Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Jana.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 4, článků celkem: 16667, komentáře < 7 dní: 304, komentářů celkem: 430847, adminů: 60, uživatelů: 5254  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 99 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
117089888
přístupů od 17. 10. 2001

Kontrasty: I věda může být modlářství
Vloženo Pondělí, 25. prosinec 2023 @ 11:27:55 CET Vložil: Tomas

Zamyšlení poslal Nepřihlášený

Ondrej Kušnierik: I věda může být modlářství

Tímto svým příspěvkem bych chtěl také připomenout dva pány, kteří již zemřeli, ale jejich odkaz nosím stále v hlavě i v srdci. Prvním z nich je doc. Vladimír Betina, který mě, coby šestnáctiletého svou přednáškou o vědě a víře přesvědčil natolik, že dodnes nesu dopady tvrzení, které tehdy uvedl, a jsem nimi poznamenán. Druhým je profesor Hans Rohrbach, kterého Betina ve své přednášce citoval a stavěl argumentaci, kterou od něj převzal. Oba pány bychom teologicky zařadit někde do k pietistickým kroužkům bádajících nad Biblí (Bibelkreisen). Chci se i já přidat k nim a poukázat na to, že věda není nic, co by přesahovalo člověka, že není přírodním zákonem autoritativně stojící někde nad člověkem! Moje skepse vůči vědě je poněkud hlubší než u obou výše uvedených pánů.

Tento můj příspěvek nepracuje s vědeckým důkazem, ale opírá se o skutečnosti uznávané vědou. Snad se bude někomu zdát neohrabaným textem, někomu zase hutnějším. Vědu v něm neodsuzuji, naopak, je potřebná a pokud ji vezmeme rohrbachovsky komplementárně k Bibli, budeme ji považovat za skvělý produkt lidské kultury, něco, co bylo pěstováno dlouho, starostlivě i pečlivě, a co lidstvu přináší své plody.

Neboť vědu nelze oddělit od lidstva. Věda náleží k lidstva a lidskosti. Bez lidskosti věda nemůže být. Základním nositelem vědy je člověk. Mimo lidstvo není prostor pro vědu. Věda je jen tam, kde existuje lidská bytost, a nikde jinde. Nejen, že věda je ontologicky svázána s lidstvem, ona sama je jeden z jeho produktů. Věda je produkována člověkem a byla vytvořena člověkem.

Věda vychází z lidského myšlení, které je výsledkem fyziologických reakcí probíhajících v lidských mozcích, kde se tyto děje přeměňují a ukládají jako paměť a do paměti. Myšlení, jako jedna funkce lidského mozku, je založeno na fyziologických reakcích probíhajících v mozkových buňkách a buněčných membránách. Správný mechanismus myšlení z fyziologického hlediska není dosud zcela vysvětlen. Nicméně se věří, že lidské pocity, myšlenky a chování jsou propojeny s mozkem. Mozek je složitá síť buněk přijímajících informace z vnitřního i vnějšího prostředí. Smysly slouží jako detektory vysílající impulsy do mozku jako orgánu myšlení. Úlohou mozku je registrovat a vyhodnocovat jednotlivé podněty a následné vyhodnocení ukládat ve formě paměti. Informace uložené v paměti umožňují orientaci a řízení akcí celého organismu. To vše je realizováno pomocí fyzikálních akcí a chemických reakcí! Fyziologická paměť však není zcela spolehlivá. Jejím nositelem jsou opět chemické reakce probíhající v mozkových membránách, snad rovnovážné a velmi trvalé, avšak přece jen vymezené.  Člověk je zapomnětlivý a fyziologická paměť je svou podstatou subjektivní. Nemůže být oddělitelná od svého nositele, od svého subjektu, ke kterému je nerozlučně vázána. Přesto jeden zdroj fyziologické paměti je schopen komunikovat s jinými zdroji fyziologické paměti. Interakce mezi jednotlivými zdroji jsou možné: jeden zdroj může předávat část svého obsahu druhému, takže paměť je sdělitelná mezi různými zdroji. Komunikace mezi nimi je možná, protože u komunikujících subjektů probíhají vhodné fyziologické reakce.

