Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Petr a Pavel.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16173, komentáře < 7 dní: 306, komentářů celkem: 395890, adminů: 60, uživatelů: 5073  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 230 návštěvník(ů)
a 1 uživatel(ů) online:

rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
108459727
přístupů od 17. 10. 2001

Hledání: Deuterokanonické knihy
Vloženo Sobota, 26. duben 2008 @ 21:32:50 CEST Vložil: Bolek

O Bibli poslal Hyperion

Protestanté až na výjimky (na GS vím o sobě a Eleazarovi) nepovažují 7 tzv. deuterokanonických knih (Tóbijáš, Júdit, Kniha moudrosti, Sírachovec, 1. a 2. makabejská, Báruk. Používám označení běžné v ČEP, i když není jediné možné. K těmto knihám patří i dvě knihy "přídavků", které je však správnější spojit s knihami Ester a Daniel a nepovažovat je za samostatné knihy) za součást biblického kánonu. Podívejme se tedy na používané argumenty:



  • Ježíš a spoštolové deuterokanonické knihy nikdy necitovali. Citace v NZ ale není podmínkou pro inspirovanost dané knihy. Za inspirovanou je považován i Kazatel, který spolu s dalšími knihami SZ (např. Píseň písní, Ester, Ezdráš, Pláč) také citován není. Kromě toho je citována s autoritou Písma i 1. kniha Henochova (Jd 14nn) - předcházející verše nelze považovat za citaci z Nanebevzetí Mojžíše s autoritou Písma.

  • ŘKC tyto knihy do Bible přidala na Tridentském koncilu (1546), aby našla biblickou podporu pro své nauky. Tento argument není jednoduše pravdivý, protože stejná usnesení přijaly už dřívejší koncily (Řím - 382, Hippo - 393, Kartágo - 397, 419 a další) - viz také níže.

  • Deuterokanonické knihy nejsou v židovských (žid ve smyslu judaista) Biblích. V této době však nebyl žádný všemi židy uznaný kánon. A tak např. saduceové považovali za inspirovný a tudíž věčně platný pouze Pentateuch (Gn, Ex, Lv, Nu, Dt). Tento názor je patrný i ze vzporu s Ježíšem o vzkříšení (Mt 23,23-33). K ostatním knihám dnešního SZ měli postoj jako většina protestantů k deuterokanonickým knihám - zajímavé, pěkné, ale ne slovo Boží. Mezi židy byla velmi oblíbená tzv. Septuaginta (LXX), tj. řecký překlad SZ, který deuterokanonické knihy obsahoval. LXX byla původně rozšířena zejména v diaspoře, neboť mnozí židé už uměli hebrejsky málo nebo vůbec, ale stal se oblíbeným i v Izraeli. Zajímavé je, že na asi dvou třetinách míst, kde NZ cituje SZ, je použita právě LXX. Po pádu Jeruzaléma se centrem judaismu stalo přístavní město Jabné, kde bylo přibližně kolem roku 90 (v odborné literatuře jsem našel roky mezi 80 a 95) našeho letopočtu přijat do dnešních dnů pro židy ( i když např. etiopští židé nadále používají LXX) závazný biblický kánon. Jednou z podmínek bylo to, že v Bibli nemůže být žádná kniha napsaná po Ezdrášovi (5. století př. n. l.). Právě na tento koncil se odvolával Luther. Z křesťanského pohledu je však absurdní odvolávat se na usnesení židů, kteří nepřijali ještě na konci 1. století Krista. Pokud bychom ale koncilem stanovená pravidla pro inspirovanost přijali, museli bychom jako nekanonický odmítnout celý Nový zákon (vznikl po Ezdrášovi, navíc nebyl napsán hebrejsky).

  • Za jakousi protestantskou podmínku bylo stanoveno, že kniha SZ musí být napsána hebrejsky či aramejsky. Jenže Tobiáš, Júdit, 1. makabejská a Sírachovec tuto podmínku splňují. Velmi pravděpodobně ji splňovala i 2. makabejská, ale u ní to nelze jednoznačně prokázat. A je snad někde v Písmu napsáno, že inspirovaný spis musí být původně sepsán v nějakém konkrétním jazyce?

