|
Právě je 556 návštěvník(ů) a 2 uživatel(ů) online: Mikim rosmano
Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde
|
Zaznamenali jsme 116826192 přístupů od 17. 10. 2001
|
| |
Z internetu: Cizí oheň v Božím domě
Vloženo Neděle, 08. březen 2009 @ 07:27:31 CET Vložil: gojim |
poslal Nepřihlášený J. Lee Grady (autor je editorem časopisu Charisma)
Musíme být opatrní. Současná móda andělů, extatického
uctívání a spiritismu nás může vyvést až za hranice duchovní
příčetnosti.
Nikdo z nás plně nechápe, co přesně Nadab a Abihu udělali, že je
kvůli tomu Bůh ve svatostánku Izraele okamžitě usmrtil.
Bible říká, že naplnili své kadidelnice kadidlem a zapálili ho a tak
„přinesli před Hospodina cizí oheň, jaký jim nepřikázal“ (Lv 10:1).
Kvůli jejich neuctivému a nerozvážnému chování na ně hned sestoupil
Boží oheň a pohltil je. V mžiku z nich zbyl jen popel. Když
Mojžíš vysvětloval Áronovi, co se těm dvěma mužům stalo, řekl:
„Toto mluvil Hospodin: Na těch, kteří jsou mi blízko, ukážu svou
svatost, před veškerým lidem osvědčím svou slávu.“ (v. 3)
Ačkoli nevíme přesně, co Nádab a jeho bratr se svatým kadidlem
provedli, víme, že zacházeli s Božími věcmi neopatrně a neuctivě.
Chceme vidět, jak Bůh dělá zázraky, ale také před Ním chceme mít
bázeň a ctít Ho. Nesmíme dovolit, aby se mezi námi nekontrolovaně
rozšířil cizí oheň.
Onen starodávný příběh má svůj význam i pro nás a pro
současnost. Neuctíváme s kadidlem či kadidelnicemi, ale očekává se
od nás, že budeme s Božím Slovem zacházet pečlivě a Jeho lidu
budeme sloužit v Boží bázni. Jinými slovy, nesmíme připustit, aby
se z toho stala fraška. Nesmíme mísit Boží slovo s cizími
koncepty nebo naše uctívání s pohanskými praktikami.
Jenže jak sloužím v různých sborech po celé zemi, vidím, že se
cizí oheň šíří i v našem středu – dokonce i ve sborech,
které se považují za „Duchem naplněné“. Pastoři a vedoucí se
potřebují vyvarovat následujících trendů.
1. Návštěvy zemřelých
V některých charismatických kruzích lidé prohlašují, že měli
duchovní zkušenost, při které komunikovali s mrtvým. Minulý týden
mi jeden pastor v Michiganu řekl, že někteří vedoucí, které zná,
prosazují tyto bizarní praktiky na základě Ježíšovy zkušenosti na hoře
proměnění. Logika celé věci je taková, že když Ježíš v den
svého oslavení mluvil s Mojžíšem a Elijášem, pak i nám je
dovoleno mluvit se zemřelými křesťany a s našimi mrtvými
příbuznými.
I když se z kazatelny o takových zkušenostech káže jen
zřídka (řadový věřící většinou není ochoten přijmout podobná
zjevení), lidé z některých proudů prorockého hnutí prohlašují,
že se setkali s Aimee Semple McPherson, Williamem Branhamem, Johnem
Wimberem nebo s různými biblickými postavami. A od nás se
očekává, že sedneme na zadek, řekneme: „Ó, jak úžasné,“ a začneme
vyhledávat podobné mystické a záhrobní zkušenosti.
Z toho až běhá mráz po zádech. Komunikaci se zemřelými přísně
zakazuje už Starý Zákon (viz Dt 18:11) a v Novém není nic, co by
nasvědčovalo tomu, že byl tento zákaz zrušen. Ti, kdo chtějí, aby jim
radili mrtví – ať už skrze médium a seance nebo v „prorockých
vizích“ – dělají vážný krok směrem k posedlosti.
2. Extatické stavy
Zanedlouho poté, co se extáze proslavila jako rekreační droga, přišel
někdo v našem hnutí s „chytrým“ nápadem udělat z duchovní
extáze legitimní formu uctívání. Tento koncept se vyvinul
z „duchovní opilosti“ až do současné módy, kdy se lidé
shromáždí před pódiem a předstírají, že si do rukou vpichují jehly a
jedou na „duchovním tripu“. Někteří kazatelé dnes povzbuzují lidi,
aby „hulili Ducha“ s odkazem na kouření marihuany.
