|
Právě je 565 návštěvník(ů) a 0 uživatel(ů) online:
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116739428 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Z internetu: Má být křesťan levicový?
Vloženo Úterý, 06. květen 2008 @ 13:44:19 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Zatímco ve Spojených státech jsou zejména evangelikální křesťané
většinou na straně republikánů, tedy spíše pravice, u nás to není
zdaleka tak jednoznačné. Mám dojem, že většina příslušníků tzv.
„lidových“ církví, tedy římských katolíků, evangelíků a příslušníků
Církve husitské, straní levici. K pravicovému smýšlení se hlásí spíše
menšina některých evangelikálních křesťanů, zejména charismatických.
Mám ovšem otazníky nad tím, zda je správné mluvit o pravicovosti a
levicovosti. Možná u těch, které někdy nazýváme pravicovými, jde spíše
o konservatismus, kdežto u těch, které nazýváme levicovými, o sociální
cítění.
Obě skupiny mohou svá stanoviska zdůvodňovat Písmem, či lépe řečeno
jeho různými akcenty. „Levicoví“ křesťané poukazují na to, že Ježíš
stranil chudým a utlačovaným. Proto bychom i my měli být na straně
chudých. Konservativní křesťané zdůrazňují osobní odpovědnost v životě
a vnímají nebezpečí silného státu. I oni se mohou – právem – odvolávat
na Ježíše a na zjevení Písma.
U levicových křesťanů vidím nebezpečí v předpokládaném, leč hluboce
problematickém ztotožňování chudých lidí Ježíšovy doby s
nízkopříjmovými skupinami dnešní české společnosti.
Pokud by byla chudoba věcí pouze relativní, pak by toto ztotožnění
bylo zcela namístě. Otázka ovšem je, jestli je toto relativní chápání
chudoby správné. Písmo totiž říká: „Zbožnost, která se spokojí s tím,
co má, je už sama velké bohatství. Nic jsme si totiž na svět
nepřinesli, a také si nic nemůžeme odnést. Máme-li jídlo a oděv,
spokojme se s tím“ (1. Timoteovi 6,6-8). Chudý doby Ježíšovy si nebyl
jist, zda bude mít co jíst i následující den. Neměl žádné sociální
pojištění, a když mu jeho zaměstnavatel nedal mzdu (vyplácela se tehdy
denně), šel spát o hladu. Měl pouze jedny šaty.
Dnešní (český) chudý je ten, který si může dovolit maso třeba jen
třikrát týdně a nemá na to, aby se stravoval v restauracích. Pokud má
auto, bude to nejspíše stará škodovka nebo ještě starší ojetina. Bude
mít asi jen jeden lepší oblek pro slavnostnější příležitosti. Nehrozí
mu však, že by měl hlad nebo se třásl zimou.
Dnešní chudý má většinou mobil a televizi. Dnešní chudý se – až na
výjimky – nespokojí s tím, že má jídlo a oděv. Chce lepší mzdu a trvá
na tom, že jeho životní úroveň se bude rok od roku zlepšovat. Popravdě
řečeno, má se lépe, než středověký šlechtic. Ve srovnání se skutečnými
chudými třeba z Mali nebo Indie je úžasný boháč. Jako konservativní
křesťan kroutím hlavou nad nevděčností našeho národa. Tím spíše
křesťanů.
Domnívám se, že Ježíš neměl ve svém programu odstranění chudoby.
„Chudé máte vždycky s sebou,“ upozorňoval své učedníky (Jan 12,8). Pro
poctivost sice nutno říci, že v oddílku, z něhož jsou vzata tato slova,
se Ježíš nevyjadřuje tématicky k sociálním otázkám, nýbrž spíše ke své
jedinečnosti a k jedinečnosti daného okamžiku.
To však neznamená, že by Ježíš byl vůči strádání chudých lhostejný.
Bylo mu jasné, že tatáž mince znamená něco zcela jiného pro boháče a
pro chudáka. Proto o chudé vdově, která dala do sbírky tu nejmenší
minci, prohlašuje, že dala více, než všichni ostatní (Mk 12,43). Ježíš
rovněž varuje, že bohatství může být velkou překážkou ve vztahu k Bohu
(v příběhu o bohatém mládenci, Mt 19,21-24). Na druhé straně z
podobenství o dělnících na vinici vyplývá, že Ježíš dobře věděl i o
závistivosti některých chudých (Mt 20,9-13).
