Kontrasty: Bhagavadgítá
Vloženo Středa, 28. květen 2003 @ 22:02:26 CEST Vložil: Ferda |
Bhagavadgita
neboli
Zpěv Vznešeného
Bible staré i dnešní Indie
Co mne zaujalo
Vedou-li
všechny cesty k jednomu a témuž Bohu,ať je to cesta lásky nebo cesta vědění,cesta
Kristova nebo cesta Konfuciová,cesta Budhova nebo cesta Mojžíšová... vidí
pravdivě a věrně ten,kdo v Kristu jako Konfuciovci,v Budhovi jako v Mojžíšovi,vidí
vtěleni jednoho a téhož Boha...
Co praví Bůh v Bhagavadgitě?"Kdykoliv
ctnost upadá a neřest nabývá vrchu,tu vždy se rodím na zemi,abych obnovil
Své království.Rodím se,abych chránil dobré a ničil zlé a dával průchod
právu...
Bůh je jedno jediné!A je ve všem.Je jako sníh
na horách,je ve slaném moři,je jako list na stromě,je v každém člověku.Musíš
Boha v sobě pocítit a umět Ho sát jako včela umí sát nektar z květu!Asijský
člověk se nepovažuje za korunu tvorstva.Je jen článkem vesmírného řetězu...
Čin je karma-neboli každý je strůjcem svého
vlastního štěstí...
Karma-neznamená vždy neštěstí.Karma znamená
takový čin nebo skutek jenž zanechává trvalou stopu v člověku.Narodí-li
se rodičům dítě-je to jejích karma.Sudbou,posláním činů pak je,aby člověk
skrze své činy dospěl k dokonalosti a jelikož to tělem jednoho života nedokáže,vrací
se stále zpět do tohoto světa,až najde v sobě Boha.Hinduismus se tedy dívá
na svět jako na jakousi tavírnu nebo zdokonalovací dílnu,která člověka přetaví
a zdokonalí.Ideálem každého Hinda je,aby koloběh jeho pozemských životu
byl co neskradši.
Saňdžaja má třetí oko,oko jasnovidné a tím
vidí všechny věci,ať jsou nablízku nebo v dáli.Neboť ještě dnes Hind věří,že
má na čele ztajeno třetí oko,oko jasnozřivé a aby si stále připomínal,že
tajemství Života lze prohlednou jen zrakem vnitřním,děla si každý den
popelem značku mezi obočím...
Rádža nebo maháradža,jenž nemá syna misí
podle zákona adoptovat syna aby po jeho smrti měl kdo vykonávat oběti.Řádně
vykonanou oběti si získává nárok na pomoc a účastenství bohů a ti jsou
pak povinni mu v životě pomoci.V oběti se tedy tají nepřekonatelná moc,moc
dokonce větší nežli jakou mají sami bozi.Každá indická rodina má své
ochranné božstvo...
Duše ani nezabiji,ani není zabita.Duše se
nikdy nenarodila,duše nikdy neumírá a poněvadž se nenarodila,nikdy také
nezanikne.Stále tatáž,stará,věčná,neměnná,duše neumírá když tělo
umírá...
Jako člověk odkládá starý šat a bere si
jiný, nový,tak i duše opouští své vysílené tělo a vchází v nový šat.duše
je věčná...
Avšak ten kdo se povznese nad dobro i
zlo,uchvátí samu nesmrtelnost.Neboť svatost je víc nežli dobro...
Obřad je květy posýpaná cesta vedoucí k
Bohu.Lepší je vlastní cesta,byť nedokonala cesta nežli sebedokonalejší
cesta druhého...Gita přímo odmítá misionářství v náboženství,neboť
nikdo nemá právo obracet druhého na svou víru.Kdo tak činí,bére za něho
odpovědnost před Bohem.Účelem života je,aby člověk nalezl Boha,Boha svého,k
němuž došel po své cestě.Takové je právo ale i povinnost - dharma každého
člověka./Dharma je cesta a zákon./...