Nejsem rád člověkem, který kazí párty, ale Bible nás napomíná,
abychom „žili rozumně a střízlivě“ (1 Pt 4:7). V Duchu Svatém je
hojnost svobody a radosti; nesmíme ji uhašovat tím, že budeme vést lidi
k pohanským radovánkám. Křesťanské uctívání nespočívá ve
ztrátě sebekontroly. Ti, kdo uctívají Ježíše, to dělají „v Duchu a
v pravdě“ (J 4:24) a velikost naší lásky k Bohu se neměří
tím, jak divoce se třeseme nebo jak často spadneme na zem.
Nedávno jsem říkal jednomu svému příteli z Pensylvánie, že až
se lidé unaví těmito drogovými představeními, nebude trvat dlouho a
uvidíme, jak někteří křesťané prožívají ve shromáždění sexuální
zkušenosti. „Ale to už se děje“, odvětil můj přítel. Popsal mi
nedávný „uctívací koncert“, kde jeden z hudebníků předstíral
sex, zatímco hladil mikrofon a šeptal Ježíši smyslná slůvka. Co přijde
potom – orgasmické uctívání? Bůh nám pomáhej.
3. Andělé mezi námi
Andělé vždy hráli v životě církve důležitou roli. Jsou
„služebnými duchy“ poslanými chránit, vést a posilovat věřící (Žd
1,14). Ale najednou se andělé pro některé proudy našeho hnutí stali
téměř posedlostí. Lidé prohlašují, že je vidí doslova všude, a jejich
příběhy často nesouhlasí s Božím Slovem.
Během loňského roku, při probuzení v Lakelandu na Floridě,
přišel na pódium jeden muž z Německa a tvrdil, že když seděl
v restauraci a jedl hamburger, vešel dovnitř anděl, vyňal mu
vnitřnosti a nahradil je jakousi zlatou substancí. Jiní vydávali
svědectví, že je anděl vzal do nebe a operoval je tam. A mnozí jiní
prohlašují, že andělé zasypávají uctívače peřím, zlatým prachem či
drahým kamením.
Vím, že Bůh může učinit cokoliv. On může způsobit, aby železná
sekera plavala, skrýt minci ústech ryby a použít oběd malého chlapce
k nasycení zástupů. To byly skutečné zázraky, které může dělat
i dnes. Ale stále musíme být obezřetní. Existují napodobeniny.
Jestliže podporujeme falešné zázraky a tolerujeme falešné anděly
v Božím domě, máme podíl na cizím ohni.
Vím o případu, kdy jednoho muže přistihli, jak dává
v kostele na podlahu padělky drahokamů. Svým přátelům řekl, že
„oséval místnost“, aby pozvedl lidskou víru. Vím o dalších,
kteří byli přistiženi, jak se na toaletě posypávají zlatými cetkami a
pak utíkají zpátky na bohoslužbu, jen aby všem ukázali, jak je Bůh
zahrnul svou zvláštní přízní. Kde je Boží bázeň, když už
křesťané dokonce mohou vyrábět zázraky?
Je čas, aby všichni opravdoví křesťané, kteří mají pevnou páteř,
narýsovali jasnou linii mezi tím, co je skutečné uctívání a co je
pohanská praxe. Chceme vidět, jak Bůh dělá zázraky, ale také před Ním
chceme mít bázeň a ctít Ho. Nesmíme dovolit, aby se mezi námi
nekontrolovaně rozšířil cizí oheň.
Originál článku je zde
|
Podobná témata
|
|
Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: oko v Neděle, 08. březen 2009 @ 18:19:44 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Je to dobrý článek! Varuje před duchařením, vyvoláváním duchů zemřelých. Tato praxe byla v církvi vždy zakazována. ne proto, že by to nefungovalo, ale právě proto, že to funguje. Ale nikdy nemáme záruku, že zemřelý je u Boha a ne u ďábla a že tedy to, co nám říká, není od Zlého. Mnohé posedlosti zlým duchem mají svůj původ právě v praktikování duchařství.