Myslím, že Ježíšovi nejde primárně o odstranění sociálních rozdílů.
Jde mu ale rozhodně o to, abychom se my bohatí (a pod „my“ mám na mysli
naprostou většinu Čechů, včetně naprosté většiny těch, kteří sami sebe
považují za chudé) pokoušeli vcítit v lidi, kteří mají skutečnou nouzi.
Chce, abychom dávali, a aby nás to něco stálo. Chce, abychom nebyli
neteční k utrpení druhých. Jistě chce, abychom byli štědří.
Co však v Písmu nenacházím, je to, co lze nazvat „vynucenou
solidaritou“. Levičák, který říká, že „stát“ by se měl postarat o
chudé, pro mě není věrohodný, pokud sám není štědrý ve svém dávání.
Ježíšovi jde především o naše srdce, ne o naše myšlenky, jak by měl být
svět lépe uspořádán. Osobní dávání je vždycky osobní; má velkou šanci
něco udělat jak s dávajícím, tak s přijímajícím. Konec konců, oba dva
něco stojí.
Moderní křesťanští levičáci by toto osobní dávání rádi nahradili
vynucenou solidaritou. Jistě lze argumentovat tím, že nelze spoléhat na
dobročinnosti boháčů. A vskutku, jistě nelze. Z toho ale rozhodně
neplyne, že je správné spoléhat na štědrou ruku státu.
V tuto chvíli nechci argumentovat proti rozvinutému sociálnímu
státu. Chci pouze, aby nám bylo jasné, že volá-li bible po naší
štědrosti a citlivosti vůči chudým, není to žádný argument pro sociální
stát. Pro sociální stát lze přinášet jiné argumenty, které mohou mít
svou platnost; nelze však podle mého názoru poctivě tvrdit, že Ježíš si
přál (nebo by si přál) štědrý sociální stát.
Stát má z biblického hlediska jiné úkoly, které se ovšem rovněž
týkají chudoby a bohatství. Předně má vytvářet bezpečný právní rámec.
Spravedlivý stát je nikoli ten, který chudým všechno dorovná, ale ten,
v němž je možno domoci se spravedlnosti. Ve spravedlivém státě se chudý
dovolá práva. Náš stát je sice sociálně štědrý, ale chudý se v něm
práva dovolá velmi nesnadno. S ochranou majetku je to velmi špatné –
mnozí po několikáté okradení se už ani nenamáhají něco hlásit policii,
neboť vědí, že s největší pravděpodobností po několika týdnech dostanou
strohou zprávu, že případ se odkládá, protože se nepodařilo odhalit
pachatele. Tento stav trvá již mnoho let a vyvolává chronickou nedůvěru
k mocenským a soudním nástrojům státu, tedy k policii a soudnictví. V
naší zemi převažuje názor, že většina z těch, kteří zbohatli, zbohatli
„díky“ své nemravnosti. Já nevím, zda je to skutečně většina;
nepochybuji ovšem nijak o tom, že takových lidí je skutečně mnoho.
Sociální stát většinou vede k tomu, že chudí (nebo domněle chudí) si nějaké dávky nárokují.
Když jsem byl v osmdesátých a devadesátých letech pastorem
rostoucího pražského sboru, udělal jsem přirozeně mnohé zkušenosti s
lidmi v nouzi. Mnozí lidé o své nouzi hovořili a ptali se, zda by jim
„sbor“ mohl nějak pomoci. A nezřídka jsem se setkal přímo s nárokem:
Sbor by mi MĚL pomoci.
Sbor také skutečně pomáhal. Nutno ovšem říci, že většina těch, jimž
sbor pomáhal (výjimek bylo opravdu poskrovnu), se nakonec proti sboru
postavila. Mnozí příjemci pomoci si tuto pomoc nárokovali. Ten, kdo si
něco nárokuje, je ve velkém nebezpečí, že pomoc, které se mu dostane,
bude považovat za nedostatečnou.