  • Někteří "církevní otcové" inspirovanost těchto knih popírali. Především nikdo z nich nebyl neomylný. Faktem ale je, že naprostá většina svědectví z prvních století o deuterokanonických knihách mluví v jejich prospěch ( např. Klement římský - Korintským 27:5, rok cca 80; Diadache 4:3-5, rok 80; Barnabášův dopis 6:7, rok 74; Polykarpus - Filipským, rok 135).
Ačkoliv NZ nikde přímo deuterokanonické knihy necituje, nalezneme hodně aluzí. Kromě toho Kristus a jeho učedníci slavili Chanuku (J 10,22-36), tj. slavnost ustanovenou v knihách makabejských. Nikde jinde ve SZ se o ní nepíše.

Protestanté často katolíkům vytýkají (a nyní není podstatné, je-li to právem), že upřednostňují lidskou tradici pře Písmem. Neexistuje-li žádný relevantní důvod odmítnout inspirovanost deuterokanonických knih, neměli bychom se zbavit lidské reformační tradice a přestat odmítat nemalou část Božího slova?

Podobná témata

O Bibli

"Deuterokanonické knihy" | Přihlásit/Vytvořit účet | 107 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Deuterokanonické knihy (Skóre: 1)
Vložil: nula v Sobota, 26. duben 2008 @ 22:05:12 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ono každý má tu svoji Bibli:


Protestanti
zahrnuli do svého kánonu 39 knih starozákonních a dále 27 křesťanských knih Nového zákona. Římskokatolíci se řídí starozákonním kánonem alexandrijským. Ten zahrnuje navíc knihy deuterokanonické (7 knih a dodatky ke starozákonním knihám Daniel a Ester), tedy celkem 46 knih. U knih Nového zákona panuje shoda s protestanty (27 knih). Pravoslavní považují za kanonické několik dalších textů označovaných ostatními jako apokryfy (1.Ezdráš, 3. a 4.Makabejských atd.). Etiopští pravoslavní uznávají navíc další knihy a ze všech zde uvedených církví jich mají ve svém kánonu nejvíce (81 knih). Syrští křesťané uznávají v novozákonním kánonu pouze knihy obsažené v Pešitě (22 knih, chybí zde 2J, 3J, 2P, Žd, Zj)



Re: Deuterokanonické knihy (Skóre: 1)
Vložil: Gregorios777 v Sobota, 26. duben 2008 @ 22:17:34 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)


Ahoj Hyperione,

píšeš:

///Faktem ale je, že naprostá většina svědectví z prvních století o deuterokanonických knihách mluví v jejich prospěch ( např. Klement římský - Korintským 27:5, rok cca 80; Diadache 4:3-5, rok 80; Barnabášův dopis 6:7, rok 74; Polykarpus - Filipským, rok 135).///

To jasně svědčí o tom, že autoři citovaných listů již neměli žádné duchovní rozpoznání. Navíc ani Ježíš ani apoštolé nikde z Dt knih necitují. Zato citují z drtivé většiny knih Palestinského kánonu.

Také to svědčí, že již v době sepsání těchto listů byla církev odpadlá od Božího zjevení svěřeného apoštolům.

S Dt knihami nemá Duch svatý ani Boží Slovo NIC společného. Jsou psány v nečistém duchu.

Pokud jde třeba o chanuku, to nemůže být bráno jako důkaz, protože jistě existovalo více kanonických spisů, jak SZ, tak NZ, které by mohly být také zařazeny do Kánonu Písem, ale které se ztratily, protože Bůh nepovažoval za nutné je zachovat pro kanonizaci.

Sám SZ má několik odkazů na knihy, které se nedochovaly, ale odkaz na ně svědčí o tom, že byly inspirovány Duchem Božím.



