|
Právě je 540 návštěvník(ů) a 1 uživatel(ů) online: rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116734456 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Kontrasty: Homosexuálové mezi Ukrajinou a Ruskem
Vloženo Neděle, 21. září 2014 @ 18:35:39 CEST Vložil: Olda |
poslal Nepřihlášený Asi jen málo českých čtenářů si
nyní, uprostřed mediální záplavy z Východu, vzpomene na jedno
choulostivé téma, které hýbalo ukrajinskou politickou scénou nedlouho
před Majdanem. Ukrajinským parlamentem prošel v druhém čtení návrh
zákona zakazující propagaci homosexuality.
V podstatě se jednalo o
obdobný legislativní koncept, jaký byl nedlouho předtím prosazen v
Rusku. A který postupně posílají do svých parlamentů další vlády
bývalého Sovětského svazu, naposledy letos Kyrgyzstán. Samozřejmě se
nejedná pouze o ideologický import Vladimira Putina, jak by se snad
mohlo nabízet, když se veškeré manýry ruského původu redukují a
personifikují na tuto postavu (jak je dnes v módě). Spíše jde o širší
názorovou koalici, kterážto získává potřebné živiny z tradic
pravoslavných, katolických, komunistických, kozáckých či
národně-fašistických. A také z prostředí umírněného mainstreamového
stereotypu myšlení, které je přeci jen odlišné než ono západní.
Ostatně současný trend
legislativních zákazů propagace homosexuality následuje po předchozí
první vlně implementace ústavních pojistek proti možným hrozbám
budoucího zavádění homosexuálního registrovaného partnerství. Tímto
způsobem vymezily taxativně manželství jako svazek jednoho muže a jedné
ženy v minulých letech mj. Litva (1992), Moldavsko (1994), Arménie
(1995), Ukrajina (1996), Lotyšsko (2006) či Gruzie (2014). Tedy i státy,
které zajisté nelze podezírat z inspirace ruským establishmentem,
notabene z inspirace samotným Vladimirem Vladimirovičem. Pokud tudíž
chcete vědět, jak to s ukrajinským parlamentním návrhem dopadlo, pak
odpověď nepochybně nebude v intencích „Janukovyč symbolizuje Východ a
homofobii, zatímco Turčynov (mimochodem dříve baptistický konzervativní
pastor), Jaceňuk a Porošenko symbolizují Západ a gay aktivismus.“ Není
tomu však ani tak, že by celé téma upozadila válečná vřava kamsi na
periferii společnosti.
Jak se tedy věci mají v současné době?
Podle nedávného ukrajinského průzkumu veřejného mínění má k homosexuálům
negativní vztah 72 % obyvatelstva, zatímco pozitivní jen 13 %
Ukrajinců. To jsou čísla podobná těm, jaká uvádějí výzkumy z Ruska. Není
důvod se domnívat, že by zmíněné cifry byly nějak zásadně zkresleny,
spíše se dá předpokládat, že společnost bez vlivné indoktrinace gay
aktivisty zůstává implicitně „homofobní“. Vzpomeňme, jak výrazně se mění
veřejné mínění v Česku (a v západní Evropě) pod vlivem propagace
sexuální plurality, sekularismu, etického relativismu. Lze jistě
namítnout, že propojená globální kultura, a také západní morální
autority, konfrontují (a také kultivují) stereotypní, uzavřené, pohodlné
a nedostatečně empatické společenské vzorce myšlení. A je to tak
správně. Pročež by ten, kdo věří nadčasovým a nadkulturním etickým
vzorcům měl rozpoznávat jejich hranice. Jinými slovy, člověk v otevřené
společnosti by neměl být natolik pohodlný, aby nezvážil názor druhé
strany a případně se nenechal přesvědčit o opaku. A zároveň: pokud věří v
určité mravní konstanty, neměl by být natolik pohodlný, aby si tuto
víru nechal lehkomyslně vzít. Mám obavy, že zatímco Západ podléhá více
onomu druhému pokušení, Východ inklinuje k pohodlnosti prvního typu.
Avšak
zpět od teoretizování ke skutečnosti válečných hrůz, které se
odehrávají znepokojivě blízko nás. Reportáž Al Jazeery nedávno nabídla
svědectví homosexuálních uprchlíků (a zároveň etnických Rusů) z tzv.