Naproti tomu byla celá řada lidí skutečně potřebných, kteří si o
pomoc nikdy neřekli. Proto jsem vyzýval vedoucí skupinek, aby si
všímali situace členů své skupinky a sami vyhledávali ty, jimž by bylo
záhodno pomoci.
Oficiální „politikou“ sboru bylo, že člověk v nouzi se má obrátit
především na svou domácí skupinku. Velký „sbor“ byla neosobní veličina.
Lidé by většinou byli radši, kdyby jim pomáhala tato neosobní veličina,
protože té nemusí být vděčni. Když jsem je poslal, ať o své nouzi poví
na skupince, nejednou se ošívali. Ale je dobré vědět, že mi pomáhá
konkrétní člověk. Pak si člověk lépe rozmyslí, zda má skutečnou nouzi,
ale také ví, že bylo-li mu pomoženo, někoho to něco stálo.
Pokud někdo dostává sociální dávky, vždycky to někoho něco stojí.
„Stát“ vlastně nikomu nepomáhá; stát pouze přerozděluje peníze. Ale
příjemci této pomoci by neměli zapomínat, že na pomoc, jíž se jim
dostalo, se složili konkrétní lidé, kteří si své peníze mnohdy tvrdě
vydělali, a „stát“ jim pak část jejich výdělku vzal, aby mohl někomu
pomoci. V tomto smýšlení bychom se měli cvičit, protože nám to alespoň
trochu pomůže od náročivosti. A druhou stranou mince náročivosti je
nevděčnost. V současné době nevděčnost českého národa volá do nebe.
Přijde Boží soud.
Ano, ve státě se můžeme demokraticky rozhodnout, že budeme pomáhat
chudým (nebo v našem případě spíše chudším). To je zcela v pořádku.
Nemysleme si ale, že demokratický sociální stát je naplňováním Kristova
příkazu, abychom pamatovali na chudé. Tím je mnohem spíše třeba to,
když se účastníme nějakého programu adopce na dálku. Pak je naděje, že
budeme pomáhat skutečně chudým, a bude nás to něco osobně stát.
Osobně jsem ale přesvědčen, že před sociálním rozměrem státu má
přednost péče státu o bezpečnost a justici. Tam, kde se stát nedokáže
postarat o bezpečnost svých obyvatel a o spravedlivé soudy, tam hrozí,
že bude sociální péče masivně zneužívána. Bohužel, to je náš případ.
Liberálové mají pravdu ve svém tvrzení, že stát bývá špatným
hospodářem. Nicméně v této věci bychom neměli být dogmatičtí.
Konservativní křesťan by neměl podléhat pravicově-liberálnímu názoru,
že volná ruka trhu všechno automaticky vyřeší. Kupříkladu péče o
životní prostředí je velice důležitá a spoléhat v této věci jen na trh
by znamenalo řezat si pod sebou větev. Kdybychom spoléhali jen na
neviditelnou ruku trhu, ozónová díra, způsobená vypuštěním freonů, by
nyní byla patrně již tak veliká, že by lidské životy byly v akutním
ohrožení. Soukromá sféra by patrně pod tlakem veřejného mínění nakonec
zareagovala i bez státních legislativních a regulačních zásahů, ale v
některých případech (a tento k nim počítám) by už mohlo být pozdě.
Křesťanský konservatismus by měl mít v programu posilování osobní
zodpovědnosti. Z dlouhodobého hlediska je dle mého názoru žádoucí, aby
člověk vnímal odpovědnost za své zdraví a aby byl k této zodpovědnosti
motivován například tím, že bude zvýhodněn, pokud bude chodit na
pravidelné preventivní prohlídky a povede zdravý životní styl (tj.
nebude kouřit). Opatření, jež znamenají krok tímto směrem, ovšem nutno
zavádět s rozmyslem. Kupříkladu okamžité zrušení preventivních zubních
prohlídek na našich školách (počátkem devadesátých let) považuji za
nedomyšlený krok. Měla mu předcházet rozsáhlá informační kampaň. Nechme
se vést zdravým rozumem, nikoli ideologickým dogmatismem.
Osobní odpovědnost souvisí s nedotknutelností člověka a jeho
soukromého vlastnictví. Tam, kde je soukromé vlastnictví zpochybněno,
nastupuje s železnou pravidelností lhostejnost a neodpovědnost. Naše
čtyřicetiletá zkušenost s komunistickou vládou je varovným příkladem.