Re: Deuterokanonické knihy (Skóre: 1)
Vložil: reformovany v Sobota, 26. duben 2008 @ 22:21:47 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Ahoj Hyperione,


Díky za článek.


Těch argumentů proti zařazení deutorokanonockých knih je vícero. Alespoň některé jsou v Novvém Biblickém Slovníku (vydavatelství Návrat Domů).

Také tuším obsahují prokazatelné historické nepřesnosti - což je neslučitelné s neomylným Božím Slovem. Navíc autor knihy která mohla být zařazena do SZ kánonu měl být píšící prorok. Jestli se ale nepletu, tak doba vzniku deutorokanonických knih je obdobím, kdy proroctví nabyla. Bůh se jednoduše (tuším na několik set let) do příchodu Ježíše Krista odmlčel.

Zkrátka je to celé trochu komplikovanější.


Rád bych také na tomto místě uvedl některé zajímavé odkazy ke studiu o Bibli:


O Bibli - Bezchybnost

O Bibli - Otázky a odpovědi

O Bibli - Náboženství



Doporučil bych take skvělou knihu, kterou si lze objednat z vydavatelství Poutníkova Četba: 



Re: Deuterokanonické knihy (Skóre: 1)
Vložil: aviaf v Neděle, 27. duben 2008 @ 00:24:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.ucl.ac.uk/ssees/people/economics-and-business-staff-folder/tomas-cvrcek
Dobres jim to napsal, Hyperione.

A.



Re: Deuterokanonické knihy (Skóre: 1)
Vložil: oko v Neděle, 27. duben 2008 @ 11:17:19 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Stále více nabývám dojmu, že se téměř všichni chováme podle daného vzorce. Naše reakce jsou předem odhadnutelné, podle toho, k jaké názorové skupině patříme. Ale znásilňovat pravdu?

Hodně emocí a málo věcných argumentů, jdoucích "na hlubinu". Tvrdit o Didaché, že je dílo ďáblovo! Můžete mi někdo říci, čím se Didaché liší od zvěsti evangelia?

Mohu souhlasit s tím, že je duplicitní, stručnější a tím nepřináší nic nového. Ale neprotiřečí evangeliu. Dokažte opak.


"Kromě toho Kristus a jeho učedníci slavili Chanuku (J 10,22-36), tj. slavnost ustanovenou v knihách makabejských. Nikde jinde ve SZ se o ní nepíše".

Smést tuto skutečnost spekulací, že mohlo existovat i více SZ spisů, které se nedochovaly, ale mohly obsahovat zmínku o chanuce, není racionální jednání. Doložte důkazy.

Navíc to není žádný argument proti autencitě knih makabejských, jako inspirovaného Božího slova.




Výzvy reformovanému! (Skóre: 1)
Vložil: Hyperion v Neděle, 27. duben 2008 @ 12:05:20 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Ahoj příteli, opakovaně jsi tu zmínil, že u knihy SZ je nutné doložit, že je napsali píšící proroci. Dobře tedy, přistoupím-li na tento argument, pak tě musím požádat, abys mi doložil, že všechny knihy SZ, které uznáváš za kanonické, napsali píšící proroci - ale jen z Písma (Sola Scriptura - asi jako to jde doložit v případě NZ u Římanům. A když už u toho budeš, kdo napsal Židům?). To, že se v některé knize o prorokovi píše, neznamená, že ji napsal. Kdo tedy napsal Agea a další?



Re: Deuterokanonické knihy (Skóre: 1)
Vložil: xvejvodam (xvejvodam@seznam.cz) v Neděle, 27. duben 2008 @ 12:49:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://mocneevangelium.webzdarma.cz
Jen bych chtěl dodat, pro ty, co deuterokanonické knihy zcela zavrhujía připisují nečistému duchu, že Kralická šestidílka (paradoxně tito lidé povžují kraličtinu za "duchovně njšistší překlad") jako jeden z dílů tyto knihy obsahovala (jako Apokryfy). Taktéž Lutherův překlad z r.1534, kde se se zdůrazňuje, že to nejsou knihy stejné hodnoty s knihami kanonickými, ale připouští se, že je dobré a prospěšné je číst.
K tomuto stanovisku se připojuji i já. Věřím, že jsou inspirované Duchem sv., ale že plnost jejich inspirace není taková jako u ostatních tzv. kanonických knih.



