|
Právě je 573 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Mikim rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116815577 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Život víry: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství)
Vloženo Čtvrtek, 15. listopad 2001 @ 14:38:28 CET Vložil: Stepan |
Svědectví
o Bohu
Martin
Úvaha o nebezpečí sektářství.
E-mail
autora
Bůh má mnoho
prostředků, kterými neustále upozorňuje na svou existenci a mnoho svědků, kteří
prožívali a prožili osobní setkání s Bohem, s Ježíšem Kristem. Takové setkání
naplní člověka radostí, že nežijeme v časovém omezení a zbytečně na této zemi,
že poslední soud skutků připadá právě Bohu, který odpouští i uzdravuje,
zachraňuje a křísí.
Ovšem podat ústní nebo písemné svědectví o
setkání s Bohem tak, aby nemělo význam jen pro toho, kdo je sděluje, není pro
hříšníka právě lehká věc. Asi největší význam má svědectví takové, kdy na
člověku vidíme podle jeho chování, vyrovnání a vnitřní radosti, že je osvícen,
že prožívá plný, harmonický duchovní život. Potkal jsem mnoho takových lidí,
kteří si se sebou dokázali poradit a uvedli v soulad své činy a vyznání, což se ku
příkladu mě daří jen velmi kostrbatě a dosti vzácně.
Ti, kteří to prokazují vynikají skromností a ochotou kdykoliv
člověku pomoci, ale hlavně tím, že svou víru potvrzují neustálým bojem s
vlastními slabostmi a postupně se zbavují špatných návyků.
Často se setkáváme s lidmi, kteří nás třeba navštíví v
domácnosti, aby nám něco řekli o Bibli, o Evangeliích, aby nás seznámili s Božími
zákony a ukázali nám správnou cestu. Myslím, že pokud tak činí upřímně, bez
nátlaku a vyhrožování, tak není třeba zkoumat, z jaké církve nebo sdružení
pocházejí, ale zkoumat to, s čím přichází.
Nalezení Boha ve vlastním životě ale člověka často tak
rozradostní, že zapomene na toleranci, na to, že ten komu se snaží svědčit, třeba
ještě toto setkání neprožil, a tak se často dozvídáme místo rady jak hledat
Duchovní komunikaci, spíše sérii útržkovitých zpráv o zázracích, které si tito
lidé opravdu prožili. Někdy takové svědectví působí na člověka více negativně.
Asi jako kdyby někdo, kdo nalezne krásnou, zdravou rodící jabloň chodil po
domácnostech a ukazoval jablka z té jabloně, vydával je za vlastní výpěstky a
chlubil se jejich kvalitou, zdravím a krásou. Místo, aby ukazoval cestu k té
zázračné jabloni, kde je ovoce dost pro všechny. Často, zejména u mladých lidí
jsem pozoroval dokonce odtržení od nás "hříšníků", zapomenutí na to
odkud vyšli. Často se skupiny mladých lidí odtrhnou od církve, kam dříve chodili na
Bohoslužby a zakládají nejrůznější vlastní uskupení, ze kterých je jen krůček
k nebezpečným sektám. Člověk, který nezvládne sám sebe, se začne domnívat, že
je jedním z vyvolených, přestává pochybovat o vlastních slovech a často dokonce
vlastní inspirace a fantazii vydává za Boží pokyny, které se mu prý zjevily.
