I když p?jdu roklí šeré smrti
Connie Willisová je americká autorka
a ve své vlasti se proslavila již ?adou knih a povídek, z nichž v?tšina je
ov?n?ena prestižními literárními cenami. V ?eské republice je její obsáhlé dílo
pom?rn? neznámou záležitostí, objevily se jen tu a tam n?které povídky. Autor?ina nejnov?jší kniha je nazvaná I když p?jdu roklí šeré
smrti.
Hlavní hrdinka knihy Joanna Landerová je psycholožka
pracující v nemocnici Mery General. Její hlavní pracovní náplní je zpovídání
osob, jež prošly NDE (near death experience - prožitky blízkosti smrti). Dob?e
kladenými otázkami se snaží zjistit, co pacienti, kte?í prošli klinickou smrtí,
opravdu vid?li. Zjiš?uje jaké m?li pocity, co vid?li, slyšeli a v první ?ad? zda
se jich na tyto otázky již neptal doktor Maurice Mandrake. Mandrake je také
psycholog zabývající se NDE. Zárove? je autorem bestselleru Sv?tlo na
konci tunelu. Návodnými otázkami se utvrzuje v tom, že jeho pacienti
opravdu vid?li sv?tlo, Ježíše, p?ehled života, mrtvé p?íbuzné, druhou
stranu a tak dále. Joanna svádí s Mandrakem boj o pacienty a snaží se k
probudivším dostat rychleji než její spiritualistický kolega. Jednoho dne se v
Mercy General objeví nový doktor - Richard Wright. S Joannou má mnoho spole?ného
- vzájemné sympatie, pohrdání Mandrakem a touhu zjistit, co ve skute?nosti
znamenají NDE. Richardovi se kdysi poda?ilo vyfotografovat NDE. Pomocí
rozbor? zjistil, jak NDE navodit um?le, pomocí chemikálií. Rozjížd?jí proto
spole?n? projekt, v n?mž Richard p?ivádí dobrovolníky do stavu NDE a Joanna po
jejich probuzení zjiš?uje jejich pocity a prožitky. Vše je v po?ádku, le? bez
p?ílišného pokroku, dokud Joanna s Richardem nep?ijdou o posledního
dobrovolníka. Joanna se dobrovoln? nabídne, že p?jde mimo sama. P?ed
Richardovi protesty se tak opravdu stane a Joanna se nachází v tunelu, na jehož
konci je sv?tlo. Po n?kolika "sezeních" se však dostává z tunelu ven a zjiš?uje,
že tunel je ve skute?nosti chodba a ona se nachází...
Na první pohled budí kniha
dojem v?decké práce. Sedm set stran, formát A5, p?l kila, to hovo?í za své.
Tomuto dojmu napomáhá i ?eský p?ebal, na n?mž je jen velmi prostý motiv, žádný
obrázek, a barva obálky je bílo šedivá. Oproti tomu anglický a americký p?ebal
(arkádová chodba vedoucí do neznáma) by se spíše hodil pro knihu Maurice
Mandraka. Kniha je rozd?lená do t?í ?ástí, každá ?ást na p?ibližn? dvacet
kapitol. Každá kapitola je uvedena výrokem resp. posledními slovy n?které známé
osobnosti. Tento fakt koresponduje s Joanniným a Masiiným (Joannina kamarádka,
mladé d?v?e ?ekající na transplantaci srdce) nadšením pro katastrofy (Titanic,
Pompeje, Lusitania, Hindenburg...). Celý d?j se odehrává na pom?rn? malém
prostoru - v propleteném bludišti Mercy General a v p?ilehlém okolí. Postav není
mnoho a tak m?la autorka dost prostoru na jejich vykreslení. Každá je svou
podstatou nem?nná, každá p?edstavuje dv? t?i ur?ité vlastnosti a jejich role je
stále stejná. Maisie pat?í katastrofy, Vielle, doktorce z pohotovosti, pat?í
strach o Joannu a funkce dohazova?ky, Mandrake p?edstavuje hloupost a
neprofesionalitu, Richard workoholismus a odhodlání, a tak dále. Mercy General
hraje také funkci postavy. P?edstavuje spletitost a absurditu. V každé kapitole
je alespo? jednou popsán n??í pohyb po nemocnici - Richard cht?l jít z p?ízemí
na internu v prvním pat?e, což znamenalo, že vyjel výtahem do pátého, sešel
prvním schodišt?m do druhého, zadním schodišt?m vyšel do t?etího, výtahem sjel
do sklepa a druhým schodišt?m vyšel do prvního. V Mercy General totiž nelze
p?echázet do sousedních pater, výtah nestaví všude a v?tšina schodiš? je nat?ená
a tudíž zav?ená. Autorce se však poda?í tuto vlastnost nemocnice prezentovat
tak, že se nad ní po chvilce ani nepozastavíme. Jen si vyslechneme kudy Joanna
odcházela na parkovišt? a nep?ijde nám to nijak divné.