Přitom důraz na osobní vlastnictví nemusí být – a nemělo by být –
spojeno se sobectvím.
Zdroj: http://dan.drapal.org/
|
Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: nula v Úterý, 06. květen 2008 @ 16:01:45 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | těžko v tomto srovnávat Ježíšovu dobu , vynucená solidarita je dneska nezbytnost např. u drahých operací v řádu miliónů |
|
|
Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Úterý, 06. květen 2008 @ 16:14:44 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | „Chudé máte vždycky s sebou,“ upozorňoval své učedníky (Jan 12,8) byl pravděpodobně odkaz na Deuteronomium.
|
|
|
Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Standa v Úterý, 06. květen 2008 @ 16:56:15 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Dan Drápal:
V tuto chvíli nechci argumentovat proti rozvinutému sociálnímu státu. Chci pouze, aby nám bylo jasné, že volá-li bible po naší štědrosti a citlivosti vůči chudým, není to žádný argument pro sociální stát. Pro sociální stát lze přinášet jiné argumenty, které mohou mít svou platnost; nelze však podle mého názoru poctivě tvrdit, že Ježíš si přál (nebo by si přál) štědrý sociální stát.
Písmo svaté:
Skutky
2,44 Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.
2,45 Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
2,46 Každého dne pobývali svorně v chrámu, po domech lámali chléb a dělili se o jídlo s radostí a s upřímným srdcem.
2,47 Chválili Boha a byli všemu lidu milí. A Pán denně přidával k jejich společenství ty, které povolával ke spáse.
4,32 Všichni, kdo uvěřili, byli jedné mysli a jednoho srdce a nikdo neříkal o ničem, co měl, že je to jeho vlastní, nýbrž měli
všechno společné.
4,33 Boží moc provázela svědectví apoštolů o vzkříšení Pána Ježíše a na všech spočívala veliká milost.
4,34 Nikdo mezi nimi netrpěl nouzi, neboť ti, kteří měli pole nebo domy, prodávali je, a peníze, které utržili,
4,35 skládali apoštolům k nohám. Z toho se rozdávalo každému, jak potřeboval.
Lukáš
6,27 Ale vám, kteří mě slyšíte, pravím: Milujte své nepřátele. Dobře čiňte těm, kteří vás nenávidí.
6,28 Žehnejte těm, kteří vás proklínají, modlete se za ty, kteří vám ubližují.
6,29 Tomu, kdo tě udeří do tváře, nastav i druhou, a bude-li ti brát plášť, nech mu i košili!
6,30 Každému, kdo tě prosí, dávej, a co ti někdo vezme, nepožaduj zpět. (* pozn. viz. navracení majetku a peněz církvím)
6,31 Jak chcete, aby lidé jednali s vámi, tak jednejte vy s nimi.
6,32 Jestliže milujete jen, ty, kdo vás milují, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci milují ty, kdo je milují.
6,33 Činíte-li dobře těm, kteří dobře činí vám, můžete za to čekávat Boží uznání? Vždyť totéž činí i hříšníci.
6,34 Půjčujete-li těm, u nichž je naděje, že vám to vrátí, můžete za to očekávat Boží uznání? Vždyť i hříšníci půjčují hříšníkům, aby to zase dostali nazpátek.
6,35 Ale milujte své nepřátele; čiňte dobře, půjčujte a nic nečekejte zpět. A vaše odměna bude hojná: budete syny Nejvyššího, neboť on je dobrý k nevděčným i zlým.
6,36 Buďte milosrdní, jako je milosrdný váš Otec.
6,37 Nesuďte, a nebudete souzeni; nezavrhujte, a nebudete zavrženi; odpouštějte, a bude vám odpuštěno.
6,38 Dávejte, a bude vám dáno; dobrá míra, natlačená, natřesená, vrchovatá vám bude dána do klína. Neboť jakou měrou měříte, takovou Bůh naměří vám."