Domnívám se, že Písmo v žádném případě není (ani nemůže být) jedinou zárukou pravdy. Jedinou zárukou pravdy je Duch svatý, Přímluvce, který působí hlavně uvnitř církve na lidská srdce, ochotná mu naslouchat.
Bez Ducha svatého se totiž dá z Písma vyčíst cokoliv.
|
]
Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: EdPilgrim v Neděle, 08. březen 2009 @ 22:57:20 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, a jakým způsobem chceš odlišit hlas Ducha Svatého od hlasu ducha svůdce, který dokáže se zpočátku prezentovat jako ten pravý ale vzápětí nenápadně a pomalu začne odvádět jiným směrem. Podle čeho chceš poznat pravost jeho hlasu? Podle katechizmu, nebo podle lidského úsudku? Katechizmus i tradici vytvořili lidé, většinou podle svého "názoru". Jakmile začneš zpochybňovat i třeba jediný verš v Bibli, můžeš ji rovnou hodit do ohně jako nevěrohodnou!
|
]
Re: Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: oko v Pondělí, 09. březen 2009 @ 09:18:00 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | ..."jakým způsobem chceš odlišit hlas Ducha Svatého od hlasu ducha svůdce"...
Není to až tak těžké, "kdo je z Boha, slyší Jeho hlas"... Žiješ - li v opravdovém vztahu k Bohu, nenechá tě zajít do slepé uličky. Máme přece jako křesťané různé "vymoženosti" , třeba možnost hovořit, kdykoli se svým nebeským Otcem - moc dítěte Božího, která se projevuje různými dary Ducha svatého, máme hlas svědomí, učitelský úřad církve, který vychází přímo z Písma. Katechismus i Tradici vytvořila živá církev na základě poznání od Ducha svatého, žitým životem v Bohu. Bible se nezpochybňuje, ale vykládá v souvislosti s jinými místy. Bible, psaná tisíce let, má naprosto kontinuální příběh, věci do sebe organicky zapadají a smysl tak vystupuje do poznání Pravdy. Není jiné takové knihy.
(J 10,2-5) ale kdo vchází dveřmi, je pastýř ovcí.
Tomu vrátný otvírá a ovce slyší jeho hlas; on pak své ovce
volá jménem a vyvádí je.
A když své ovce vypustí, jde před nimi a ovce jdou za ním,
neboť znají jeho hlas.
Cizího však nikdy následovat nebudou, ale utečou od něho,
neboť neznají hlas cizích." (J 10,27-28) Mé ovce slyší můj hlas a já je znám a následují mě.
A já jim dávám věčný život a nezahynou navěky a nikdo je
nevytrhne z mé ruky.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: EdPilgrim v Pondělí, 09. březen 2009 @ 17:47:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | .... Bible se nezpochybňuje, ale vykládá v souvislosti s jinými
místy. Bible, psaná tisíce let, má naprosto kontinuální příběh, věci do
sebe organicky zapadají a smysl tak vystupuje do poznání Pravdy. Není
jiné takové knihy...Nezlob se ale tímto výrokem si úplně protiřečíš a snažíš se z nás dělat hlupáky.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: oko v Úterý, 10. březen 2009 @ 07:56:49 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Nerozumím ti, toto je moje přesvědčení. Jsem dalek toho, z čeho mě obvińuješ.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: EdPilgrim v Úterý, 10. březen 2009 @ 23:42:30 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Z ničeho Tě neobviňuji, ani nemám na to právo, ale to co jsi napsal je v přímém rozporu s praxí v katolickém pohledu na hodnověrnost Bible. Nic víc a nic míň. Nepřekvapilo by mě to od Gojima ale od Tebe je to trochu zvláštní.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 11. březen 2009 @ 08:32:16 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Chodím do katolického společenství katecheze, kde probíráme Bibli. Můj výše vyjádřený názor na Bibli je plně v souladu s učením katolické církve. Jsi málo konkrétní na to, abych mohl reagovat.