Sektáře poznáme zpravidla podle jejich diktátu. Utvoří si jakousi podivnou vlastní
komunikační síť, ve které si rozdělí jednotlivé "funkce" svého sboru a
naprostou nejsou schopni komunikovat s "nevěřícími", pokud ti neakceptují
jejich povýšené, diktátorské manýry a rituály. Pokud ale člověk skutečně
nalezne Boha a neodtrhne se od něj, potom se odříká hříchu z radosti, protože se mu
tím nesmírně ulevuje a je to často mnohaletý, vlastně celoživotní proces. Pokud
ale někteří lidé cítí svůj odklon od hříchu jako nějakou povinnost, jako
vlastní omezení, může to být jasným znakem toho, že se již nepohybují v oblasti
skutečné duchovní komunikace s Ježíšem, ale naopak si utvořili vlastní dogmatický
pohled na víru a její zákony, nepřipouští dynamiku a vývoj v Božím Království a
předpokládají, že ten, kdo není ochoten nejraději ihned poslouchat jejich
"moudrá" slova a podstupovat rituály, není hoden vstupu do Božího
Království. Pokud neposlechnete jejich pokyny jste "nežádoucí" a často,
což mohu potvrdit z vlastní zkušenosti, jste označen za člověka posedlého ďáblem,
kterého by tito samozvaní duchovní vedoucí z Vás nejraději vyhnali zaříkáváním,
ale často i ještě daleko nebezpečnějšími a morbidnějšími metodami. Každou
myšlenku je třeba pečlivě zkoumat, zda-li přichází z naší vlastní inspirace,
nebo je skutečně inspirovaná Boží vůli, či vůlí toho zlého. Sektáři
pravidelně používají na začátku každé fráze slova
" Pán mi zjevil aby si udělal to a to...., aby si šel - šla
hledat zaměstnání tam a tam......, Pán mi řekl, aby si odejel z města......".
A obávám se, že proti takovým lidem je těžká jakákoliv
argumentace, ale také obrana, protože si nenechají vzít své přesvědčení, že vše
co činí, činí z vůle Boha. Zpravidla se jejich seskupení potom schází na jakýchsi
pravidelných seancích, kde jsou ochotni se vroucně modlit a zpívat písně, zatímco
za jejich dveřmi marně zvoní člověk, který potřebuje pomoci, nebo alespoň poradit.
Jakmile rozpoznáme takové jednání, myslím, že je dobře přemýšlet o tom, jak se
co nejrychleji zbavit jejich osočování a vlivu, protože dokonale ovládají demagogii
a manipulaci a mohou člověku způsobit velké psychické potíže. Sám jsem potkal
mnoho takových lidí a jednou jsem dokonce velmi těžce s pomocí evangelického
faráře dostal z jejich vlivu mladou věřící dívku, kterou před námi schovávali a
zamykali, dokonce zařídili její odjezd z města, do místa mnohem vzdálenějšího,
kde měla přebývat pod "duchovním" vedením jiné spřízněné sekty a být
převychovávána podle jejich rituálů . Stálo nás to mnoho sil i nervů, ale
podařilo se a přiznám se, že když potkám tyto lidi, přejdu velkým obloukem
chodník, abych se s nimi nemusel setkat, protože jsem si nesčetněkrát vyzkoušel, že
pokud si sami nepřiznají bludy ve kterých se pohybují, není možné s nimi vůbec
komunikovat. Na druhou stranu je ale mnoho lidí, zejména opět mezi mladými, kteří
jsou naprosto upřímně natolik rozradováni ze zprávy Evangelia a ze skutků ve
kterých se jim Bůh zjevuje, že jsou v jakési euforii, kdy prostě jen dočasně
nedokáží vnímat starosti a trable jiných. Teprve po určitém čase se znovu postaví
nohami pevně na zem a zapojí do srozumitelného rozhovoru se svými přáteli i lidmi,
kterým se snaží pomoci nalézt správný cíl. Nesnaží se tedy nikoho manipulovat,
ale jen znovu a znovu poukazují na zázraky, které si v životě prožili a je
nesmírně těžké pro člověka, který na svou víru teprve čeká, aby jim porozuměl
a aby Ji skrze jejich svědectví našel.