Písmo svaté usvědčuje z nepravostí a hříchů všechny ty, kteří jednají svévolně a podle lidských zákonů. Je vidět, že řada církví držuje lidská pravidla. Pravidla síly peněz. Té síly, která určuje jejich další směr. Tento směr však nevede ke Kristu, ale naopak. Boží slovo hovoří jasně -
1. Timoteovi
6,10 Kořenem všeho toho zla je láska k penězům. Z touhy po nich někteří lidé zbloudili z cesty víry a způsobili si mnoho trápení.
Židům
13,5 Nedejte se vést láskou k penězům; buďte spokojeni s tím, co máte. Vždyť Bůh řekl: 'Nikdy tě neopustím a nikdy se tě nezřeknu.'
1. Korintským
2,5 aby se tak vaše víra nezakládala na moudrosti lidské, ale na moci Boží.
2,6 Moudrosti sice učíme, ale jen ty, kteří jsou dospělí ve víře - ne ovšem moudrosti tohoto věku či vládců tohoto věku, spějících k záhubě,
2,7 nýbrž moudrosti Boží, skryté v tajemství, kterou Bůh od věčnosti určil pro naše oslavení.
2,9 Ale jak je psáno: 'Co oko nevidělo a ucho neslyšelo, co ani člověku na mysl nepřišlo, připravil Bůh těm, kdo ho milují.'
Závěrem bych chtěl sdělit, že mě Dan Drápal svými názory zklamal. Z Písma svatého víc než jasně vyplývá, že v Božím království rozhodně nebudou platit bezohledné tržní zákony, síla peněz a korupce. Ani falešná pseudosolidarita v podobě tzv. pseudosocialismu.
|
Re: Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Úterý, 06. květen 2008 @ 18:51:20 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Skutky
2,44 Všichni, kteří uvěřili, byli pospolu a měli všechno společné.
2,45 Prodávali svůj majetek a rozdělovali všem podle toho, jak kdo potřeboval.
???A jak to dopadlo???
Církev (ve?), která toto nepraktikovala nakonec sponzorovala tuto Církev. Takže je jasný, jaký ovoce plodí společnej majetek, podle vzoru Táborský komuny - 1 velká káď. <- Ekonomicky to chodívá do bankrotu, a musí to saturovat ten, kdo podobnej luxus nekapitalistickýho hospodářství nepraktikuje. Viz Bible, kde se na Církev v Jeruzalémě, správající se tímto modelem se muselo vybírat peníze po Galacii, Korintu (Achaia). Zajímalo by mě, jak by se to dělalo, kdyby to i tyhle Církve dělaly tak jako v Jeruzalémě. Anebo radši ne, já to vědět nechci. eleazar
|
]
Re: Re: Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Libby v Úterý, 06. květen 2008 @ 19:01:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | To nemuze v tomto svete fungovat. Podivej se na takova spolecenstvi co tak podobne ziji v USA. Na spravedlivy system si musime pockat az nastane milenium. Cili az prijde nas Pan Jezis. Ale to nemam uplne jasne kde budeme, ale nevadi mi to, protoze verim svemu Spasiteli, ze co se mnou udela, udela dobre. |
]
Re: Re: Re: Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Libby v Středa, 07. květen 2008 @ 08:46:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Ted to vyzniva jako kdybych byla odpurce pomahani jeden druhemu a deleni se s bratrimi tak, aby nikdo nemel nouzi. Chtela jsem poukazat, ze tak jak treba chteli zit Taborite nebo dnes ziji skupiny "Amish vericich je velice tezke. Odlucuji se od sveta a vytvareji uplne jine komunity, ktere pak ale tak nejak chradnou. Jsou takove umele a neni v nich takova zivotni jiskra. Kdyby byly ty skupiny tak dobre, jak oni si mysli ze jsou, tak by se k nim lide houfne pridavaly. Je ale dobre, ze se tak snazily zit a tim ukazaly svou viru a lasku a na druhe strane se ukazalo, ze to v tomto svete jeste nejde. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Eleazar v Středa, 07. květen 2008 @ 11:09:54 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Libby, já "kritizuju" praxi jeruzalémský Církve a naopak vychvaluju Církve pohanokřesťanský, protože stáli ekonomicky na zdravějších základech. Otázkou je, jestli to k něčemu je, protože proč stát na zdravejch základech, když Tě za 10 let kittím (=Římani) stejně srovnaj se zemí, a proto sem proti importu jeruzalémskýho modelu do jinejch časoprostorovejch dimenzí.