|
]
Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: eleonora v Pondělí, 09. březen 2009 @ 07:58:36 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Duch, který je mnohdy vydáván za svatého, je ve velmi mnoha případech duch nesvatý. Analýzou pro jeho svatost může být, a je, pouze Písmo. To, co probíhá v dětských společenstvích charizmatického typu, je pouze duchovní exhibicionismus a kdyby členové těchto společenství reagovali dospěle a zodpovědně používali Písmo, nikdy by k podobným věcem nemohlo docházet. Děti nezkoumají věci do hloubky, děti prostě jen věří a je skoro jedno, jestli jde o padoucha, nebo charakterního jedince. Potom, stejně jako ve světě, dochází k duchovnímu zneužívání a stejně jako je možné v rodinách, kde je zneužívání rodičovských pravomocí, věci mnohdy dlouhodobě tajit a kamuflovat, je to podobné i u těchto společenství, s tím, že se ještě dělá z nouze ctnost a pyramidální systémy, kde je na vrcholu takovýto exhibující šašek jsou vydávány za biblické. Stačilo by ale,kdyby ho všichni, kdo nemají kanalizaci, ve sboru pověřili jestli by jim pravidelně nedohlédl a nezařídil vyvezení žumpy a potom kolem uklidil a poznalo by se jestli chce sloužit nebo vládnout. I takové přístupy se dají ale zneužít důležitý je ten dospělý přístup. Znám člověka, který by i tu žumpu vyvezl, ale použil by to jako argument pro to, že na základě toho má právo vládnout. Ježíš řekl, že jsme bratři a s Ním přátelé, pokud někdo vidí v takovémto přístupu nějaký bibilicky zdůvodnitelný způsob vládnutí, či šéfování, je adeptem na duchovní zneužití.
Eleonora
|
]
Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: pirmin v Středa, 11. březen 2009 @ 10:31:34 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Oko, neexistuje jediná záruka pravdy na této zemi. Jistotu poskytyje pouze Bůh, vyhradil si to pro sebe.
Pavel na jednom populárním místě píše, jak se hádá oko s rukou a dovozuje, že tělo může fungovat jen společně. Vztahuje to na církev. S autoritou je to podobné. Nemůžeme se hádat, jestli jedinou zárukou pravdy je Písmo nebo Duch svatý, anebo - jak varuje Eleonora a jak učila dříve katolická církev - závazná autorita úřadu. To všechno je přece biblické! Opora v Písmu, opora v osobním společenství s Duchem svatým, opora v církevních představených - to všechno v Novém zákoně najdeme přímo a jasně, takže je z toho zjevné, že nic z toho nemůže samo stačit. Kdyby například stačilo samo Písmo jako kritérium pravdy, nepostaral by se Bůh o ty opory ostatní. Nikde je totiž sobě nepodřadil. A k tomu všemu, co potřebujeme, se v Bibli ještě mluví o bázni Boží jako o kritériu, protože drzí lidé bez bázně před Bohem, vedoucí církve, znalí Bible a konající i Boží zázraky mohou býti zavrženi, daleko od pravdy. Nikdo totiž nemá právo posadit se na místo Boží a rozhodovat. A v obrazech o budoucích věcech nemáme psáno, že by Bůh někoho spasil se slovy: "Měl jsi pravdu."
Duch svatý, Písmo, i učitelé církve nás vedou k pravdě Boží. Ale pravda sama je Boží a člověk se nakonec vždycky musí ptát a kdyžtak si i počkat. Na tomto světě, při duchovním růstu, můžeme poznávat pravdu, ale nikdo se nestane Mistrem pravd. Pán Bůh si vždy ponechá dost prostoru proto, aby nás po třiceti letech vyučování překvapil, zahnal do úzkých, a způsobil, že jeho slovo budeme v nejistotě hledat. Nikdo z nás není na tom zásadně líp, než Job: "Kdo smí nerozvážně zatemňovat úradek Boží? Ano, hlásal jsem, čemu jsem nerozuměl. Jsou to věci pro mě příliš divůplné, které neznám. Rač mě vyslyšet a nech mě mluvit. Budu se tě ptát a poučíš mě."
|
]
Re: Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 11. březen 2009 @ 11:17:05 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Souhlasím. Proto jsem napsal: Žiješ - li v opravdovém vztahu k Bohu, nenechá tě zajít do slepé
uličky. Máme přece jako křesťané různé "vymoženosti" , třeba možnost
hovořit, kdykoli se svým nebeským Otcem - moc dítěte Božího, která se
projevuje různými dary Ducha svatého, máme hlas svědomí, učitelský úřad
církve, který vychází přímo z Písma. Katechismus i Tradici vytvořila
živá církev na základě poznání od Ducha svatého, žitým životem v Bohu. Jen podotýkám, že učitelský úřad církve katolická církev hlásá stále. Bible
se nezpochybňuje, ale vykládá v souvislosti s jinými místy. Bible,
psaná tisíce let, má naprosto kontinuální příběh, věci do sebe
organicky zapadají a smysl tak vystupuje do poznání Pravdy. Není jiné
takové knihy.
