|
Právě je 576 návštěvník(ů) a 3 uživatel(ů) online: ivanp rosmano Mikim
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116821752 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Vyrovnání, restituce .... peníze, peníze
Vloženo Středa, 13. květen 2009 @ 17:33:29 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Mám pochyby o správnosti celého restitučního procesu, či procesu,
který se nazývá Vládní návrh na vydání zákona, o zmírnění některých
majetkových křivd způsobených církvím a náboženským společnostem v době
nesvobody, o vypořádání majetkových vztahů mezi státem a církvemi a
náboženskými společnostmi a o změně některých zákonů (zákon o
majetkovém vyrovnání s církvemi a náboženskými společnostmi)“. Mám
pochyby i o právu ŘKC, předně právu teologicky zdůvodnitelném ...
Ale to nakonec není tak docela naše věc. Co je naší věcí, je fakt,
že jsme se k tomuto pochybnému podniku přidali. Chápu snahu ŘKC o
podporu jejich „nároku“ a že je dokonce schopna či ochotna cosi z onoho
„pohádkového“ pokladu udrolit komplicům. Nechápu, jak jsme my k takové
věci mohli říci „ano“.
Anebo chápu a je mi stydno, protože jde v tom
případě o touhu mít, zajistit se. Ale něčím, co nám nepatřilo a nepatří
- a podle všeho patřit nebude. Ani pomyslet, domnívám se, jsme na tuto
věc neměli. A slušně účast na ní odmítnout. Argument, že tato na
křesťanských základech postavená společnost nám něco dluží a že pro ni
děláme dobré věci, nemá nic společného s biblickou teologií, na které,
doufám, chceme stavět.
Ty peníze jsou otázkou principiální. Peníze, světské bohatství
církve a světská moc církve s penězi svázaná - to je něco, na čem jsme
se s ŘKC už před staletími „rozštípli“ či byli „odštípnuti“. Jsme
přesto částí církve obecné - katolické. A jakkoli třeba nepatrní,
povinni celé církvi obecné reformací, zde a dnes právě třeba v této
věci. Velmi bychom jasným „ne“ posloužili i katolíkům, i kdyby někteří
zuby skřípěli.
Příliš mnoho mluvíme o penězích. Jsou z věcí, které nám jsou
svěřeny. Ze všech věcí tou nejmenší (Lk 16,10). A přece základní.
Bez jasnosti a zřetelnosti a vyřešenosti v otázkách financí budeme
vždycky nevěrohodní a z místa se nepohneme. Naříkáme nad tím, jak je
nás málo a jak přece těch pár důchodců církev neutáhne. Je to takhle
pravda? Všemi deseti jsem proti tomu, aby se pastorační návštěva
odehrávala na základě výběru saláru. To by byla neomalenost. Ale právě
tak neuvěřitelná je ta věc, že existují rodilí evangelíci, kteří
netuší, co že to ten salár je. A že existují skalní evangelíci, kteří
zvláštním zvráceným způsobem právě u saláru zdůrazňují svou svobodu a
libovůli a neplatí, či platí sumu, která se dá vyjádřit v hodnotách
promile. Kolik je v tom nesmířenosti, lpění na majetku, nepřekročení
sama sebe. Není divu, že nám peníze schází, když se o ně tolik bojíme a
tolik se o ně zajímáme.
Zřejmě to vyrůstá z teologické nejasnosti církve. Že církev v otázce
peněz má být samostatná a musí být pro svou věrohodnost samostatná,
nemusí být velkého sporu.
Odmítnutí našeho podílu a účasti při provádění zákona o Majetkovém
vyrovnání, jakkoli se zdá, že tento zákon je mrtev, není žádným
políčením na veřejnost, která by se díky tomu na nás začala dívat
laskavěji. Souhlasím, že vůči křesťanům lhostejná společnost by to ani
nezaznamenala. Jde o signál dovnitř církve a jde o pravdivost, při
které je mi jedno, co si lidé myslí, nebo nemyslí a co registrují, nebo
neregistrují.
