Mladým: Něco málo o zásnubách
Vloženo Sobota, 20. duben 2002 @ 15:31:52 CEST Vložil: Pisnicka |
Něco málo o zásnubách
Rodina jako společenství existuje odpradávna a s jejím
historickým vývojem se ustalovaly určité rodinné zvyklosti, tradice a obřady
(narození, svatby, pohřby), které jsou nyní všeobecně uznávány a v malých
odlišnostech se dodržují. Avšak jsou rodinné obřady, jejichž dodržování
je v dnešní době už výjimečné. Mezi slavnosti a obřady, které upadají
v zapomnění patří právě zásnuby. V dnešní době hlásající návrat k
sexuální zdrženlivosti se určitě nezasnoubíte z toho důvodu, aby se váš
vztah nějak legalizoval a mohli jste se společně stýkat na veřejnosti, jak
tomu bylo dříve. Obřad zásnub volí spíše konzervativní rodiny a to jako
symbol vážnějšího vztahu. Partneři uzavírají v řeči právníků
"smlouvu o smlouvě budoucí" a vyjadřují tím, že jejich vztah je
vážný a v budoucnu by měl vyústit v manželství. Stejně jako dříve i
dnes může kdokoliv z partnerů tento svazek zrušit a na rozdíl od manželství
nemusí o zrušení oficiálně žádat u instituce k tomu určené.
Postmoderní doba nevytvořila žádná nová speciální pravidla pojící se k
tomuto obřadu, takže stačí jen připomenout pravidla již daná. Zásnuby se
neobejdou bez darů. Budoucí snoubenka dostane kytici světlých květů (má být
jednodušší něž kytice svatební) od svého snoubence. K tomu si partneři
navzájem vymění zásnubní prsten, přičemž prsten snoubenky by měl být
bohatší, nejlépe s nějakým drahým kamenem. Podle pravidel je rovněž možné,
když prsten dostává jen snoubenka. Místo prstenu může dát snoubenka svému
partnerovi cokoliv, co bude nosit při sobě (řetízek, hodinky atd.). Dary
mohou mít na sobě vyryté jméno či datum zasnoubení. Při rozchodu se tyto
dary vracejí, což má být symbolem vracení slibu společného života.
Hostina nemá být na počet lidí nijak veliká. Zve se jen
úzký okruh rodiny - rodiče, sourozenci, případně i prarodiče. Vhodné
oblečení pro tuto příležitost je tzv. odpolední, ve kterém chodíme do
divadla či lepší restaurace.
Samotný
obřad má dvě oficiální podoby:
1. otec nevěsty vstane, zacinká na skleničku a oznámí zasnoubení své
dcery, snoubenci povstanou, políbí se a předají si dárky.
2.
místo otce obřad zahájí snoubenec a rovněž oznámí zasnoubení.
Doporučuje se řeč k zásnubám nijak neprotahovat a zvolit tu nejkratší
variantu. Vyhnete se tak oboustranným rozpakům a nevzniknou podněty pro nějaké
rozpory.
Jelikož je zasnoubení ještě více pomíjivý svazek než
manželství, není vhodné zasnoubení doprovázet dalšími velmi hodnotnými
a zavazujícími dary. Také rozesílat oznámení či zviditelňovat nový stav
zprávami v tisku k tomuto obřadu nepatří. Zasnoubení tedy nic složitého a
není čeho se obávat. Snad jen toho, zda vaše zásnuby vyústí ve všemi očekávanou
svatbu. To je pro některé nelehký úkol.
Použit
textový materiál od Jolany Ryšavé
Použitá
literatura:
Smejkal, Vladimír: Lexikon společenského chování. Praha, Grada 1998
Guth-Jarkovský, Jiří: Společenský katechismus. Praha Čs. spisovatel 1992
|