Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Alexandra.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16652, komentáře < 7 dní: 251, komentářů celkem: 429634, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 86 návštěvník(ů)
a 2 uživatel(ů) online:

Mikim
rosmano

Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116515907
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!...
Vloženo Čtvrtek, 21. březen 2024 @ 08:45:56 CET Vložil: Tomas

Katolicismus poslal oko

Už jsi se znovuzrodil?

Toto bývá častou otázkou mezi křesťany nekatolických církví. Co tím vlastně mají na mysli?

Oni kladou velký důraz na vztah člověka k Bohu (což je samozřejmě dobře), ale toto své „duchovní probuzení“ označují jako jakési „znovuzrození“.




Však já toto považuji za posun významu původních slov Písma kdesi úplně jinde. Za neporozumění smyslu. 

Svým způsobem je toto „znovuzrození“ u nich jistou změnou, která se udála v jejich životě – jakési jejich duchovní probuzení, obrácení se k Bohu - nový, intenzívnější způsob života s Bohem.
Následná zkušenost jejich života jim pak tuto změnu také zpětně potvrzuje. Alespoň natolik, že jsou o její nové kvalitě vnitřně přesvědčeni.

Jenže může se člověk narodit znovu z vody a z Ducha svatého svým vlastním rozhodnutím, svojí vírou? 
(A zachytil jsem dokonce právě takovou výzvu i na TV Lux od katolického kněze, kterou směřoval do řad nás už pokřtěných! Že bychom se měli znovuzrodit vírou!)

 Považuji toto za posun původního významu slov.

Nepoznal jsem totiž dosud nikoho, kdo by se narodil do tohoto světa z vlastního rozhodnutí
Narození každého z nás proběhlo přece „trpně“ – byli jsme zrozeni a nikdo se nás neptal na náš názor. Každý nově narozený je touto skutečností postaven před hotovou věc. Ať chce, nebo nechce, je na světě - je v realitě věcí, které jej přesahují.

Osobně se domnívám, že v tom duchovním rozměru tomu  s novým narozením z vody a z Ducha ani nemůže být jinak. 

Nové narození z vody a z Ducha svatého ve křtu je vždycky dílem Božím – je milostí podobně, jako je milostí i dar víry.
Ze slyšení Božího slova pochází víra – víra pak přivádí člověka ke křtu. 
Takto tomu bylo u prvních křesťanů, kteří se stávali údy církve v dospělosti. 
Kdo byl pokřtěn ve věku miminkovském, toho ke křtu ale nepřivedla jeho víra a jeho rozhodnutí, ale víra a rozhodnutí jeho rodičů. Rodiče tehdy rozhodli za nás.
Křest je vždycky pečetí naší příslušnosti ke Kristu.
Ke svému novému narození z vody a z Ducha musí pak takto pokřtěný přidat svůj souhlas později, „dorůst“ až sám začne rozum brát a sám svým životem začne odpovídat na Boží lásku. Je to jako s dítětem - dítě se narodí, ale není to ještě hotový dospělý člověk!
A toto duchovní "dospívání" je už u každého člověka jinak. 
Jeden se svým vztahem  začne Bohu odpovídat v sedmi, v deseti, … jiný třeba až po čtyřicítce, po šedesátce … Někdo třeba vůbec.


Také Pán Ježíš hovoří k Nikodémovi o nutnosti narodit se znovu – ovšem narodit se znovu z vody a z Ducha svatého!
(Ježíš odpověděl: „Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo z vody a Ducha, nemůže vstoupit do Božího království. Co se narodilo z těla, je tělo, a co se narodilo z Ducha, je duch. Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu. Vítr vane, kam chce, a slyšíš jeho zvuk, ale nevíš, odkud přichází a kam jde. Tak je to s každým, kdo se narodil z Ducha. “ - J 3,5).

Pán Ježíš tu působení Ducha svatého přirovnává k větru, který si vane, kam sám chce. 
Ale je vůbec myslitelné, aby byly stovky a tisíce různých odlišných učení a z nich plynoucích různých odlišných vír a aby lidé v nich žili objektivně také (alespoň do jisté míry) správně a spolu s Bohem?


Ač nerad, musím si připustit (a trvalo mi to!), že i v odloučených církvích se mohou vyskytovat i lidé s opravdickými charismaty, lidé silně důvěřující Bohu, kteří s nadšením a osobním nasazením se chtějí o tuto svoji zkušenost víry podělit s ostatními.
Však jsou docela k nerozeznání od dalších pomýlených fanatiků, chovajících se podobně, ale žijících už v pokřiveném „křesťanství“. Věřícím už různým nesmyslům. (Zde asi nepomůže nic jiného, než se ve víře neustále vzdělávat a rozlišovat ).