Kolem problému peněz jsme se motali v poslední době vůbec nějak
příliš. Nemíním se zabývat krádeží 10 milionů korun. Takové příhody se
stávají i bankám, které mají vše důkladně ošetřené. Neošetřenost u nás
je věcí - protože máme synodně presbyterní zřízení - která začíná u
všelijakého technického nepořádku ve sborech a nakonec i nepořádku ve
zmíněném špatném placení saláru jednotlivci. Synodní rada je jen
zrcadlem církve. Řešením nebude jakási „důvěra“. Jde o věci technické a
ošetřitelné jasně danými pravidly. Důvěru, o které se v souvislosti
s krádeží mluvilo, nechme k věcem vyšším.
Daleko větší svízel je, že se hladina církve vzedmula až k bouři
právě při této příležitosti. Na tom se mnoho věcí zlomilo a tak trochu
zlomené zůstávají. Na nejradikálnějších dopisech bylo znát, jak jen
otevírají nějaká starší zranění. Že i v nich šlo o peníze a majetky,
je, žel, nabíledni. Ta bouře přešla jak tsunami a zůstává hořkost a
ticho. Nic dalšího se neotevřelo, neřešilo. A je nanejvýš bolestné, že
jeden z nejradikálnějších dopisů přišel ze sboru, který jen, aniž bych
chtěl umenšovat zásluhy konkrétních osob, zázrakem vzkříšení dnes žije,
má faru, kostel, jeden z nejkrásnějších areálů v církvi bez toho, že by
restituoval svůj ztracený majetek.
Vztah k penězům jsme u nás, alespoň o tom nevím, dvacet let
neřešili. To už více toho v této věci řekla ŘKC. Možná máme strach,
nebo jsme ho měli, abychom, při citování Písma, nevypadali jako
zastánci komunismu. A přitom právě mamon a jeho chtivost je něčím, co
obchází a proniká do lidských myslí a duší jako nic jiného. Ale my jsme
neřekli nic a nic neříkáme. A když jsme řekli, pak tak, jako bychom se
majetnění a hromadění zastávali - „peníze máme rádi“. Není divu, že
jsme takoví, jaká je naše řeč.
Tam, kde se naše řeč peněz a majetku dotýká, tam jsme schopní,
a to jako teologové, brát do rukou texty z bible a zcela je překrucovat
a zneužívat až za hranici blasfémie. Snad to není obecný jev, ale stalo
se to a stává se to a kupodivu na to není příliš reakcí. A když
přijdou, jsou to reakce spíše na ekonomická řešení, která se nabízela a
nikoli na blasfemické zneužití Písma. Technika převážila nad teologií.
Technická marginálie se stala ústředním motivem.
Říci jasné, srozumitelné slovo: Peníze jsou dobrý vynález a špatný
pán. Peníze potřebujeme, ale nejsou tím nejdůležitějším. Peníze jsou
v církvi opravdu jen a jen oběživem. Nejdůležitějším je Kristus, a tam,
kde se před ním skláníme, víme, že mu patříme celí - se svým bohatstvím
(i tím osobním) i chudobou, a dáváme beze strachu - milujeme beze
strachu - celým svým srdcem, celou svou duší a celou svou silou. To
poslední je, přátelé, právě o penězích - dokonce o větším množství, než
je 5%, totiž o dávání celého života (Mk 12,41-44).
Jestliže tvrdím, že u peněz a našem poměru k nim, u restitucí
církevního majetku a našem kastrůlku přistrčeném na kamna ŘKC věc
obnovy, reformy, reformace církve dnes začíná, pak je to proto, že od
malička jsme se učili, že „kořenem zajisté všeho zlého jestiť milování
peněz, kteříchžto někteří žádostivi jsouce pobloudili od víry a sami se
naplnili bolestmi mnohými“ (1Tim. 6,10).
Tady už začíná problém toho, že nejsme žádnou alternativou naší
konzumní společnosti. Podobných náboženských spolků, které nerozlišují
hodnoty, ale jen dávají prostor k jakémusi kultění, je okolo nás mnoho
a některé jsou v kultění dokonce daleko interesantnější, než jsme my.