“Doněcké lidové republiky“. Ti museli před nárůstem homofobie prchnout
do centrální Ukrajiny v naději, že zde, v baště evropanství, naleznou
provizorní bydlení. Charitativní organizace, které pomáhají najít
uprchlíkům v Kyjevě útočiště, však podle Al Jazeery homosexuály mnohdy
výslovně odmítají. Situace v tzv. proevropské části Ukrajiny je totiž
gayům ještě více nepřátelská než před válkou. Jelikož průvodním znakem
konfliktů bývá obecně radikalizace všech zúčastněných stran, mají v
současné době silný vliv i strany Svoboda či Pravý sektor (a pokud tento
vliv není silný z lavic parlamentních, je zajisté silný z pozic ulice a
paramilitárních bojůvek). Tedy stran, které se identifikují s
nacionalistickými, fašistickými, antisemitskými a také homofobními
stereotypy. V Kyjevě tedy ruští homosexuální uprchlíci nenašli svou zemi
zaslíbenou.
Rovněž z projevů ruských nacionalistů je slyšet
vypjatá homofobie. Region byl homofobnější i dříve, neb přece jen platí
jakás takás přímá úměra mezi množstvím proevropsky smýšlejících občanů a
nižší mírou společenské homofobie. Krymský „prezident“ Aksjonov nedávno
uvedl, že pokud se homosexuálové na Krymu pokusí zorganizovat nějaké
shromáždění, bude na ně zavolána policie a "lidové jednotky sebeobrany".
Nejvyšší ruský činitel na Krymu varoval, že sexuální menšiny "nemají na
poloostrově šanci". Aksjonov dodal, že jestliže se komunita LGBT pokusí
zorganizovat Pride, pak policie a jednotky sebeobrany budou reagovat
okamžitě a „za tři minuty jim vysvětlí, jaké sexuální orientace by se
měli přidržovat". Což mimochodem připomíná rétoriku současného
„mírotvorce“ Alexandra Lukašenka, který se opakovaně nechal slyšet, že v
Bělorusku homosexuálové nemají místo, a několikrát z tohoto titulu
slovně napadl bývalého (homosexuálního) německého ministra zahraničí
Westerwelleho.
Je logické, že závěrečné parlamentní čtení zákona o
zákazu propagace homosexuality je passé. Není však vůbec jisté, zda po
opětovném zavládnutí míru (pokud ovšem zavládne) bude novela přijata. A
těžko se odhaduje, zda si homosexuálové na Ukrajině v budoucnu polepší.
Ale i kdyby, stále se bude jednat z hlediska etiky o dvousečné téma.
Ano, stát by neměl dopustit, aby byli homosexuálové ostrakizováni,
vyháněni z domovů, zanecháni bez sociálního zázemí. Na straně druhé:
církev (včetně pravoslavné) může nabídnout homosexuálům jinou
alternativu, než nabízí eurofilní liberálně-protestantský gay
aktivismus: Může nabídnout porozumění a podporu v zápase s praktikovanou
homosexualitou (mnohdy nechtěnou), a hledání alternativy v něčem, co
tradice poněkud mysticky nazývá „Nový život v Kristu“. Zda to současná
ukrajinská a ruská církev dokáže, zda „dekóduje“ a zprostředkuje, co se
pod tímto slovním spojením dá nalézt, anebo ulpí (spolu s celým bigotním
establishmentem) na schematické, pohodlné a uzavřené mentalitě, je věcí
druhou. Obávám se, že mediální obraz církve a evangelia je východně od
nás (minimálně z hlediska misie mezi homosexuály) hodně špatný. Ještě
horší než ten, který (mnohdy právem) kritizujeme zde na Západě.
