezskému sa pripisuje veľký podiel na tri význačné osobnosti Katolíckej cirkvi. Boli to: 1. jeho súčasník sv. Vincent de Paul, zakladateľ vincentínov, resp. lazaristov, ktorí sa venujú charite, ale aj ľudovému misionárstvu a výchove dobrého kňazstva pre Cirkev... No v súvislto s tým aj príslušná ženská vetva /ak sa nemýlim/ sestry milosrdnej lásky, ktoré sú veľmi rozšírené, a urobili naopzaj v histórii veľa dobra... 2. potom je to sv. Jána Bosco, zakladateľa saleziánov a saleziánok a celj mnohovetvoej saleziánskej rodiny, ktorá sa venuje najmä mládeži tzv. preventívnym systémom, zakladá oratoriá /akoby centrá voľného času, no s duchovným rozmerom.../, a sú veľmi rozšírení tieť v misiách p celom svete mladých... 3. Pápež Ján XXIII.

Typické a príťažlivé pre všetkých je u sv. Františka Salezského jeho dobrota, ľudskosť, veľké srdce, pochopenie pre človeka, obetavosť. Za krátky čas /3 roky/ sa pod jeho vplyvom sa vrátilo do KC na území blízko Ženevy okolo 70 tisíc ľudí /spomedzi kalvínov, odpadlých od KC v procese po reformácii.../. A predstavte si, nijaká politika v tom nebola, nijakí jezuiti, nijaké násilie... Ba práve naopak: On sám sa musel dosť dlho skrývať, aby ho nezabili fanatickí nepriatelia... On nič nerobil, iba písal na papieriky vysvetlenia vieročných právd, ktoré prehodil za plot a hlavne iba komunikoval s ľudmi a oni cítili, že ich má rád ako človek, a nie ako nejaký "lovec duší" pre svoje ciele... Jeho osobsné kvality ako dobrého a múdreho a vzdelaného človeka, mladého /do 30 rokov.../, pochádzajúceho zo šľachtického rodu, ale zrieknúceho sa všetkého pohodlia... POmáhal mu jeden človek, jeho príbuzný - laik... Po troch rokoch žiadal posilu, bolo  veľa roboty... nestihal... On nikdy nepísal a nehovoril proti niekomu, ale len za, a pozitívne vysveľoval pravdy viery KC...

Mohol byto byť perfektný príklad aj pre nás na GS, ako viesť ekumenický dialóg a opravdivo presviedčať: Nie proti, ale vysvetľovať, čo ja verím a prečo... A nie: To je blbosť! To je lož! a pod....


]


Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hrdinské (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Neděle, 15. únor 2009 @ 16:55:12 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo,

vieš, takýmto spôsobom sa tu snažila viesť dialóg narozdiel od mnohých ďaľších (asi aj mňa) Lýdia, ktorú rozhodne neupodozrievam z nepriatelstva alebo predpojatosti voči katolíkom. No predsa sa jej dostalo od teba aj ďaľších nie zrovna pekného prijatia. Čo na to povieš?

willy


]


Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hrdinské (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 16. únor 2009 @ 13:18:14 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, mohol by si to skonkrétniť. lebo neviem, čo myslíš pod tým "takýmto spôsobom"... Neviem, čo máš na mysli ohľadom môjho postoja k Lýdii. Myslím, že ja som nikdy na ňu neútočil skôr som bránil katolícke učenie, na ktoré sa útočilo z mnohých strán...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hrdinské (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 16. únor 2009 @ 14:42:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Jeden príklad za všetkých:

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: PÁR OTÁZEK PRO NÁSLEDOVNÍKY PETROVY (Skóre: 1)
Vložil: lydia7 v Pondělí, 12. leden 2009 @ 15:29:42 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo, vyjadrím sa len k týmto výrokom: „Lýdia, ty a mnohí ľudia, ste ešte naozaj nedorástli na Jána Pavla II... On vie, na rozdiel od teba, rozlišovať... tento bozk úcty im určite pomôže viac priblížiť sa ku Kristovi, ako tvoje pohŕdanie nimi... Zaujatosť, alergia... Dá sa to liečiť... Lýdia, cítiť, že ty máš Máriu " v žalúdku"... mám chuť povedať vám "Beda vám farizeji, pyšní, nadutí, zákoníci Písma, ktorí nevidia človeka, vidia len literu zákona..." Lýdia, teraz si sa im práve pripodobnila... Aký to má zmysel prežívať svoju vieru neustále v opozícii voči KC, v zaujatosti, nenávisti, v alergii na všetko?“ – súdiš veľmi nesprávne z toho, čo píšem, o mojich motívoch, veľmi nesprávne, raz uvidíš v svetle Pravdy, ako to celé bolo.

K Tebe, Oku (a Betme napríklad) necítim žiadnu nenávisť a nepíšem vám ani jednému so zaujatosťou a s duc*****u alergiou voči vám. Len ma udivuje slepota, s ktorou tak vytrvalo hájite politicko-náboženskú inštitúciu. Ako píše Pavol: „som dlžníkom Grékom i Negrékom, múdrym aj nerozumným...“ Vy ste žiadostiví lásky materinskej, clivej, tíšiacej, nežnej, povoľnej... Ja žijem Lásku Pravdy. A túžim ju žiť naplno. Extatické výlevy a pocitovosť vnímam i u seba, ale držím tieto prejavy na uzde, lebo sú úletom duše, nie silou ducha slúžiaceho Bohu. Láska, ktorá posúva hranice Pravdy, nie je Láskou, Elo. Niet iného Boha na svete, než je Boh Abraháma, Izáka a Jákoba, Elo a hoci i moslim verí v jedného Boha, učeník Pána mu v duchu a pravde bude svedčiť, že jeho meno nie je Allah... Ibaže RKC vymyslela pre moslimov inú cestu k Bohu než skrze Pána Ježiša... a to nie je Láska, Elo. To je podvod. Nie nenávisť a zaujatosť, nie alergia na KC stoja za týmito slovami – ale Tvoje okuliare cez filter zvolenej farby nevidia Lásku v nich. Odpusť, že Ťa neviem potešiť prikyvovaním na múdrosť prijatú z nesprávneho zdroja. Mojou múdrosťou je Pán Ježiš a Jeho Slovo. Nech je vyvýšené Jeho meno na nebi i na zemi na veky vekov. AMEN.

Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hrdinské (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 16. únor 2009 @ 16:06:30 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, neviem naozaj, prečo si dal sem tento starý rozhovor o čomsi úplne inom, a je to len vyseknutý úsek. A to sa týkalo mňa a Lýdii. A neviem, prečo to riešiš ty... Veď pokiaľ viem, ja som aj na toto odpovedal, aj predtým. Bol to jeden súvislý diaóg, v ktorom sa mi naozaj zdalo, že Lýdia má Máriu a niektoré iné katolícke prvky učenia doslova "v žalúdku", tak som tak úmyselne formulovatňl svoju odpoveď, aby si to uvedomila. To je všetko. Naozaj sa mi zdá postoj mnohých ľudí zo strany protestatskej taký: plní tých negatívnych citov, zaujatosti... ba ako keby u niektorýžch to tvorilo dosť podstatnú časť ich presvedčenia: akýsi odboij voči katolíckemu... To je choré. nezdá sa ti? O Mtke Pána, s ktorou Pán prežil oveľa viac ako apoštoli, ktorá je mu ľudsky ako mama najbližšia, som od niektoržch skoro nepočul tu ani pozitívne vyjadrenie, a ak, tak len veľmi skúpe a odmerané. A pritom je to durhá Eva podľa presvedčenia mnohých vážnych cirkevných otcov, ktorá napravila vinu prvej Evy, práve svojou vierou a vernosťou Bohu, ktorá bola oddaná svojmu Syniovi, ktorá ho kojila, venovala Mu ako matka všetok čas, a podľa nás bol On jej jediným pokladom aj Synom... Uveddom si, že mňa ako katolíka takéto postoje priam urážali. Ja ju považujem za svoju Matku, za matku Cirkvi, lebo Pán ju dal cez Jána svojmu najobľúbenejšiemu apoštolovi. A pre mnohýhch ona je len nejaká "akožemária", dokonca z nej urobili démona nejakej  starozákonnej "kráľovnej neba", ktorej piekli koláče... A to celkom vážne tvrdili nám katolíkom ako biblický fakt... je to jednoducho, Villy, pre nás urážlivé, neslušné, a nedôstojné Matky Kristovej, a našej duchovnej Matky a Sestry v Kristovi... Tož tak!