Také já jsem přemýšlel, jestli neberu Boží jméno nadarmo,
kolikrát jsem je jen už napsal v této knize, ale řekl jsem si, že nebudu dělat
žádnou autocenzuru, ani jiné úpravy těchto textů, protože jsem přesvědčen, že
Boží jméno, jméno Ježíše Krista i Ducha Svatého jsou ta nejdůležitější jména
před i v celé historii nejen lidského bytí. A když do nás denně ve zpravodajství
hustí donekonečna jména nejrůznějších pomatenců a zločinců, tak proč bych já
nemohl opakovat často jméno toho, koho miluji, protože zachránil život nás všech.
Ale hlavně jsem Bohu vděčný za to, že ustanovil takové zákony, aby všechny děti,
které se ve světě trápí a jsou týrány, stejně jako staří lidé, kteří už
také nemohou zcela bránit politickým systémům peněz a věcí, zkrátka, že
zabezpečil místo pokoje právě pro bezbranné. Také tuto knihu se snažím psát pro
ty z nás, kteří ještě hledají útěchu a Lásku, či pomoc v nemoci nebo trápení,
abych jim, pokud mohu, poradil a rozebral některé málo zodpovídané otázky, které by
nám pomohly najít cestu k pravdě.
Mě se této pomoci dostalo, či spíše jsem si ji uvědomil, když
jsem se po listopadových událostech v naší zemi ocitl v nemocnici na pokraji sil a
čekala mne dlouhá, nepříjemná a bolestivá léčba. Tehdy za mnou přišel jeden
lékař a řekl mi ať si přečtu v Novém Zákoně v Bibli jedno z Evangelií, myslím,
že mi poradil Matoušovo. Do Té doby jsem podvědomě cítil, že Bůh je, věřil jsem
v něj, ale měl jsem naprosto nejasnou představu o tom, kdo to je, zda-li a jak s ním
mohu promlouvat.
Po návratu z nemocnice a několika měsících indispozice jsem se
začetl do Nového Zákona a napadlo mě, proč jsem to neudělal dříve.
Byl jsem překvapen tím, že není nutné studovat a pročítat celou
Bibli, protože mnoho pasáží zejména Starého Zákona bylo nad mé chápání, natož
pochopit souvislosti této zprávy od Boha. Také jsem měl mnoho výhrad k podle mne
dosti brutálním zákrokům o kterých se v Písmu píše. Ale najednou jsem si přečetl
jedno, druhé, třetí i čtvrté Evangelium, kde se píše o životě a působení
Ježíše Krista na zemi, který Bible předjímá , předvídá ústy mnoha proroků a
nakonec i potvrzuje, neboť Novým Zákonem je uzavřena.
Dílo záchrany je dokončeno a nyní se naplňuje. A přitom jsou
Evangelia docela kraťoučké svazky. Svědectví o zázracích, které Bůh na zemi i
mimo ni vykonává. A také je tam zmínka, že o jeho působení na zemi v Těle
Ježíšově by mohlo být napsáno mnoho tisíc stran. Ale není. Tedy zřejmě nejde o
to vystopovat každý Ježíšův krok na této zemi, ale o seznámení se s ním a jeho
dílem.
O upřímné navázání kontaktu se živým Bohem, se skutečnou
Láskou, kterou si často pleteme s vášní a touhou.
Evangelium je klíčem k poznávání, není to uzavřená kapitola, je
to jen vstup do života, pokud jsme ochotni tuto zprávu přijmout. Do Bible se
samozřejmě pustili i matematici. A i Ti dokonce spočítali, že pravdivost o poslání
a působení Ježíše Krista vzhledem k jeho popisu ve Starém Zákonu, kdy o jeho
příchodu podával Bůh zprávu skrze inspirované zapisovatele po celá staletí, tak
tedy, že pravděpodobnost nepravdivosti této zprávy a tedy její nepravdivost je jedna
k mnoha bilionům, nebo dokonce trilionům.
