poslal tetofil
Tetování: Projev duše na kůži
Nestarší známé tetování na lidském těle vlastní Ötzi. Je to světově známá mrtvola člověka z doby kamenné, která byla nalezena v ledovci blízko Otztales v Itálii. Na těle mrtvého muže se nachází 15 tetování. Mimo jiné probíhá jeden pruh s paralelní linií dolní částí jeho páteře, další pruh vede kolem jeho pravého kotníku a jedno tetování ve tvaru kříže najdeme za jeho pravým kolenem. Nález tetování na tomto těle z doby kamenné byl téměř senzací.
Tetování Bůh ochraňuj moji rodinu
Slovo "tetování" má svůj
původ v Polynésii a byl přejat do evropských jazyků v dobách zvýšeného
zájmu o život v této oblasti. "Tatoo" z polynéského "tatau"
- "znamení jeho kůže jako deník".
Leoš si dal vytetovat na kůži svojí životní mravní zásadu: přes
srdce jednu letící a jednu padající vlaštovku. "To proto, že všechno
v životě má svůj protiklad", říká. Mladí lidé jako Leoš používají
symboliku tetování, aby vyjádřili svůj vztah k životu a smrti."Každé
náboženství zdobí své chrámy", říká Leoš. "a my, kteří
jsme tetovaní, vnímáme tělo jako chrám."
Žádné tetování není bez bez hlubšího významu. Stejně tak, jako
vznikaly vzácné fresky ve starých chrámech: vše má jako na šperku svůj
smysl a úmysl až do posledního detailu. Tělo jako šperk? To je pro Leoše příliš
málo. Nosí své životní motto neustále sebou a vystavuje je na odiv ostatním.
Cítí celým tělem to, čemu se zavázal. Jeho kůže je jeho deníkem. A co
se stane, když své mravní zásady změní, když odmítne to, co mu dosud
bylo svaté? Taková otázky nemají v jeho světě místo:"Tetovaní lidé
jsou lidé věrní pravdě. Stojím si za svou minulostí, i kdybych mnoho věcí
udělal špatně."
Tetování Kříž
Egyptští křesťané jsou hrdí na svoje tetování. Obzvláště v náboženství
platí, že tetování bylo odpradávna až dodnes "poznávacím znamením
určité skupiny", obraz na kůži jako signál pro okolí. To vychází u
egyptských křesťanů z koptské tradice. Téměř všichni jsou tetováni
znamením kříže. Proč? To ví znalec koptské církve, Antonín Mayer:
"O koptech se zejména mluví v tomto směru tak, že se tím chtějí oddělit
od jiných nekřesťanských náboženství. A egyptští křesťané jsou pyšní
na svoje tetování. Viděl jsem jak si kopti z radosti nad svým křesťanstvím
potetovali zápěstí na ruce a tím vyznávají: jsem Kristův, zde je moje
tetování na zápěstí, a sice v místě, kde vede tepna, protože tam je lze
jen velmi špatně nechat odstranit."
Tetování Ježíš
Také mezi prvními křesťany byli někteří,
kteří se nechali tetovat. Nosili iniciály Ježíše Krista ("X"
nebo "I.N."), rybu, kříž či jehně na čele nebo na zápěstí. Není
však dosud jasné, zda se jednalo o tetování jehlou nebo o barevné
jizvy.
Přitom se význam těchto znaků vykládal různě nejen v průběhu doby,
ale i dokonce v průběhu i jedné epochy. Vyznavačským křesťanům byly
vytetovávány značky, aby se mohli odlišit jako "kacíři" nebo
"odpadlíci" od "pravé víry". Lidé se tehdy takto pokoušeli
křesťany vyloučit ze společnosti.
Křesťané naopak vnímali tato tetování úplně jinak. Pro ně se
nejednalo o stigma, ale spíše o značku příslušnosti ke společenství. Se
vší otevřeností tak mohli ukázat, že jsou připraveni pro svou víru trpět.
"Myšlenka" označování tetováním se u křesťanů ujala jako
dobrovolné přijetí stálého poznávacího znamení. A to zejména v zemích,
ve kterých byli křesťané v menšině.
Tak byla v roce 1890 v Bosně tetována katolická děvčata, aby se
zabránilo přestupu k islámu. Arménští křesťané dodržovali tradice
poutního tetování ještě do 1. světové války. Účastníci křižáckých
výprav mívali často tetování, aby měli v případě smrti zajištěn křesťanský
pohřeb. Podobné účely sledovalo tetování porodními asistentkami v Paříži
v 18. století. Tetovaly matky a jejich novorozence identifikačními značkami,
aby se zamezilo záměnám a k snadnějšímu hledání při náhlých úmrtí dětí
nebo při potřebě určení matky.
Církev se obrátila proti tetování
Ovšem v těch zemích, kde chtěla církev provádět misijní práci a kde
bylo tetování tradiční, začala usilovat o to, aby postupně dostalo mezi
lidmi špatnou pověst. Kvůli odlišení vlastních členů církve od těchto
"primitivních národů" zde tetování zcela zakázala.
Vytetovaný nápis Ježíš
Církev se přitom odvolávala na
Starý Zákon: "...mrtvým nesmíte zhotovovat na těle žádné zářezy a
nesmíte si vyrýt žádnou značku.(3. Moj. 19,28). "...kněží si nesmí
vystříhávat na své hlavě pleš, stříhat si vousy a na těle dělat zářezy."
(3. Moj. 21,5).
Již v roce 787 po Kristu bylo tetování papežem Hadrianem I. na koncilu
vypovězeno z křesťanské kultury jako pohanský zvyk. Současně byly všechny
druhy ozdobného tetování na těle výslovně zakázány.
Takové zákazy platily ještě donedávna. Dokonce ještě v roce 1996 bylo
v kantonu Bern ve Švýcarsku zakázáno nechat se tetovat. V zákoně byl tento
čin označen jako prznění těla.
Bruno Graber