Tomáš Molnár farář Českobratrské církve evangelické
Citováno z článku
Krize Českobratrské církve evangelické a jak z ní ven? - podruhé
|
Re: Vyrovnání, restituce .... peníze, peníze (Skóre: 1) Vložil: Lu v Středa, 13. květen 2009 @ 18:06:19 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Že by konečně prorocké slovo. Děkuji.
|
Re: Re: Vyrovnání, restituce .... peníze, peníze (Skóre: 1) Vložil: pirmin v Čtvrtek, 14. květen 2009 @ 07:38:30 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nejsem si jist, že toto slovo je prorocké. Ty tu jistotu bereš - kde?
Bratr Molnár bojuje proti tomuto zmíněnému návrhu zákona - a za zachování současného způsobu pobírání státních platů duchovními už dlouho. Používá nefér argumenty. Je to prý otázka principiální.
Vzhledem k tomu, že jsem se v minulosti, když jsem měl podobnou pozici jako má bratr Molnár, vyslovoval veřejně taky k této otázce principiálně, tak mám o těch principech prostě jinou předstvavu. A tohle Že církev v otázce peněz má být samostatná a musí být pro svou věrohodnost samostatná, nemusí být velkého sporu - mi zní nevěrohodně. Co je principiálního na snaze zajistit si navěky státní plat? Takto ohnivým kázáním?
Nikomu nevyčítám státní plat. Ani těm kdo ho mají mnohem vyšší, než faráři, jako jsou poslanci. Ale považuji to za věc normální, profánní, že někdo bere plat když má místo které stát platí, Ale nevidím v tom žádný vznešený princip. Ani v samé státní ochraně církevního života, jak ho na světě prosadila reformace (jak to vzpomíná Molnár), nevidím evangelijní princip, ale obyčejný kompromis. Nic víc. |
]
Re: Re: Re: Vyrovnání, restituce .... peníze, peníze (Skóre: 1) Vložil: Lu v Čtvrtek, 14. květen 2009 @ 12:12:51 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jestli si bratr Molnár chce tímto kázáním pouze zajistit státní plat navěkyvěkův, to je otázka jeho svědomí. Hned bych mu nepodsouval černé úmysly. Mne vždy docela potěší, když si přečtu od někoho z ČCE něco, čemu rozumím. I když s tím v absolutních měřítcích nemohu plně souhlasit. Můj první tchán je dlouhodobým členem staršovstva Korandova sboru v Plzni (cca 50 let), takže tak trochu znám i situaci pod kazatelnou v této církvi. Přes všechny ty nářky ¨jak to budeme dělat, až dojde k odluce církve od státu...´, evangelické církvi stále fandím a věřím, že to bude evangelium a ne peníze, co ji postaví na nohy. Poznal jsem i situaci v progresivnějších církvích. Uvádět sbírku na Bonkeho slovy: "Spasení jednoho člověka v Africe příjde příbližně na jeden dolar. Kdo dá do sbírky 30 Kč, má zásluhu na jednom spaseném..." mi nepřipadá zrovna ok. Molnárovo slovo mi prorocké příjde v tom, že se vyjádřil jasně. Vyjádřil se k aktuálnímu vztahu peníze vs. evngelium. Nemusím s jeho slovem souhlasit, ale mohu s ním diskutovat o konkrétních věcech. Prostě jeho slovo přesáhlo hranice ČCE.
|
]
Re: Re: Re: Re: Vyrovnání, restituce .... peníze, peníze (Skóre: 1) Vložil: pirmin v Čtvrtek, 14. květen 2009 @ 16:56:43 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já se omlouvám, protože jsem si ho spletl s nějakým jiným farářem ČCE, který proti tomu návrhu píše a jehož texty se tu objevují.
Od bratra Molnára jsem nic jiného nečetl, a tento text je zřejmě vytržený z kontextu, takže má hlavní námitka neplatí. Námitka totiž spočívá v tom, že brojí proti postupnému osamostatnění církevních rozpočtů aniž by řekl slovo o tom, co se státními platy. Ale protože nevím, zda o tom nemluví jinde, neměl bych o tom spekulovat.
Kromě toho: já se často vyjadřuji velmi jasně a konfliktně, ale pochybuji, že prorokuji. A jakékoli aktuální vyjádření ke vztahu peníze v. evangelium od evangelického faráře musí obsahovat i jasné slovo jak to tedy uděláme s těmi našimi platy...jinak by to byla jen prázdná slova, a ne proroctví. |
]
|
|
|
|