Ještě jednou: komunikace paměťových dat není možná bez fyzikálních akcí a chemických reakcí probíhajících v mozku. Lidské bytosti si vždy uvědomovaly slabost svých mozkových pamětí  a tedy i nutnost překonat, alespoň částečně, jejich dočasnost. A tak vynalezli vnější paměť. Jde o periferní aparát, kde jsou schopny uchovat nějakou část fyziologické paměti a později její obsah obnovovat při opětovném uplatnění kognitivního fyziologického procesu založeného na interakcích mezi smysly a mozkovými interakcemi.

Toto ukládání periferní paměti umožňuje komunikaci mezi fyziologicky myslícími bytostmi a jejich vzájemné vztahy. Pokud se používá pro popis uplynulých opakovaných akcí, nebo činností, a následně pro jejich vysvětlení s cílem predikovat tyto jevy (velmi často pomocí matematických metod) a současně je predikce založena na systematickém studiu předchozích podobných jevů a událostí, pak paměťový aparát, a s ním spojený systém, může být označen jako věda.

Věda používá určitou specifickou metodologii založenou na abstrakci. Tato metodika není promítnuta do tohoto dokumentu. Pokud jde o vědeckou metodologii, je třeba pouze zdůraznit, že je nemožné, aby se jakékoli vědecké metodické myšlení odehrávalo někde mimo lidský mozek. Pro vědu platí, že je sama o sobě druhem myšlení, tedy fyziologickým procesem působícím v materiálu živého lidského mozku. Nutným závěrem je, že věda je podmíněna fyzikálními a chemickými reakcemi, které v člověku včetně jeho mozku probíhají. Avšak pro všechny fyzikální a chemické reakce platí, že jsou řízeny a určovány zákony termodynamiky, což platí i pro fyzikální a chemické reakce probíhající v mozkové hmotě.

První termodynamický zákon implikuje, že běžný biologický mozek nemůže obsáhnout celou vnímatelnou realitu působící na smysly živého organismu. Vnímání reality se řídí fyziologickou kapacitou, jak jednotlivých buněk fungujících jako senzory smyslů, tak lidského mozku, který zpracovává signály přijímané z buněk senzorů. Jako jeden vysvětlující příklad je možné uvést, že mozek nedokáže vyhodnotit více elektrické energie, než je smyslově generováno, nebo jinými slovy není schopen registrovat větší počet vzruchů, než je generováno smysly. Navíc je také nemožné, aby smysly zaregistrovaly celou realitu. Registrují jen část reality, na kterou jsou citlivé, nic jiného. Lidský mozek je sice schopen abstrakce, ale abstrakce je fenomenálně založena na zmenšení, nikoli na zvětšení. Můžeme abstrahovat pouhou představu reality, ale to není realita samotná, jen abstrakce reality vytvářená lidským mozkem, která může existovat pouze v lidském mozku a nikde jinde. Věda je druh abstraktního myšlení, může tedy aktivně existovat pouze v lidských mozcích nebo být pasivně uložena v registrech periferní pamětí využívaných  lidskými mozky.

Druhý termodynamický zákon ještě více omezuje možnost vytváření úplného a komplexního obrazu reality v podobě lidských myšlenek. Mechanismus vnímání a přechodu signálů do mozku a jeho zpracování probíhá s účinností nižší než 100 %. Ne vše, co člověk vnímá, je zakomponováno do obrazu reality, který představuje poznání reality, respektive poznání o realitě. Znalost reality umožňuje člověku orientaci v realitě a možnost ochrany před negativními dopady reality a kromě toho i možnost reagovat na dopady reality a rozvíjet schopnosti, jak dopady reality změnit nebo podmanit si na něj působící realitu a vzít si z ní zisk. Vědu lze považovat za podmnožinu znalostí o realitě. Je to spíše vysoce vyvinutý a sofistikovaný způsob, jak si podřídit realitu ve prospěch nositele znalostí.

Souhrnem všeho, co bylo řečeno výše, je, že věda má své omezení, a toto omezení je způsobeno limity myšlení jako fyziologického děje a procesu probíhajícího v lidském mozku. Věda nemůže překročit lidskou bytost a dehumanizovat se; je třeba zvážit, čím skutečně je: nástrojem praktického rozumu nebo zdravého rozumu.

