poslal Willy Žd 12:26-29 Jeho hlas tehdy zatřásl zemí, a nyní zaslíbil řka: ‚Já ještě jednou zatřesu‘ nejenom ‚zemí‘, ale i ‚nebem‘. Ono ‚ještě jednou‘ ukazuje na proměnu těch věcí, jimiž lze otřást, neboť jsou učiněné, aby zůstaly ty věci, jež jsou neotřesitelné. Projevujme proto vděčnost, že přijímáme neotřesitelné království, a s ní přinášejme Bohu jemu příjemnou službu s uctivostí a bázní. Neboť náš Bůh je oheň stravující.
Čím Bůh zatřese, co jsou ty věci, jimiž lze otřást? Stručně řečeno vším, co není z Boha.
A co je neotřesitelné království, které přijímáme? To je království Boží.
A jaká služba je Bohu příjemná?
Taková, která je podle zalíbení Jeho vůle, kde je jejím zdrojem, obsahem a všemi věcmi sám Bůh v Kristu. Všemi ostatními věcmi lze otřást a všechny ostatní věci shoří - viz
1K 3:12-15, neboť náš Bůh je oheň stravující.
K takové službě je třeba mít k Bohu patřičnou úctu, tzn. uctívat Ho v Duchu a v pravdě, což znamená pít vodu života z Ducha, který byl dán, když byl Pán Ježíš oslaven, tj. vzkříšen z mrtvých - viz
J 4:14, 24 a
7:37-39 a bázeň před Bohem. Bázeň Boží si člověk musí vyvolit (
Př 1:29) a vyvoluje si jí v osobě Pána Ježíše Krista, který měl (a má) podle proroctví proroka Izaiáše (
11:3a) zálibu v bázni před Hospodinem, takže se Kristova bázeň Boží stává naší stejně jako Jeho jiné lidské ctnosti, jimiž vyjadřuje Božské atributy (charakteristické neodlučitelné vlastnosti či podstatné znaky) - spravedlnost, svatost, věrnost, trpělivost, shovívavost, milosrdenství apod.
Z toho vyplývá, že vše, čím máme a můžeme sloužit Bohu, máme v Kristu, v Němž máme zůstávat, abychom nesli ovoce, které zůstane a jímž oslavíme Boha Otce (
J 15:4, 8).
Mimo (bez) Krista nejsme nic, nemáme nic a nemůžeme pro Boha nic dělat!
Tož tak.