Prameny na poušti
Tomáš Bílek
|
Re: Homosexuálové mezi Ukrajinou a Ruskem (Skóre: 1) Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Neděle, 21. září 2014 @ 20:57:21 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Z věty uvedené v článku "Turčynov (mimochodem dříve baptistický konzervativní pastor), Jaceňuk a Porošenko symbolizují Západ a gay aktivismus" jsem teprve pochopil, proč na východě nesnáší baptisty, dokonce je považují za nepřátele. Předtím jsem si to vysvětloval jen jejich amerikanismem. |
Re: Re: Homosexuálové mezi Ukrajinou a Ruskem (Skóre: 1) Vložil: Vacant v Neděle, 21. září 2014 @ 21:56:56 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Není to náhodou od té doby co se stal baptista prezidentem Ukrajiny před Porošenkem ? |
]
Re: Re: Re: Homosexuálové mezi Ukrajinou a Ruskem (Skóre: 1) Vložil: unshaken (unshaken@outlook.cz) v Středa, 24. září 2014 @ 21:14:42 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Z vyprávění, která jsem kdysi slyšel z Ruska, vyplývalo především, že averze k baptistům vznikla nejenom při šíření ateismu po revoluci, ale hlavně za Stalina, jako k cizorodému zahraničnímu elementu. Stalinův (byl původně bohoslovec) odpor k církvi se radikálně změnil v době Velké vlastenecké války, kdy ho Ruská pravoslavná církev silně podporovala, což vím od rodilého Rusa. No a pravoslavní také nemají baptisty v lásce. Nemají v lásce žádné protestanty. To katolíci se museli s existencí svých "nevědomých zbloudilých bratří" alespoň smířit. Ukrajinci byli k protestantům smířlivější. Odhaduji že proto, že jejich působení bylo spjato s různými finančními a materiálními dary. Něco jako dodnes v Africe, i když to přirovnání úplně nesedí. |
]
|
|
Re: Homosexuálové mezi Ukrajinou a Ruskem (Skóre: 1) Vložil: poutnick v Pondělí, 22. září 2014 @ 09:13:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Přiznám se že mě zamrazilo, když jsem si uvědomil jaký bude mít dopad na mezilidské vztahy to že byl pan Alexandr Turčynov prezidentem a předsedou parlamentu na Ukrajině. Rusům i mnohým Ukrajincům se bude jen těžko vysvětlovat že nejsou baptisti naši americkoevropští agenti kteří je přišli povraždit, okrást a zničit jejich zemi. V době kdy byl zvolen to ještě vypadalo že k občanské válce nedojde a že by mohl naopak přispět k uklidnění situace v Kyjevě a k nastolení práva a spravedlnosti. On sám je proti homosexualitě a považuje jí za perverzi. Což může být jedním z důvodů proč byl tak rychle nahrazen ve funkci. Spolu s pravděpodobnou nechutí lhát v mezinárodním měřítku a masakrovat vlastní obyvatelstvo. Jednu věc z článku nechápu. Proč mají potíže homosexuálové uprchlí do západní Ukrajiny ? Mají to snad napsáno na čele, co jsou zač a nebo je to to první co cítí potřebu každému sdělit a to i na místě humanitární katastrofy ? |
|
|
Re: Homosexuálové mezi Ukrajinou a Ruskem (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 23. září 2014 @ 13:53:25 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Diktátoři zla mají starost jen o buzeranty a lesby! A končí to povinnou výukou dětí v mateřských školkách k nechutné sexuální zvrácenosti! Leporelo Princ a Princ je pro tento účel již nachystané. |
|
|
Re: Homosexuálové mezi Ukrajinou a Ruskem (Skóre: 1) Vložil: Myslivec v Úterý, 23. září 2014 @ 14:23:37 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) | Autore článku, jen málo lidí se zajímá o nebezpečí pohlavních a nejen pohlavních chorob, které sebou buzerantismus nese. Lékařské statistiky o rizikovosti nechutných sexuálních praktik, se v případě řiťopichů nikde nezveřejňují!!
Budete vy propagátoři a obhájci řiťopichů říkat ve školkách a školách dětem i toto?
Životní styl- Co říkáte na skutečnost, že průměrný homosexuál má za život několik stovek partnerů? Opravdu si myslíte, že takováto ohromná promiskuita může být snížena partnerstvím, nebo to spíše ukazuje na neurotickou poruchu ve vývoji?
- Přes 50% všech HIV pozitivních v ČR se nakazilo homosexuálním stykem. (http://gay.iniciativa.cz) Opravdu chcete na sebe přijmout riziko prezentovat homosexualitu jako zdravou variantu lidského chování?
- Víte, že statistiky říkají, že 75% homosexuálních mužů jsou nosiči jedné nebo více infekčních nemocí, že asi 75% prodělalo alespoň jednu pohlavní nemoc, i když nemusí být momentálně nemocní, a že 40% onemocní v průběhu jednoho roku? Téměř 65% homosexuálních mužů prodělalo infekční žloutenku typu B a touto nemocí onemocní 16% ročně. 5-10% jedinců, kteří prodělali onemocnění, zůstává chronickými nosiči. Infekce virem hepatitidy B navíc zvyšuje riziko rakoviny jater. Infekce lidským virem bradavic v oblasti ani je pak významným rizikovým faktorem pro rakovinu této oblasti, jejíž výskyt u homosexuálních mužů rychle narůstá.(Homosexualita: normální varianta lidského chování?, SKZ říjen 2000)
Opravdu chcete zákonem prezentovat homosexualitu jako zdravou variantu a nebo je lepší těmto lidem poskytnout opravdovou pomoc? http://www.homosexualita.cz/?m=4&mm=
|
|
|
|
|