My, katolíci, rozumíme tomuto výroku Pána Ježíše o nutnosti narodit se znovu z vody a z Ducha svatého, že se zde hovoří o křtu. Ve křtu je člověk pro zásluhy Krista ospravedlněn a přijat do velké Boží rodiny jako Boží dítě. 
(Ef 2,4-10)
Ale Bůh, bohatý v milosrdenství, pro svou velikou lásku, kterou nás miloval, i když jsme byli mrtvi pro svá provinění, obživil nás spolu s Kristem — milostí jste zachráněni — a spolu s ním nás probudil k životu a spolu posadil na nebeských místech v Kristu Ježíši, aby ukázal v budoucích dobách oplývající bohatství své milosti v dobrotě k nám v Kristu Ježíši. Neboť jste zachráněni milostí skrze víru; a ta záchrana není z vás — je to Boží dar; není na základě skutků, aby se nikdo nechlubil. Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili.

Jenže toto není ještě všechno; život člověka je procesem růstu jak tělesného, tak i duchovního; člověk je ve křtu sice obdarován Bohem a stává se milostí křesťanem, ale svá obdarování musí v dalším životě uplatňovat. Boží dary jsou určeny k používání!
Proto Duch svatý v životě křesťana hraje důležitou úlohu i nadále a i nadále se na člověka vylévá.
(Ef 1,3-14)
Požehnaný Bůh a Otec našeho Pána Ježíše Krista, který nám požehnal veškerým duchovním požehnáním v nebeských věcech v Kristu. On si nás v něm vybral před založením světa, abychom byli svatí a bez poskvrny před jeho tváří v lásce, když nás podle zalíbení své vůle předurčil sobě k synovství skrze Ježíše Krista ke chvále slávy jeho milosti, kterou nás obdařil ve svém milovaném Synu. V něm máme vykoupení skrze jeho krev — odpuštění našich provinění podle bohatství jeho milosti, kterou nás hojně zahrnul ve vší moudrosti a rozumnosti, když nám oznámil tajemství své vůle, jak se mu líbilo a jak si předsevzal, aby pro správu období, v němž budou naplněny příhodné časy, uspořádal pod jednu hlavu v Kristu všechny věci: ty na nebesích i ty na zemi, aby je uspořádal v něm. V něm jsme se stali i dědici, když jsme byli předurčeni podle předsevzetí toho, který působí všechno podle rady své vůle, abychom tu byli k chvále jeho slávy, my, kteří jsme již předtím doufali v Krista. V něm i vy, když jste uslyšeli slovo pravdy, evangelium své záchrany, a když jste uvěřili, v něm jste byli zapečetěni zaslíbeným Duchem Svatým, jenž je závdavkem našeho dědictví až do vykoupení získaného vlastnictví k chvále jeho slávy.

Takže další pečeť Ducha svatého člověk otevírá a v životě uplatňuje až po svém vlastním uvěření rozumem i srdcem – až také sám svým osobním vztahem opětuje Bohu jeho lásku. Až tehdy se jeho srdce rozhoří ohněm Ducha svatého naplno.

Dobrým příkladem tohoto vnitřního stavu člověka jsou plynová kamna, ve kterých (u člověka ihned po křtu) se rozhoří malý plamínek. 
Ten však ještě nestačí k tomu, aby kamna vyhřála dům! Je třeba v přívodu otevřít hlavní ventil, aby se od tohoto malého plamínku zapálil hlavní hořák. 
A toto už je právě nutně podmíněno další spoluprací člověka s Duchem svatým – lidskou odpovědí na Boží obdarování - otevřením  srdce člověka Bohu a jeho působení v nás.

Proto my, katolíci, máme svátost křesťanské dospělosti – biřmování. 
Je to také obdržení pečetě Ducha svatého, další vylití darů Ducha svatého na člověka – darů potřebných pro život, jaký nám Bůh už od věčnosti určil.
V praxi však nikoli vždycky jsou ale tyto dary člověkem využívány ihned po jejich obdržení. 
Vyžadují totiž nutně vždycky opětování vztahu víry člověkem. 
Člověk tedy dokáže „rozbalit“ tyto dary a správně je využít až tehdy, když opětuje svoji lásku k Bohu a bližním.
Až když sám začne hořet ohněm Ducha svatého naplno
Jako ta plynová kamna!

O tomto ohni Ducha svatého mluví Pán Ježíš:„Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!...“ (L 12,49)



Křesťan tedy má hořet ohněm Ducha svatého jako pochodeň
U každého z nás k tomuto dochází individuálně; u jednoho pozvolna v procesu běhu let; u jiného třeba rázem v jediném okamžiku jeho obrácení a změny smýšlení.
Až takto „pochodeň hoří“ – až tehdy se teprve dá hovořit o uskutečnění celého procesu „nového narození“ z vody a z Ducha svatého.


Z kanonického práva známe dva výrazy označující dvě odlišné skutečnosti:
1.) Ex opere operato 
– svátost působí tím, že je udělena 
- Obdarování člověka Bohem – v tomto případě se předpokládá osobní vztah člověka k Bohu jenom tehdy, když je člověk mentálně takového vztahu schopen). Svátost je tedy Boží nástroj a působí v ní Bůh.
2.) Ex opere operantis 
– Odpověď člověka;  Mají – li se účinky svátostí projevit způsobem jakým se projevit mají, musí být člověk náležitě disponován svým vztahem víry k Bohu a ve stavu posvěcující milosti.