Ale Bible není jediným zdrojem. Bůh nám nabízí daleko víc.
|
]
Re: Re: Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: pirmin v Středa, 11. březen 2009 @ 11:59:38 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já vím. Učitelský úřad církve hlásá katolická církev stále. Tady se projevuje osobitý charakter katolického učení: pojmy zůstávají, jejich obsah se posunuje, vyjímečně i revolučně mění. Učitelský úřad katolické církve dnes je něco velmi odlišného od téhož úřadu před staletími, konkrétně v období mezi Bellarminem a Newmanem. Ne že by všichni trvali do písmene na bezpodmínečné poslušnosti v učení, ale toto pojetí převládalo. Nejpopulárnějším vyjádřením potridentského učitelského úřadu je známý výrok Bossuetův: "Heretik je ten, kdo má nějaký názor." dále parafrázuji: kdo je katolík, nepotřebuje názor, protože souhlasí s učením, předkládaným mu učitelským úřadem církve. A to upozorňuji, že Bossuet nebyl žádný blbec, kdyžtak si o něm něco najdi.
Dnes však se setkávám mezi katolíky s takovým pojetím učitelského úřadu církve, který mi osobně připadá "katoličtější" v původním významu slova. Málokdo pochybuje o tom, že Písmo je třeba vykládat tvůrčím způsobem, tak jak to učím i já. A samo učitelské působení ostatních, v konsensu, zabraňuje jednomu člověku uniknout většině extrémů a omylů (kromě těch omylů, které konsensuálně sdílíme). A tvůj přístup k Bibli, který je skutečně katolický, by mohl být vzorem pro většinu zdejších účastníků - například. |
]
Re: Re: Re: Re: Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: oko v Středa, 11. březen 2009 @ 14:14:53 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Já si myslím, že největší problém je v tom, že každý očekává od katolíků, potažmo biskupů a papeže bezchybné a čisté jednání. A po právu. Takovými by se měli snažit také být. Jenže realita je zcela jiná. Jsou mezi nimi ješitní, hloupí, bigotní a samolibí. Jsou mezi nimi také čistí, skromní, zbožní, vzdělaní a pokorní. Jenže ti nebývají zpravidla tak moc vidět. Když vezmu dějiny, tak se mi dělá z některých papežů zle. Je to až k neuvěření, že to Bůh dopustil. Ale každá taková doba zrodila i obnovitele, různá hnutí v církvi, které ji zase očišťovaly, nové myšlenkové proudy. Bůh dokáže i zlo obrátit v konečném důsledku v dobro. Je třeba si připomínat, že Ježíš přišel spasit především hříšníky. Lékaře nepotřebují zdraví, ale nemocní. Pro mě je právě toto obrovským zázrakem. Kdyby osud církve ležel pouze na lidech, nemohla by přečkat dva tisíce let.
|
]
Re: Re: Cizí oheň v Božím domě (Skóre: 1) Vložil: Elo v Pondělí, 09. březen 2009 @ 12:07:40 CET (O uživateli | Poslat zprávu) ) | Gojíme, tu som čakal, že budeš reagovať ešte aj inak. To, o čom sa tu píše v článku, je skutočné vyvolávanie mŕtvych, a nie naše prosby o orodovanie u svätých... Aj tie dalšie veci, o ktorých sa tu píše, sa odohrávajú v cirkvách "biblických". Vidíš, že to samo osebe nie je zárukou, že sa to vychýli... U nás by napr. také niečo nemohlo sa stať, resp. trvalo by to veľmi krátko. No v tých cirkvách, kde sa praktizuje všetko to, o čom sa tu píše, môže po zásahu nejakej autority tejto cirkvi bez problémov vzniknúť nová cirkev, kde sa to bude praktizovasť, a pritonm sa stále neprestanú odvolávať na Bibliu, ako to aj títo už teraz robia... Čo na to povieš?
|
]
|
|
|
|