src="wpimages/__19060_willis1.jpg" align=right>
Po v?decké stránce je kniha
velmi sporná. Jako jakákoliv v?decká fikce. Autorka však pronikla do
problematiky natolik, že jí tém?? není co vytknout. Abych se p?iznala, snažila
jsem se najít v knize faktickou chybu. Vypsala jsem si tvrzení na nichž kniha
stojí a obcházela motolské léka?e a domáhala se odpov?dí. "Ano, stimulace
spánkového laloku m?že vyvolat pocit n??eho posvátného bez doprovodného
vizuálního obrazu, m?že vyvolat záblesky minulosti a r?zné zvuky v?etn? hlas?.
Ano, totéž mohou zp?sobit i n?které endorfiny a nahromad?ní CO2. Ano, endorfin
skute?n? m?že p?ekrýt pocit úzkosti, a ano, kortizol ho opravdu m?že vyvolat.
Stejn? tak vyvolává pocit strachu. Beta endorfiny doopravdy vyvolávají pocit
tepla, euforie, zdání sv?tla a plynutí." Jediný výkyv, na který se mi poda?ilo
narazit, je existence RIPT scanu. Jeho definice v knize je: "Pozitronová emisní
tomografie (PET) m??í mozkovou aktivitu, RIPT sken je exponenciáln? rychlejší a
podrobn?jší (...) zárove? fotografuje elektrochemickou aktivitu v r?zných
?ástech mozku k vytvo?ení trojrozm?rného obrazu nervové ?innost v pracujícím
mozku". Jako m??ení mozkové aktivity se používá EEG a skute?n? i PET. O RIPT
skenu však nikdo z dotazovaných neslyšel a i Google ml?í. Autorka se velmi
šikovn? pohybuje na rozhranní skute?nosti a fikce. To co v knize ?íká je bu?
pravda, nebo to nevíme. Zní to cimrmanovsky, ale nutno ?íci, že v knize tém??
nejsou "lživé výroky". Po výše uvedeném popisu by se mohlo zdát, že je kniha
?itelná jen se slovníkem a léka?skými ?asopisy po ruce. Autorka však nezapomíná
na to, že kniha je beletrií, nikoliv v?deckým esejem. Po každé v?t? plné
léka?ských termín? následuje i vysv?tlení pro smrtelníky.
Kniha je p?es
všechny váhové, stránkové a odborné aspekty velmi ?tivou záležitostí. Zkoumání
"co je to NDE" je velmi podobné detektivní práci. Humorný popis pohybu po Mercy
General, ob?asná setkání Joanny ?i Richarda s Mandrakem, rozhovory s Maisie ?i
buchtový ve?írek, který po?ádá Joanna a Vielle, to vše knihu velmi významným
zp?sobem oživuje. Trošku detektivní práce a úvah vyžaduje i rozlušt?ní názvu. V
angli?tin? se nazývá passage, na tom není nic poeticky záhadného, ovšem ?eský
výb?r "I když p?jdu roklí šeré smrti" nabízí n?kolik variant. Znamená to odkaz
na poslední slova L. N. Tolstého, který na smrtelné posteli, když ho nutili, aby
se vrátil do l?na ruské pravoslavné církve, pravil "Dokonce ani v rokli šeré
smrti dv? a dv? není šest."? Je tím vyjád?eno Joannino odhodlání z?stat na poli
v?dy a nenechat se ovlivnit ni?ím, co ve svých NDE uvidí? Nebo se název naopak
vztahuje k pasáži z bible, v níž se praví "I když p?jdu roklí šeré smrti, nebudu
se bát ni?eho zlého"? Odpov?? se skrývá kdesi v sedmi stech dvaceti ?ty?ech
stránkách této napínav? zábavné v?decké fikce.
I když p?jdu roklí šeré smrti
Connie Willisová
Vydalo nakladatelství Triton
p?eklad Libuše a Luboš Trávní?kovi
Obálka Ji?í Voves
cena 499 k?
Bart??ková
Lenka