A ako som odpovedal Lýdii na otázku o našom vzťahu k iným náboženstvám, to si prečítaj v kontexte našej debaty. Môj názor poznáš. Zdieľať ho nemusíš. My sme za korektné vzťahy, hoci si uvedomujeme, že žiadne zjednocovanie s nekresťanmi nie je možné. Ale je to naplnenie  toho "blahoslavení, tvorcovia pokoja"... Pán si určite neželá na svete napätia, vojny. Bolo toho dosť, a dialóg tomu len predíde, ba možno pomôže aj mnohým otvoriť oči o pravde Krista.  No čo už?...

/Ale prečo ty, Willy...? /



]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hrdins (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Úterý, 17. únor 2009 @ 13:00:24 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, Elo bratří (pánové), napsal jsem článek o přátelství, abych vás povzbudil k přátelství. Ve vaších výše uvedených komentářích vidím zrnka nepřátelství a ptám se sám sebe proč pod článkem o přátelství taková slova nalezam. Nemáme nejdřív vidět trám ve svém a pak až třísku v očích svého bratra?     


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 17. únor 2009 @ 16:33:17 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Co se mne týče, nemusíš mít obavy, Kjubiku, já necítím nepřátelství k nikomu, tedy k žádnému člověku. Ani zrnko - vážně.

Jen jsem si při přečtení Elova komentáře vzpomněl na Lýdii a uvědomil si, že se k ní, ačkoli psala podobným způsobem, po jakém Elo volal, nezachoval zrovna hezky - tedy přátelsky. Nebylo to ani tak hledání třísky v oku bratra jako spíše uvědomění si rozdílu mezi jeho slovy a skutky a snaha o to, aby si to uvědomil. Tož tak.

Jinak, jsme-li Pánovými učedníky, měli bychom být i Jeho přáteli. A přítel Mého Pána by měl být i mým přítelem. Ale ne přímo a přirozeně, nýbrž přes naši společnou Hlavu a skrze Ducha a v duchu. Vztahy v církvi vůbec by neměly být jako přirozené vztahy ve světě, ale všechno by se mělo odehrávat pod vedením Hlavy, v Kristu a skrze Ducha. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Elo v Úterý, 17. únor 2009 @ 21:03:32 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Willy, iste môžeš čokoľvek, ale ja si ešte zo školy pamätám na príslovkové určenia: miesta/kde/, času/kedy/, spôsobu/ako/, miery/ nakoľko/ a príčiny/y akého dôvodu - niečo napíšem poviem/. Mne to naozaj pripadalo ako hrom a blesk z jasného a slnečného neba. Ja som si na Lýdiu už ani nespomenul, lebo to bolo dávno, a  odvtedz veľa prehrmelo. Čo bolo, bolo v určitom citovom kontexte, ktorý medzi nami v dialógu prebehol. Podľa mňa vytrhnúť z neho jeden citát... nezdá sa mi to . naozaj... Prepáč. Nech som podľa teba farizej, ale aj tak...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skv (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 17. únor 2009 @ 22:10:05 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo,