Re: Deuterokanonické knihy (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (velitel@nato.cz) v Neděle, 27. duben 2008 @ 18:12:43 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
   No, tahle věc má i další zajímavosti. Třeba: Vyjde šestidílka Nové bible Kralické jen v pěti dílech, nebo přeloží a vydají překladatelé i šestý a naštvou tím většinu přispěvovatelů? ;-) Možná budou muset na šestý díl udělat zvláštní nadační fond ...


   Pro mne je docela zřejmé, že bylo v dějinách mnohem větší množství textů "vdechnuté bohem" a inspirované, přesto nejsou v kánonu. Pro kánon bych vzal ještě trochu jiné kritérium: Biblický kánon je ta část spisů Božích lidí v dějinách, na kterých se shodne Boží církev. Tohle kritérium pak některé knihy docela vylučuje.



777 (Skóre: 1)
Vložil: nula v Neděle, 27. duben 2008 @ 19:46:35 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

--S Dt knihami nemá Duch svatý ani Boží Slovo NIC společného. Jsou psány v nečistém duchu.--

Nejspíš v tom samém jaký tě straší u Harryho Pottera:-)



... (Skóre: 1)
Vložil: Marobud v Neděle, 27. duben 2008 @ 22:19:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Nevím ani, jaký postoj má k témto knihám má církev.

Osobně jsem ale spíš pro ně z důvodů, které tu nezazněly: Deuterokanonické knihy byly součístí Septuaginty, čili Bible, kterou užívala raná církev. Židovský kánon bez nich poprvé definovala "farizejská" synoda v Jabne roku 90 po Kr. A tento výrok nemůže být pro církev závazný, když ta už existovala nezávisle na něm. Jesliže staré východní církve poyžívají svůj vlastní kánon, ktreý je daný jejich samostatným směřováním už od apoštolských dob, taky tomu nelze nic vytknout.



777 (Skóre: 1)
Vložil: nula v Pondělí, 28. duben 2008 @ 12:36:50 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
--Takový nesmysl už jsem dlouho neslyšel. Tak buď jsou inspirované Duchem plně nebo vůbec, myslím pro účely kanonizace. Kanonická kniha nemůže být inspirovaná jen napůl. A o to právě jde. Katolíci je považují za plně inspirované knihy.--

Hlavně jde o to,že si je za inspirované prohlásí církevní autority a pak tomu lidé věří-klidně se jim může nakukat že jsou Duchem plně ispirované,aby jejich myšlení bylo v klidu .Stejně tak NZ kánon nebyl v prvních staletí uzavřen,ale jednotliví zástupci církve do něj rozdílná díla,  také je dnes  jasné že tzv. církevní otcové citovali i z knih,které dnes prakticky nikdo nezná,sám bys je nejspíš označil za dílo nečistého ducha ,ale oni je tehdy za věrohodné považovali.      




777 (Skóre: 1)
Vložil: nula v Úterý, 29. duben 2008 @ 07:14:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
-- Nevím, kde se vůbec vzal tento pojem, protože skuteční církevní otcové jsou pouze APOŠTOLÉ 1. století a nikdo jiný. Takže, co citoval kdokoli PO NICH, mě absolutně nezajímá, pokud to nesouhlasí s jejich učením.--

Z historického pohledu dnes není známá ani jedna kniha kterou by napsal apoštol (přímý účasník Ježíšova života)
byla častá praxe,že kniha zařazená do NZ kánonu se připsala nějaké známé postavě platí např. o 2 Janova, 3 Janova kniha 2Petrova psaná úhlednou řečtinou vznikla někdy v letech 120-130 n.l. v té době byl negramotný ap. Petr dávno po smrti   


--Ti "církevní otcové" 2.století a pozdější jsou spíše otcové římskokatolické církve, ale nikoli otcové Církve Kristovy.--

:-)) pojem ůcírkevní otcové"  úzším smyslu označuje právě  ty rané církevní spisovatele, kteří znali anebo mohli znát apoštoly. Rozdělovat církev ve 2. století na římskokatolickou a Církev Kristovu dle tvých měřítek je leda tak tvoje nešní fantazie,která nemá s historií křesťanství nic společného.  