Na tomto místě musíme zdůraznit skutečnost, že lidské bytosti nejsou podmnožinou vědy, ale opak je pravdou: věda je podmnožinou lidských bytostí. Je to proces probíhající pouze v lidském mozku. Jakákoli absolutizace vědy tedy není možná, a tedy ani přípustná! Brát vědu jako něco, co má platnost samo ze sebe, pro sebe či o sobě, je logický nesmysl. Opouští instrumentálnost vědy ve prospěch její absolutní platnosti. Ve skutečnosti je věda produktem lidské činnosti, lidského průmyslu a řemesel a dovedností; a abstrahovat ji od lidstva je vědecky zakázaná cesta. Přisoudit vědě vyšší postavení nebo moc nebo autoritu, znamená negovat termodynamiku a tím pádem i platnost vědy samotné. K této chybě dochází kvůli tendenci lidí odmítat své omezení a jejich touze získat neomezenou kontrolu nad realitou. Přejí si překonat a překročit své vlastní limity a vymezení. Abstrahují vědu, svoje vlastní myšlení, do rámce vševědoucího a všemocného bytí nebo alespoň vyšší autority. Věří, že tato abstrakce by jim mohla pomoci ovládat realitu, zejména ty síly, které jsou mimo jejich kontrolu.

Zkrátka, dělají z užitečného nástroje obyčejnou modlu. Je to něco, o čem se píše v Bibli: „oznamoval jsem ti všechno předem; dříve než co nastalo, jsem ti to ohlašoval, abys neříkal: ‚To udělala má modlářská stvůra, má tesaná a moje litá modla dala k tomu příkaz.‘ “ (Iz 48:5).
Pokládat vědu jako něco, co dokáže řídit a ovládat svět samo o sobě, je stejně pošetilá modloslužba, jak ji popisují bibličtí proroci: Polovinu spálí pod masem, které bude jíst, upeče pečeni a nasytí se. Přitom se ohřeje a zvolá: „To jsem se zahřál, je mi teplo!“ Z toho, co zůstalo, si udělá boha, modlu, před kterou se hrbí a jíž se klaní a k níž se modlí a žadoní: „Vysvoboď mě, jsi přece můj bůh!
 (Iz 44:16n).

Cílem této úvahy není popření platnosti vědy. Pravý opak je pravdou. Věda je velmi užitečný vynález lidstva a lze ji spolu s domestikací zvířat, zvládnutí ohně, vynálezem kola a peněz považovat za geniální produkty lidské kultury. A se všemi těmito, včetně vědy, je třeba zacházet velmi opatrně a s použitím zdravého rozumu. Na druhou stranu by se Bible měla používat s vírou.

Zatímco věda je zaměřena na opakované jednání člověka při konfrontaci s poměrně blízkým prostředím, Bible je sbírkou a antologií spisovatelů, kteří vydávají svědectví o mimořádných činech Boží milosti. Z našeho lidského hlediska jsou jedinečné; udály se individuálně  a nemají obdoby. Když jsou vzaty pro vědecký výzkum, musí být klasifikovány jako náhodné a nahodilé jevy s nevýznamnou a zanedbatelnou pravděpodobností výskytu, a jako takové nemohou být předmětem vědy. Pouze víra může rozpoznat jejich důležitost a význam. Pouhá víra jako Boží dar je může vidět a brát je jako pravdivá svědectví o možné vyšší autoritě, než je autorita přirozeného prostředí včetně člověka s jeho institucemi. A navzdory tomu, že k naplnění milosti došlo pouze jednou bez jakéhokoli opakování, je to nejdůležitější skutečný fakt ovlivňující celou realitu a dopadající na ni. A pro mě, jako věřícího, nezbývá nic jiného, než respektovat Dárce milosti a jeho suverénní autoritu a nepokoušet se nahrazovat tuto autoritu jakýmsi vědeckým poznáním, které oději do maskáče přirozeného zákona.