Hinduismus nezná ani pojem dědičného hříchu,ani
věčnou budoucnost ani věčné zatracení.Každý člověk si odpovídá za své
činy a už zde na tomto světě si za ně vykoupí buď zrody šťastné nebo
nešťastné...
Oltářní oheň.Tomu podstoupil na př. Rámakršna,poslední
indický prorok než shořel na hranici řekl:"Ó ohni,spal mne celého,až
nebudu vůbec! Jsem Bůh.Jsem Nekonečné Blaho!"...
V životě zbožného Inda rozeznáváme čtyři
vývojové stupně.Zprvu jako brahmačari-jinoch-slouži moudrému učiteli.Pak
je tu grihastach-hospodář- a hlava rodiny.Když zplodí syna,tím konči jeho
povinnost vůči rodině,odchází do lesu jako vanaprosthah,jako myslitel a v džungli
hloubá o zásadách tohoto světa a končí jako sannjásí - jako žebravý
bezdomový filosof a poučuje každého kdo o to požádá.Je zněj světec....
V hinduismu není tedy trestají Boha,každý
si odpovídá sám za sebe a za svůj čin.Soustředění všech myšlenek člověka
k Bohu považuje celá Indie za nejvyšší formu lásky k Bohu.Hinduismus nezná
dogmat.
Májá-přelud,klam nebo-maska skutečnosti,škraboška
Boží. Slunce používá škrabošku a tím zastírá
tvář Pravdy,zastírá pohled na tvář Absolutna.Májá-Švětasvataropanišad
na jednom místě řekl:"Po mnohých narozeních a úmrtích v poušti času
však člověk strhne záclony klamu a shlídá,že je Tvůrcem a Pánem.Neboť
ten,kdo Mne jednou nalezl se ani více nerodí ani více neumírá...
Když Ind umírá nechce zemřít během"jižního
pochodu slunce"a tak se znovu vrátit k tomuto životu.Hindové i dnes dávají
velký význam pochodu Slunce na jih a na sever.Dnes se ještě modlí,aby nezemřeli
během jižního pochodu slunce t.j.mezi červencem a prosincem,neboť v té době
by jejích duše nemohla putovat za sluncem na sever k Himálajím,kde je bájné
sídlo indických bohů...
Od nepamětní zavrhovala Indie představu
jediného svrchovaného Boha.Od nepoměti ochotně udělovala v svém pantheónu
domovské právo všem bohům,duchům a démonům jaká mohla zplodit jen
obrazotvornost divochů. Tak se usídlili na indickém Olympu veliké náboženské
postavy,jako Bráhma Stvořitel Šivah Ničitel a Višnuh Zachovatel a tisíce a
tisíce jiných bohů a polobohů.Hinduismus nedovoluje věřícím,aby se na
Boha obraceli s prosbami osobního rázu,jako to připouští prakse v křesťanství.Hinduismus
není učením dogmat,nýbrž"sborem hlasu a nástrojů z nichž každý pěje
a hraje svou melodii,při čemž jeden druhého opravuje i doplňuje,jak říkají
Hindové...
Člověk jenž prohlédne skrze tmu nevědomosti
se prý přesvědčuje o neskutečnosti tohoto světa a z totožńuje se s věčným
bráhmanem,stává se sám Bohem.I volá Šankarach,že Boha neuctívá a Bohu
neobětuje,neboť neobětuje Bohu a Boha neuctívá ten,kdo sám je Bohem,jedno
s ním jest!..
Základem idey Gity je Pantheismus-Bůh je vše
a ve všem a z něho se vše rodí.
Nezaměňujme jóginy s fakíry.Jógi vyhledává
samotu a vzdaluje se davu,poněvadž hledá Boha.Fakír vyhledává dav a peníze.Trojí
branou se vchází do pekla:branou chtivosti,branou zloby a branou lakoty.Indie
nevěří v rovnost a v její upřímnosti je právě její velikost.Evropa svou
rovnost jen předstírá.
|