Nikdo nerozsvítí lampu, aby ji postavil do skrýše nebo pod nádobu. Staví ji na svícen, aby příchozí viděli světlo. Tvé oko je lampou těla. Je-li tvé oko štědré, celé tvé tělo je jasné. Když je však lakomé, je i tvé tělo temné. Dej tedy pozor, ať světlo v tobě není tmou. Když bude celé tvé tělo jasné a žádná jeho část nebude temná, pak bude celé tak jasné, jako když tě lampa osvěcuje svým jasem.“ Když domluvil, jeden farizeus ho pozval k sobě na oběd. Ježíš přišel a hned zamířil ke stolu. Farizeus se podivil, když uviděl, že se před obědem nejdříve neumyl. Pán mu na to řekl: „Vy farizeové leštíte pohár a mísu zvenku, ale vaše nitro je plné hrabivosti a podlosti. Blázni! Copak Ten, který stvořil vnějšek, nestvořil také vnitřek? Dejte chudým, co máte v mísách, a hle – všechno vám bude čisté! Běda vám farizeům, že dáváte desátky z máty a routy a z kdejaké byliny, ale spravedlnost a Boží lásku opomíjíte. Těmto věcem jste se měli věnovat a tamty nezanedbávat. Běda vám farizeům, neboť milujete čestná sedadla na shromážděních a zdravení na náměstích. Běda vám, neboť jste jako nezřetelné hroby – lidé po nich chodí, ani to nevědí.“ „Mistře,“ ozval se jeden ze znalců Zákona, „když takhle mluvíš, urážíš i nás.“ „Běda i vám znalcům Zákona!“ odpověděl Ježíš. „Zatěžujete lidi neúnosnými břemeny, ale sami na ta břemena ani prstem nesáhnete. Běda vám, že stavíte hroby proroků, které zabili vaši otcové! Tím jen dosvědčujete a schvalujete skutky svých otců. Oni je totiž zabíjeli a vy jim stavíte hroby. Proto také Moudrost Boží řekla: ‚Pošlu k nim proroky a apoštoly; některé z nich zabijí a jiné budou pronásledovat.‘ Toto pokolení se proto bude zodpovídat za krev všech proroků, prolévanou od stvoření světa – od krve Ábelovy až po krev Zachariáše, který zahynul mezi oltářem a chrámem. Ano, říkám vám, toto pokolení se bude zodpovídat. Běda vám znalcům Zákona, že jste vzali klíč k poznání! Sami jste nevešli a těm, kdo vcházeli, jste zabránili.“ Když pak odešel, začali ho znalci Písma a farizeové zle napadat. Stále znovu se vraceli k jeho výrokům a snažili se vymyslet, jak by ho chytili za slovo.
Založen: Nov 22, 2009 Příspěvky: 1458 Bydliště: Česká republika
Zaslal: so prosinec 13, 2025 10:33 am Předmět:
Pýcha - je to, co Bůh odbourává u člověka v jeho naprosté bezmocnosti, pokud jste to někdo zažili. Zcela "nahý" a bezmocný člověk (jak tomu často bývá při narození, ve smrti, či při nějakých "radikálních" životních událostech) je nejblíž Bohu. Má "jen" Boha.
Dokud má člověk plno jiných věcí (věci, tvory, zdraví, postavení, peníze, závislosti na mnohém dalším), je to odbourání k "nahotě" před Bohem těžší. Takže pokud nám Bůh některé tyto věci někdy radikálně odejme, tak ví, proč to dělá a v jakém úmyslu.
Stačí třeba nejistota zdraví - a i ta někdy stačí k větší blízkosti a přilnutí k Bohu. Podobně ztráty i jiných dřívějších "jistot", kdy se lidé k Bohu více upínají a přibližují.
Požehaný růst k těmto Božím věcem přeji i tehdy, jako je to ve vánoční koledě "sníh a mráz, vůkol nás"... Tam se pak dějí ty hlavní Boží věci...
Nemůžete odesílat nové téma do tohoto fóra. Nemůžete odpovídat na témata v tomto fóru. Nemůžete upravovat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete mazat své příspěvky v tomto fóru. Nemůžete hlasovat v tomto fóru.
FAQ
Hledat
Uživatelské skupiny
Profil
Soukromé zprávy
Přihlášení