ak si myslíš, že to bolo proti tebe, tak sa mýliš. Moj komentár nebol proti tebe, ale pre teba. V skutočnosti si to a taký, akého ťa vidí Boh a ja ťa chcem vidieť ak, ako ťa vidí On. Tu nejde o to, o čo šlo v tej nie zas tak starej debate - veď je to iba 5 týžďňov. Ja som iba konštatoval, že si sa k Lýdii nesprával pekne napriek tomu, že ona písala podobným, ak nie tým istým spôsobom, po akom si volal v komentári pod týmto článkom o priatelstve, tj. vyznávala, čomu verí, čo prežila a prežíva a ty si to bral zrejme ako útok na učenie rkc a považoval si za potrebné je brániť. No nerobil si to vecne, ale osobným útokom na Lýdiu a to nebolo fér, nebolo to pekné od teba. To je to, čo som mal na mysli, Neviem, čo prehrmelo, ale Lýdia tu už dlho - možno od tej doby nebola. Popremýšľaj pred Bohom, ak boli tvoje city v poriadku vtedy, ak sú voči sestre v Kristu v poriadku teraz a ako to celé vidí Pán. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Elo v Středa, 18. únor 2009 @ 06:29:07 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Uznávam, že od sv. Františka som na hony vzdialený. Ale mám ho pred sebou ako jeden z veľkých ideálov, ktorý je podľa mňa ešte nie celkom docenený v celej Cirkvi, a mám úprimný záujem nechať sa ním pritiahnuť ku Kristovi. Ak si to myslel takto, O.K., ssypem si popol na hlavu. Ak hodíš za mńa jeden nábožný povzdych k Bohu, budem ti vdačný, a možno sa  potom raz "pomstím" za to tebe aj Lýdii tak, že nebudem taký vznetlivý, ale bude ma sprevádzať dobrota a ľudskosť sv. Františka Salezského, čo by som ol veľmi rád, a želal aj druhým zo srdca...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Čtvrtek, 19. únor 2009 @ 18:39:49 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo,

poznám Niekoho, ktorého ľudskosť je oveľa lepšie, ušlechtilejšia, dokonalejšia lebo je celkom dokonalý a celkom svätý a On chce, aby sme mali Jeho ľudskosť ako našu ľudskosť tým, že budeme žit Jeho a cez Neho. A mám za to, že František Salezský je proti Nemu nič. Iba ak by ľudskosť Františkova bola taká úžasná práve preto, že bola v skutočnosti ľudskosťou Kristovou. Čo ty na to?

willy 


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Salesk (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 23. únor 2009 @ 05:21:18 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
"Willy, určite sám František by s tým 100-percentne súhlasil. Veď on sa nič iné nesnažil len Jeho napodobňovať a učiť sa od neho. Ale čo myslíš: nie je dobré, keď to, čoho bol schopný ten Jeden na super dokonalej úrovni, napodobňuje v celkom iných podmienkach aj ktosi druhý, a my ostatní vidíme, že "je to možné", že sa to dá, a povzbudí nás to?... To je práve zmysel nášho vyhlasovania svätých. Svet oceňuje Nobelovkami, missskami ... a podobnými cenami kde koho... Myslím, že je dobré, ak v tomto svete niekto oceňuje aj svätosť, dobrotu, lásku, obetavosť ako príklad konkrétnych ľudí v podmienkach blízkym nám, príklady možná a hodné nasledovania...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Sa (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 23. únor 2009 @ 10:22:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo,

ak žil František Krista a cez Krista viťazným životom a ako taký je pre teba aj ostatných príkladom v následovaniu Krista, mám za to, že by nesúhlasil s dajakým svojím ocenením od ľudí, aby sa tým nepripravil o Pánovu odmenu v Jeho Kráľovstve. My si máme ceniť Krista ako sa prejavuje cez život takého človeka, no človeka samého by sme oceňovať nemali, lebo je to "nebezpečné" preňho aj pre nás.

Vážiť si Františka ako príklad hodný následovania, to áno, ale ceniť si máme iba Krista samého za Jeho dielo v nás a cez nás. Naša viera sa vlastne prejavuje oceňovaním Krista, tzn. čím viac verím, tým viac oceňujem Krista ako predmet mojej viery a Autora a Dokonávateľa mojej viery.