"I věda může být modlářství" | Přihlásit/Vytvořit účet | 18 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Výmluvy na boha (Skóre: 1)
Vložil: Syntezator v Úterý, 26. prosinec 2023 @ 08:46:40 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Že vědci jsou jen omezení bobci - s tím souhlas. Ale myšlení se odehrává v mozku a není to žádné nadpřirozené abrakadabraka. Stačí trochu ubrat kyslíku a myšlení máš v háji. Lidi s nízkým tlakem znají dokonce stavy, když jsou v hlubokém předklonu, pak se postaví, že ztratí dočasně zrak a někdy i vědomí. Takže stačí jen méně krve v mozku, méně glukózy a kyslíku a už není normální vědomí. A ještě lépe mění nebo likvidují myšlení psychotropní látky nebo anestetika. Myšlení a vědomí může změnit i nádor v mozku, mrtvice, degenerativní změny jako Alzheimer. Nebo elekrošoky, úraz apod. Jsou známy případy demence bývalých boxerů, kteří za život schytali hodně úderů do hlavy a mají následky. 


První termodynamický zákon implikuje, že běžný biologický mozek nemůže obsáhnout celou vnímatelnou realitu působící na smysly živého organismu. Vložil: Nepřihlášený 


No to ale já se o toto ani nesnažím. :-) Nepotřebuju vnímat všecko naráz a do nejmenšího detailu. Hlavně, že vnímám do podstatné. :-)  Stačí mi vnímat, že pobožní bobci jsou esoterici, kteří si dosazují boha tam, kde něco nevědí. :-) 

A toto není žádné moje povyšování se. To ani omylem. Já jsem taky jen bobek, co spoustu věcí neví. Jenže já když něco nevím, tak řeknu poctivě, že nevím. Zatímco pobožný bobek, když něco neví, tak nepřizná, že neví, ale řekne: to bůh. 




Re: I věda může být modlářství (Skóre: 1)
Vložil: martino v Úterý, 26. prosinec 2023 @ 10:18:22 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Problém Nepřihlášeného a bezejmeného tedy anonyma je zásadní. Neví, nezná a nerozumí co je v judaismu modlářství. V křesťanství s příchodem Spasitele již dnes o modlářství nemluvíme.  V judaismu modlář uctívá falešného boha a popírá Boha Stvořitele. U křesťanů pak apoštol Jan varuje první křesťany, aby se varovali každého kdo jim nepřináší "toto" učení a nepřijímali ho do domu. I zde na GS je několik pomatenců co se snaží ve svém útoku na pravé křesťany zaútočit pomluvou o jejich tkz. modlářství. Většinou se jedná o velmi nebezpečné sektáře kteří jsou ovocem jejich pána Satana. Křesťan totiž nikdy nemůže být modlář pokud přijal Ježíše Krista jako Spasitele. Tam totiž žádný prostor pro modlářství jak se o něm mluví ve SZ není. Takže na vánoční svátky sem naservírovat tento magorský článek to se může stát jen za podmínky, že nechválíme a neoslavujeme narozeného Spasitele, ale jsme nositelé ZLA a vnášíme na GS nesnášenlivost, zlobu a nenávist, což je ovoce Satana. Smutné jsou to časy na GS. brusle zde jako dezertérka od Církve=Krista, dnes sektářka přináší falešný sváteční pokoj a anonym pak své Satanské učení a vůbec neví která bije. Jako by nám katolíkům nestačilo, že žijeme ve schizmatu, což je ovoce Satana, tak nějaký blouznivec sem chodí zamotat hlavu lidem nějakým modlářstvím. 



Re: I věda může být modlářství (Skóre: 1)
Vložil: oko v Úterý, 26. prosinec 2023 @ 10:48:51 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
Mně se tento článek docela líbí.

Autor je zjevně svým založením spíš intelektuál. Ve článku nabízí několik podnětů k zamyšlení. 
Nezmínil ovšem lidskou vlastnost sumarizovat poznatky, archivovat je v písemné podobě a jako takové je předávat další generaci. Takže další myslitelé pak stavějí už na základech, které sami nevytvořili. Nemusí znovu objevovat už objevené a to je ve vědě nesmírný přínos.
Další věc, která nastupuje v lidské vědě jako novinka, je umělá inteligence. Nedokážeme zatím ani dohlédnout, jaký vliv na vědu bude mít.

Otázka lidské víry s vědou naprosto nesouvisí.
Osobní zkušenost s Bohem je v podstatě jinému téměř nepředatelná a každý si ji musí prožít individuálně sám - a od nuly.

Je to trošičku podobné, jako ovládat cizí jazyk.
Potomkům to nepředáš, každý v tom musí začít od nuly sám.



Stránka vygenerována za: 0.31 sekundy