|
Právě je 559 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Mikim rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116827026 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Recenze: Klíčová otázka bez klíče: dobrý nebo zlý?
Vloženo Pondělí, 13. květen 2013 @ 13:23:52 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený - poznámka ke knize Tomáše Sedláčka: Ekonomie dobra a zla -
Nejprve musím vyjevit, že na mé gusto T. Sedláček až příliš snadno
přecházívá z jednoho oboru do druhého. Až příliš snadno je ekonomie
vykládána religionistikou, mýty, Gilgamešem, Starým zákonem a naopak.
Tak je tomu i v jeho knize Ekonomie dobra a zla (Praha 2009). Za mnohé
jeho podněty jsem rád, nicméně tam, kde zasahuje do teologie, dovolím si
být kritický.
Nemohu s T. Sedláčkem souhlasit v jeho domněle starozákonní idealizací „přírody“ a „přirozenosti“ - a s argumenty s tím souvisejícími - v protikladu
k civilizaci a zejména k městské civilizaci. Vždyť zahrada včetně Edenu
je také civilizační fenomén, podobně jako město. I pro Hebreje tak jako
u Gilgameše existuje nepřátelská „příroda“ – mimo
tábor, mimo společenství lidí. A taky neplatí výlučně, že: „Píseň
písní popisuje milenecký stav přírodní symbolikou“. (Viz např. Píseň
písní, 4. kapitola: Hrdlo tvé jest jako věže Davidova, vystavená k
chování zbroje, v níž na tisíce pavéz visí, vše štítů mužů udatných...)
Sedláček
hovoří o lidské přirozenosti, která je v jeho pohledu podle Starého
zákona dobrá: „Zkrátka příroda a přirozenost měla pro Hebreje spíše
kladnou hodnotu, kdežto městská civilizace zápornou.“ (Není vysvětleno,
co je to příroda, co přirozenost, a jaký je mezi nimi poměr.) Sedláček
argumentuje zprávou o stvoření a zasazení člověka v zahradě Eden.
V souvislosti s oblékáním, čili zakrýváním přirození (str. 29), se zminí
o Adamově pádu, ale jinak se - když už zachází s touto mytologickou
látkou jako s argumentem - nijak zvlášť závažností pádu nezaobírá.
Přitom právě fakt pádu přinejmenším zpochybňuje dobrou lidskou
přirozenost.
A
pak autor než-by-řekl-švec skočí do politiky a ekonomie: „Pokud budeme
pohlížet na lidskou přirozenost jako na dobrou, pak kolektivní
společenské jednání potřebuje mnohem slabší ruku vládcovu. Pokud lidé
sami od sebe mají přirozenou tendenci (tíhnutí) k dobru, nemusí tuto
roli suplovat stát, panovník...“ (str. 31). Anebo: „Zda je člověk dobrý,
nebo zlý, znamená klíčovou otázku pro společenské vědy. Od ní se totiž
bude odvíjet ,regulaceˇ. Pokud má být člověk od přirozenosti zlý, pak je
třeba jej k dobru nutit a omezit jeho svobodu“ (str. 106).
Nechápu,
proč a jak by stát či panovník jako nějaká forma regulace a vnější moci
měla a mohla vést člověka k dobrému. Že by stát vychovával člověka
k dobrému, tomu už dnes (naštěstí nebo naneštěstí) moc lidí nevěří.
Vždyť panovník, vláda, státní úředníci – to jsou také lidé. A pokud by
člověk byl principielně zlý, jak by najednou mohli být dobří ti ve
funkci? Notabene instituce, vláda nebo i panovník obklopený loyálními
úředníky, to je souhrn lidí a jejich zlo bude při společném provozování
moci zákonitě umocněno. Člověka z jeho zla nevyvede žádná vnější moc.
Vždyť vnější moc zhusta odpovídá na zlo ještě větším a rafinovanějším
zlem.
Nemám
rád tu hru na dobrý a zlý. To konečné řešení: „člověk je dobrý“,
„člověk je zlý“. A utvrzuje mě v tom i bible. Ani jedno stanovisko nelze
tak snadno z bible dovodit. Podle oné už uvedené zprávy o stvoření byl
člověk dobrý, ale padl. Biblické příběhy zastihují postavy v různých
situacích, v situacích pokušení či pokání, v posedlosti zlem, ba přímo
ďábelstvím, anebo zas v okamžiku, kdy koná dobro, které pochází zřejmě
od Boha. Jde o stavy, nikoli o podstatu. Je třeba věc vidět dynamicky. Též
historie i současnost nás učí, že člověk může být hnusným egoistickým
pišišvorem, anebo naopak bytostí schopnou milovat až k sebeoběti. Otázka po dobru a zlu člověka nepřestává být tajemstvím.
Mám
tedy za to, že obecné soudy o člověku, zda jako takový je dobrý, či
zlý, nejsou na místě. Každý ať mluví sám za sebe! Ale poctivě: každý ať
vyznává svou špatnost, každý ať řekne, co je v něm dobrého. Poctivě, bez
falešného sebeobviňování, bez domýšlivého sebevynášení. Najednou
vidíme, že to není tak jednoduché.
Společenské
vědy by se měly jednou provždy zdržet definitivních soudů v klíčové
otázce o dobru a zlu člověka. A z této nezodpověditelnosti vyvozovat,
vlastně už NEVYVOZOVAT důsledky pro sféru politiky, ekonomie a jiných
podoborů.
Petr Pazdera Payne
Zdroj: http://petrpayne.bigbloger.lidovky.cz
|
Re: Klíčová otázka bez klíče: dobrý nebo zlý? (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 15. květen 2013 @ 07:38:55 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | ..." Jde o stavy, nikoli o podstatu. Je třeba věc vidět dynamicky."...
Dobré zamyšlení, se kterým nelze než souhlasit.
|
|
|
Re: Klíčová otázka bez klíče: dobrý nebo zlý? (Skóre: 1) Vložil: Frantisek100 v Středa, 15. květen 2013 @ 08:03:12 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Ekonomie zla je náš přístup k životu jako
civilizace. Vždyť strašně vyčerpáváme všechny zdroje a neohlížíme se na
budoucnost našich dětí a vnuků. Navíc dnešní společnost strašně plýtvá. Bohatší
část světa žije v přepychu a ta větší žije v bídných podmínkách. Jako
lidé a civilizace se chováme nemoudře. USA ani nepodepsaly důležité dohody o
omezování oxidu uhličitého, protože by náklady a opatření ohrozily jejich
blahobyt. To je ten princip zla a ekonomie zla. Je to cesta do pekel, ke
zničení lidstva. A to k tomu můžeme připočítat náklady na zbrojení a jiné
věci.
Lidé jsou špatní správci Země. Ekonomie sleduje jen
pohodlí a blaho člověka za každou cenu a bez ohledu na příští generace. To je
ta ekonomie zla. Nepočítá s tím, že by se člověk měl uskromňovat a smířit
se s tím, že nemůže mít vše. Kapitalistická ekonomika urvi, co můžeš.
Tenhle svět kapitalismu je obyčejné svinstvo.
Bohatší ničí životní prostředí těch chudých.
Hřích je všude.
Opravdu bude muset zasáhnou vyšší moc!!!!!
|
|
|
|
|