Povedz sám, Elo; cení si v tomto svete, ktorý celý leží v Tom Zlom, niekto svätosti? Dobroty a obetavosti možno áno, no nie tej kresťanskej božskej, ale iba tej obyčajnej ľudskej. Keby však v tomto svete kresťan prijal nejakú odmenu (napr. vyznamenanie od prezidenta za nejaký statočný čin) od ľudí, pripraví sa o odmenu od Pána, pretože Pán povedal, že už má svoju odmenu. Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františk (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Elo v Pondělí, 23. únor 2009 @ 16:59:28 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj, Willy!

"mám za to, že by nesúhlasil s dajakým svojím ocenením od ľudí"
- Iste. Ved opravdiví svätí nikdy nemzsleli na nejaké svätprečenie, a ani po ňom netúžili. A dokonca takýto prejav túžbz po ňom by bol v Cirkvi prekážkou... Ale ak človeka, ktorí je práve pokorní a ponížení niekto po smrti, keď je už vcieli, vyzdvihne, a poukáže ľudom, že aj takto sa dá osláviť Boh, akoto robil, trrebárs František, je to pre spoločnosť a Cirkev len plus, jeto príklad pre mnohých, a vlastne je to oslava Boha. Vari Boha možno oslavovať, ďakovať Mu, chváliť Ho len za peknú prírodu, či hviezdz na nebi?... Boh ho určite nepripraví o odmenu, lebo už je v nej, a dotyčný hľadal len jeho:, a nie vlastnú oslavu pred ľudmi...
.
"no človeka samého by sme oceňovať nemali, lebo je to "nebezpečné" preňho aj pre nás."
- Prečo nemeožno oceniť krásny plnohodnotný život sv. Františka  y Assissi, či Saklezského, alebo Matku Teréziu a pod., ktorý žili plne pre Boha? Oni sú už "tam hore"... Im neuškodíme, ale Bohu patrí za nich chvála. Veď všetko čo boli a čo vykonali, bolo Božím darom pre nás...
.
"ceniť si máme iba Krista samého za Jeho dielo v nás a cez nás."
- To je naozaj lofika a filozofia a viera neúplná, neplnohodnotná, nedotiahnutá, necelostná, iným pôvodne gréckym slovom vyjadrená - nekatolícka. Tá úplná, celostná plnohodnotná viera je : ďakovať Bohu za svätých ľudí, a oslavovať Boha za nich...
.
"Keby však v tomto svete kresťan prijal nejakú odmenu (napr. vyznamenanie od prezidenta za nejaký statočný čin) od ľudí, pripraví sa o odmenu od Pána, pretože Pán povedal, že už má svoju odmenu."
- Myslím, že zmysel slov Evanjelia je je v tom, že by chcel zakázať ľudom prijať akékoľvek ocenenie. Rozhodujúci je postoj srdca človeka, aby totiž žiadne ocenenie od ľudí nevyhľadával, netúžil po ňom. Ak dostaneš jedničku alebo vyznamenanie v škole, je to iste tiež ocenenie svojho druhu, ale to neznamená, že je to hriešne, alebo, že ti to Pán "odpočíta"... To závisí, či tvoj úspech pripíšeš sebe alebo Pánovi /"Kto má, čo by nebol dostal?"/... My sme niekedz veľmi horliví, ked treba karhať, kritizovať, často aj pre maličkosti, ale málo vieme pochváliť, povzbudiť. Pán to robil, a on tu žil ako človek nám podobný... Neviem, či aj z tejto falošnej pokory nepochádza táto nepekná naša vlastnosť aj v kresťanských kruhoch...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Fran (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Pondělí, 23. únor 2009 @ 23:38:44 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Elo,

tvoj komentár ma priviedol na jedného švédskeho kráľa. ktorý keď odovzdával kráľovstvo povedal: "Za všetko dobré, čo som počas svojho kralovania urobil, vzdajte chválu Bohu a všetko zlé mi odpustite." Tož tak.

willy


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé a hr (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Elo v Úterý, 17. únor 2009 @ 20:57:15 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kjubik. prepáč, bol son do toho hodený a patrilo sa odpovedať. Sám nechápem ,prečo práve tu...