Řekni mně Ty, chtěla by si bydlet v kibucu? Já teda ne, nikomu to neberu, ale nechtěl bych, aby to byla jediná alternativa.
eleazar P.S.: tohle je jediný místo z Nového Zákona, kdy je mi řecko-římsko-pohanská "kittejská" praxe bližší než židovská st-jakubská/st-petrovská |
]
Re: Re: Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: vnd v Úterý, 06. květen 2008 @ 21:31:34 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Právě toto místo ve skutcích, mě naučilo, dávat si nad textem otázku - je k těmto událostem komentář z Boží strany? A myslím, že není - ani na jednu ani na druhou stranu. Takže bych nedělal unáhlené závěry. Kdyby k tomu prodávání a rozdělování nedošlo - opravdu by oné zmiňované sbírky nebylo třeba? A jak b to vypadalo při obléhání římany? Nevyznám se v této historii a případně se rád nechám poučit.
Myslím, že Ježíš nás přišel pozvat do nového světa, ne reformovat (politicky) ten současný. Na mě to působí tak, že v novém světě má jít o vzájemnou lásku (včetně sdílení se) a ne o strohý kalkul.
Asi se v současném světě ukazuje výhodnější, když má za majetek zodpovědnost někdo konkrétní, než když je společný. Ale jistě ne proto, aby jej hromadil a užíval pouze pro sebe, ale aby se podělil s bližním. K čemuž současná protiváha levice, podle mě, jaksi nevede.
|
]
|
|
Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Úterý, 06. květen 2008 @ 17:01:35 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/ |
Ježíš
stranil chudým a utlačovaným. Proto bychom i my měli být na straně
chudých.
Jojo, přesně tak. Proto je mi podezřelé, jak může být "křesťan levicový". To bude takový nějaký přívlastek jako "Křeslo elektrické" nebo "Paroubek husitský". Jestli je člověk na straně chudých a utlačovaných, měl by jim pomáhat a ne je likvidovat.
Když se někomu pomáhá, vypadá to takto:
Někdo je ve špatné situaci -> pomůžete mu -> někdo dotyčný je na tom lépe, než před pomocí. Například člověk, který je chudý a utlačovaný, závislý na druhých. Někdo mu pomůže, on je pak méně chudý, méně utlačovaný a více samostatný.
Pak existuje také levocová pomoc
Někdo je ve špatné situaci -> levicově mu pomůžete -> někdo dotyčný je na tom ještě hůře, než před pomocí.
Například člověk, který je
chudý a utlačovaný, závislý na druhých. Někdo mu socialisticky pomůže, on je pak ještě více
chudý, o to více utlačovaný a mnohem více závislý na sociální pomoci.
Kdo to trošku znáte, budete vědět, o čem je řeč.
|
Re: Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Libby v Úterý, 06. květen 2008 @ 17:35:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Dnes uz se neda rict "socialisticky" pomuze, ale v zajmu globalismu se pomaha. To je ten trend ve svete, ze se nejen narody prinucuji, aby byly zavisle na tech co vlastne vladnou svetu, ale i jedinci, aby byli ve "svobodnych demokratickych" zemich tak svobodni, ze se bez povoleni sve vlady nebudou moci ani "vysmrkat". Nechci pouzivat horsi slova. Byvale komunisticke zeme byly takovou laboratorni zkouskou. Dnes uz maji vychytane vsechny mouchy pokud se tyka zavislosti obcana na statu. A pomahat si navzajem? I to dokaze novy system kontrolovat. Pomahat statu se musi. Ten to vsechno ridi. Asi jste tam nejak pozadu. |
]
Re: Re: Re: Má být křesťan levicový? (Skóre: 1) Vložil: Libby v Středa, 07. květen 2008 @ 08:52:05 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jak jsem napsala "pomahat statu se musi", tak to myslim ironicky. To se bude vyzadovat stale vice a to tak, ze i ty charitativni organizace budou zela pod kontrolou statu. Dnes jsou jeste tak na pul. Pozadu je to v Cesku proto, ze to tam nemate jeste zavedene. Ja nevim, treba EU bude jina. |
]
|
|
|
|