Tvorba: A pak padal déšť...
Vloženo Pondělí, 01. duben 2002 @ 09:26:15 CEST Vložil: Bolek |
z cyklu velikonočních povídek od mé maličkosti.... A pak padal déšť...
Napojil vyprahlou krajinu a utišil žízeň po krvi a pomstě. Ochladilo se. Večerní
chládek se po odpolední výhni zdál neskutečný.
---
V komnatě římského místodržícího bylo přijemně. Chladný proud vzduchu
rozechvíval světla svícnů a pohrával si s dlouhými závěsy. Říman přistoupil
k oknu. Obloha byla opět jasná. Hvězdy se třpytily jako tenkrát. Vzpomněl
si na hvězdu, kterou zde před lety spatřili. Byla zvláštní. Přiletěla
neznámo odkud, nějaký čas pobývala nad Městem, a pak se počala vzdalovat
na jih....
"Podivná země", povzdechl si Říman,"a hrozná - jako její
lid..."
Odstoupil od okna a zatáhl závěs. V místnosti bylo najednou útulněji.
Ráno pošlu depeši Caesarovi, pomyslel si.
Venku bylo ticho. Natáhl se na pohovku a zavolal otrokyni...
|