První pravidlo. U těch, kteří jdou z jednoho  smrtelného hříchu do druhého (smrtelné hříchy – ty za které je dle Mojžíšova zákona trest smrti a dle Zjevení věčné Peklo), má nepřítel satan obvykle ve zvyku, předkládat jim zdánlivé příjemnosti a rozkoše, aby je udržoval v jejich neřestech, hříších a rozmnožoval je. U těchto osob používá dobrý duch opačného způsobu, totiž bodá a hryže jejich svědomí soudností rozumu.

Druhé pravidlo. U těch, kteří se usilovně očisťují od  svých hříchů (viz Zjevení 22,14) a postupují ve službě Bohu, našemu Pánu od dobrého k lepšímu, jde o opačný způsob než v prvním pravidle. Neboť pak je vlastností zlého ducha hryzat, dělat smutným, klást překážky, znepokojovat nesprávnými důvody, aby člověk nepokračoval. A vlastností dobrého ducha je dodávat odvahu a sílu, dávat útěchy, slzy, vnuknutí a pokoj a odstraňovat všechny překážky, aby člověk pokračoval v dobrých skutcích.