Tvorba: Pojď, půjdem spolu do Betléma
Vloženo Sobota, 20. říjen 2001 @ 19:17:33 CEST Vložil: Stepan |
Pojď,
půjdem
spolu do Betléma
poklonit
se Králi.
Leží
tam ve staré stáji
a pod
peřinku
mu
táhne.
Pojď,
půjdem
spolu -
zazpívat
mu písničku.
Jsou
přece vánoce
- a On
je sám.
Já
vím,
že
nemáš hlas
a nohy
Tě neposlouchají
jak by
měly.
Ale
neboj.
On na to
nekouká.
Dívá
se k srdci.
Slyšíš?
Jen k
srdci.
A Ty ho
máš krásné,
něžné
a milé...
Takové,
jaké
dává Bůh,
když se
člověk narodí.
Z
takového srdce písnička
Ho
potěší určitě nejvíc.
Pojď,
půjdem
spolu do Betléma
poklonit
se Králi.
Leží
tam ve staré stáji
a pod
peřinku mu táhne.
Co na
tom záleží,
že je
nás jen pár.
Možná...
Možná,
že jsme poslední.
Kdo ví?
Poslední
kdo ví,
že po
kolenou
jde se
líp
k
nebeskému Králi.
Na
kolenou
a s
písničkou v srdci
my dva
malí
mudrci,
my
promrzlí pastýři,
my
ovečky ztracené,
zbloudilé
a nalezené.
My dva
Ty a já
-
poslední z posledních.
Pojď,
půjdem
spolu do Betléma
poklonit
se Králi.
Leží
tam ve staré stáji
a pod
peřinku mu táhne.
Tak už
pojď přece.
© 26.11.1993,
Štěpán Křivánek
Všechna práva na poesii vyhrazena.
Písemné publikování poesie jen se souhlasem autora.
|