777-k historii NZ kánonu (Skóre: 1)
Vložil: nula v Úterý, 29. duben 2008 @ 07:27:41 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Kanonizace křesťanských textů proběhla kolem let 170 až 220 n.l.Podle díla Dějiny křesťanství existovalo na konci 2.stol.n.l. ohromné množství písemného materiálu, který pokrýval širokou oblast  různých nauk, mnohdy si vzájemně protiřečících.  Křesťanské církve tato skutečnost trápila. Vznikly dva směry kanonizace. Radikální směr, který zastupoval např. Markión, redukoval Nový zákon pouze na autentický pavlovský korpus. Ježíš jako historická postava v textech mizel a  docházelo k naprostému odtržení helenizovaného křesťanství od původního judaismu.
Opačný trend znamenal naopak široce pojatý kánon, který by prohloubil přitažlivost učení pro co nejširší skupinu věřících. Znamenal však existenci mnoha teologických, etických i historických rozporů. Proto byla později (3. až 5.století) mnohá evangelia opět z kánonu vyjímána. Jiná díla byla v kánonu ponechána jen proto, že byl jejich autorovi připsán  i text cizí, a nebezpečně znějící původní dílo tak bylo otupeno (např. evangelium Janovo a jemu později připsané tři epištoly). Mezi navzájem si konkurujícími středisky křesťanství, a nejvíce mezi východní a západní skupinou, docházelo k neustálému boji o podobu kánonu. Texty považované některými autoritami za jednoznačně kanonické byly jinými autoritami z kánonu odstraňovány. V prvých třech stoletích n.l. kolovalo mezi křesťany přibližně 200 různých evangelií. Z nich byly nakonec do Nového zákona vybrány čtyři.
Celý proces kanonizace byl v podstatě dovršen roku 367, kdy Athanasios uvedl soupis kanonizovaných textů. Prvý kompletní soupis kanonických knih pochází z roku 382. O kánonu se však stále vedly diskuze, nejvíce snad o knize 2.list Petrův a Zjevení.Většina křesťanských církví však v novozákonním kánonu ponechala 27 knih a z hebrejské Bible převzala 39 knih.
Křesťanský apologeta R.Sisson píše:
    
Ve skutečnosti, se po smrti Ježíše objevila celá záplava knih, ve kterých se tvrdilo, že jsou inspirovány...  Spory o to, které z nich jsou pravé, byly tak silné, že probíhaly po staletí. Nakonec, v pátém století, skupina církevních hodnostářů svolala koncil a nechala hlasovat. 66 knih zahrnutých do naší Bible bylo prohlášeno za Písmo volbou 568 proti 563.



Re: Deuterokanonické knihy (Skóre: 1)
Vložil: demagog (quokam@seznam.cz) v Čtvrtek, 01. květen 2008 @ 08:52:30 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog) http://www.bohu-a.svetu.cz/
Pro mne je v teto otazce dulezity postoj me cirkve (ktera DT neuznava), povazuji jej za hlas Ducha Svateho ke mne. Pri cemz nevylucuji, ze tentyz Duch Svaty muze jinym cirkvim promlouvat jinak. Nevylucuji, ze treba k syrske cirkvi hovori jinak, protoze ma jine potreby a Jiny Plan pro ni.

Mimochodem, verim, ze minimalne dve Kristova podobenstvi mohou mit svuj zaklad v Sirachovci a v knize Moudrosti muze byt predpovezen soud s Kristem. 



Stránka vygenerována za: 0.77 sekundy