To číslo nevím přesně, protože se v numerické matematice
nevyznám, ale bylo skutečně dlouhé ve prospěch pravdivosti zprávy Evangelia, ve
které ale jistě nejde o čísla, ale naopak o lidi, což si mnozí pletou.
|
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: Stepan v Neděle, 18. listopad 2001 @ 20:59:41 CET (O uživateli | Poslat zprávu | Blog) | Čtu znovu a znovu tvoje svědectví o Bohu... a opět se k němu musím vracet....
Pán žehnej tvé víře, tvému životu i tvé rodině. Prosím Jej o tolik potřebné zdraví pro tebe a tvoji ženu...
Díky, Martine! |
|
|
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: katolik v Pondělí, 19. listopad 2001 @ 16:02:05 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Největšího sektářství se dopouští ten, kdo opustil lůno církve obecné katolické, kteráž je církví Kristovou a zakládá všelijaké truc-církve, které vedou do zatracení...
Až se navrátíte ze své pobloudilosti a pokoříte se před Svatým Otcem, pak poznáte svoji herezi... |
|
|
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: Pisnicka v Sobota, 24. listopad 2001 @ 08:39:01 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | No tos to teďkonc rozsek, katoliku.
Takový pěkný svědectví a ty to toho s truc-církvema. Slovínk Rudého Práva byl asi jemnější, možná :-)
Otázkou může být, jestli se v katolické církvi neobjevují sektářské myšlenky o samospasitelnosti... :-)
|
|
|
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: Kritik v Sobota, 24. listopad 2001 @ 08:54:30 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | No tady bych se katolika trošku přeci jen zastal.
Každé společenství, od kterého se odštěpí nějaký myšlenkový proud, bývá v pokušení označit jej za sektářství. Je tedy logické, že katolik apriori vidí sekty v provotním štěpení, kdežto druhá vlna ve vlně třetí atp.
Slovník, který však katolík používá včetně diktátu z povýšené pozice je však neomluvitelný.
To jen pouze rozdmýchává emoce již dávno zapomenuté a vnáší napětí do vztahů na ekumenické platformě... |
|
|
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: katolik v Sobota, 24. listopad 2001 @ 14:26:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | Můj názor není ojedinělý, ale myslí si to každý pořádný katolík.
Vy jste to štěpení začali a tak není divu, že se štěpíte dál.
Naopak naše katolická církev je dnes semknutější než kdy jindy.
|
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: vasz v Sobota, 01. prosinec 2001 @ 06:39:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Jen demagog může nevidět co se děje uvnitř katolické církve!!! Kolik je tam neshod, různic a nesnášenlivosti!!! Ještě jednou se vrátím k tomů oddělování se. Obávám se, že na tom není velké pravdy. Všichni reformátoři byli buď vyhnání ( pokud stihli utéct ) nebo byli také například upálení.
Svědectví si velmi vážím a považuji ho za cennou zkušenost pro všechny čtenáře. |
]
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: katolik v Neděle, 02. prosinec 2001 @ 15:57:58 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | No to je zas jen házení špíny na církev. Ale dobré věci nechcete vidět. Zveličovat několik málo problémů není objektivní. Já zas vidím více toho dobrého i jednotu většiny katolíků.
Taková byla tenkrát doba. Protestanti taky pronásledovali svoje odpadlíky. |
]
|
|
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: katolik v Pátek, 07. prosinec 2001 @ 20:49:19 CET (O uživateli | Poslat zprávu) | No já si nemůžu pomoct, asi vám fakt lezu na nervy, ale s tím sektářstvím to opravdu takhlr vidíme.
Nic ve zlým. |
Re: Svědectví o Bohu (úvaha o nebezpečí sektářství) (Skóre: 1) Vložil: xvejvodam v Čtvrtek, 15. květen 2003 @ 13:13:26 CEST (O uživateli | Poslat zprávu) )http://mocneevangelium.webzdarma.cz | Myslím katolíku , že úplně první jste se odštěpili vy. Teda římský biskup. Pokud uvažuji jako ty, jste taky sekta , jste mimo spásu a jediná správná církev je pravoslavná. Nazdar! |
]
|
|
|
|