]


Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Život a dílo sv. Františka Saleského jsou skvělé (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 18. únor 2009 @ 00:34:43 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Dobrá, však já se na tebe aji na Willyho nezlobím tak, že bych vám to neodpustil. To se někdy stava. Shalom vam. 


]


Re: O přátelství u Františka Saleského (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Úterý, 17. únor 2009 @ 22:36:58 CET
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Milí diskutující,

považuji za vhodné zmínit zde jeden princip, který jsem naznačil už v jednom komentáři zde. Ale aby to nezapadlo, napíšu to i sem nahoru a trochu to rozvedu.

Většina věřících, uvěřivších v dospělosti, s nejvyšší pravděpodobností zažila ztrátu "starých" a získání "nových "přátel". Asi největším zážitkem pro křesťana je když zjistí, že Jeho přítelem je sám Pán Ježíš a že sám Pán Ježíš stojí o přátelství s ním. A teď si představme, že ti, které Pán Ježíš nazývá bratry a přáteli se mezi sebou budou chovat nepřátelsky nebo ne zrovna hezky.

Bude Mu to jedno? Nebude Ho to spíš bolet? Z celého srdce věřím tomu, že Pán chce - koneckonců nám to přikazuje, abychom se milovali navzájem tak, jak On miluje nás, abychom si navzájem odpouštěli tak, jak odpouští On nám. Abychom jako bratři žili v svornosti a jednomyslnosti (Ž 133). A děláme Mu tuto radost, která byla i radostí pro apoštola Pavla?

Fp 2:1-5 Je–li tedy nějaké povzbuzení v Kristu, je–li nějaké potěšení lásky, je–li nějaké společenství Ducha, je–li nějaký soucit a slitování, naplňte mou radost a smýšlejte stejně, mějte stejnou lásku, buďte jedné duše, jednoho smýšlení, nic nedělejte z řevnivosti ani z ješitnosti, nýbrž v pokoře pokládejte jeden druhého za přednějšího než sebe. Nevěnujte pozornost každý jen vlastním přednostem*nebo: potřebám, nýbrž každý i přednostem*nebo: potřebám těch druhých. Mějte v sobě to smýšlení, které bylo i v Kristu Ježíši.

Mám za to, že přesně o toto tu Pánovi jde. A teď si to porovnejme s tím, co tu často předvádíme?! Tož tak nebo ach jo?

willy



Re: Re: O přátelství u Františka Saleského (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Kjubik (forrest.gump.junior@gmail.com) v Středa, 18. únor 2009 @ 00:44:04 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Snad bych jen doplnil k poslední větě nesnažme se měnit druhé, spíše zkusme změnit sebe a rozvinout lásku k sobě navzájem a zkusme se podívat i na toleratnějí na jiný názor. A ohledně komentářů zkusme se podívat ne na to co jsme jimi chtěli vyjádřit ale i to co tam může vidět druhá strana.
Jinak si to napsal pěkně a dle mého názoru bych se i klidně pod to podepsal.  


]


Re: Re: Re: O přátelství u Františka Saleského (Hodnocení článku - počet hvězdiček: 1)
Vložil: Willy v Středa, 18. únor 2009 @ 16:52:16 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kjubiku,

o to se věru nesnažím, vědom si toho, že neumím změnit ani sám sebe. Ale mohu a měl bych dovolit Pánu Ježíši, aby On proměňoval mě a bude-li chtít skrze mne i další lidi. Musí to však dělat On, neboť bez Něho nemohu činit nic.

Ohledně komentářů - chci psát, co chce Pán, abych psal podle toho, jak mne vede, přičemž opět neumím předpovědět, co v nich může vidět druhá strana. Já chci, aby v nich viděla Krista a Boží zjevenou vůli, aby to prostě nebylo jenom tak nějaké lidské slovo, nýbrž, aby za tím slovem stál sám Pán a aby skrze ně měnil lidi On, poněvadž, jak jsem řekl a říkám znovu - já to neumím ani sám u sebe. Tož tak.

willy


]


Stránka vygenerována za: 0.92 sekundy