Naše víra - pokud je správná - je také jenom Božím darem. Odpovědí na tento dar víry je pak uvěření člověka a rozhoření jeho srdce plamenem Ducha svatého.Třeba tu vždy rozlišovat mezi obdržením daru a mezi používáním toho konkrétního daru člověkem! To používání je už zcela podmíněno vztahem člověka k Bohu i samotným okamžitým stavem člověka bez hříchu ke smrti - to je jako ono rozbalení dárku.
Je totiž rozdíl dary jenom obdržet a nerozbalit si je -  anebo dary rozbalit a náležitě používat. 
Vždyť jsme jeho dílo, stvořeni v Kristu Ježíši k dobrým skutkům, které Bůh předem připravil, abychom v nich žili (Ef 2,10)...


Naše otázka na každého z nás by tedy neměla znít: "Už jsi se znovuzrodil?" ( V tom je nesmyslná).

Ale měla by znít: "Už hoříš ohněm Ducha svatého jako pochodeň?"



"Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!...!"

"Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!..." | Přihlásit/Vytvořit účet | 122 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!... (Skóre: 1)
Vložil: ivanp v Čtvrtek, 21. březen 2024 @ 15:11:47 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
,,Však já toto považuji za posun významu původních slov Písma kdesi úplně jinde. Za neporozumění smyslu.,,
----------------------------
...a proč sa odvolávaš na Písmo keď sa zároveň odvolávaš na svatou tradici?
ak ti vyhovuje písmo, tak argumentuješ písmom... ak ti nevyhovuje písmo tak argumentuješ svatou tradíciou... písmo+svatá tradícia je obzvlášť silný kaliber. Žiadny protestant nemá šancu, náš boj je vopred prehraný. Inak je to majstrovsky pekelný stroj... Katolík má vždy pravdu. je to perpetum mobile. všetko čo je v katechizme napísané je okamžite pravda, nie je to možné s ničím porovnať, keďže ,,jedno aj druhé,, má svoj ,,božský pôvod,,... Geniálne... akýkoľvek blud ktorý odporuje písmu, ale zároveň je v katechizme sa stáva pravdou...
vzdávam to, proti systému ktorý sa točí v kruhu nie je možné argumentovať...
napríklad: písmo hovorí o dvoch rovnocenných výrokoch: ,,vezmite a jedzte,, a ,,pite z neho všetci,,... katechizmus ktorý je na úrovni písma však hovorí ,, ak zješ oplatku, tak to je to isté ako keby si pil víno,, geniálny ťah... masa ľudí bezmyšliekovite každú nedeľu ,,príjmajú krista,, to jest zjedia oplatku ale veria že aj vypili víno, keďže katechizmus to tak vysvetľuje... nikto neprotestuje, keďže katechizmus + písmo je pravda...
úbohí protestanti si naivne myslia že môžu niečím argumentovať... čím asi, keď všetky tromfy má v rukách katolík?



Re: Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!... (Skóre: 1)
Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Čtvrtek, 21. březen 2024 @ 15:27:46 CET
(O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
  Ahoj Stando.

  Hodně slov jsi napsal. Tak k tomu, co jsme probírali naposled a nevyjádřil ses k tomu vůbec.

Nepoznal jsem totiž dosud nikoho, kdo by se narodil do tohoto světa z vlastního rozhodnutí

  I vedle v diskuzi jsi psal [granosalis.cz]:

Už jsi snad slyšel o někom, kdo se narodil z vlastního rozhodnutí?  Já ještě ne!

  A že v těchto detailech spatřuješ nějaké tvé zmatení ve víře. Vypadalo to jako sebereflexe ke tvým vírám na "znovuzrození ve křtu" a "znovuzrození mimo křest", které jsi zde v minulosti častokrát prezentoval a znovu a znovu tlačil.

  Že ti snad došlo, že "narodit se znovu" se nestane z vlastního rozhodnutí?

  Vezmu to tedy popořadě.


  Porozuměl bys tedy tomu, že "narodit se znovu shůry" se nestane z vlastního rozhodnutí člověka, že si nikdo nemůže rozhodnout "teď se narodím znovu"?



  A ke tvé otázce:

Jenže může se člověk narodit znovu z vody a z Ducha svatého svým vlastním rozhodnutím, svojí vírou? 

  Ne. Nemůže. Ani svým vlastním rozhodnutím, ani svou vírou se člověk nemůže narodit znovu. 

  To ti tu píšu stále, celá léta. 


  Ke zmatku pojmů, co představuješ - klidně můžeme probrat problémy, co si řešíte, ale nejdříve by bylo lepší vyřešit to důležitější.

  Toník



Re: Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!... (Skóre: 1)
Vložil: Frantisek100 v Čtvrtek, 21. březen 2024 @ 15:42:25 CET
(O uživateli | Poslat zprávu)
  • Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!...“ (L 12,49)   Jistě, že tím Pán Ježíš myslí, to, co se začne ve společnosti lidí šířit a bude lidmi přijímáno. Zvěst o spáse, jenže tato zvěst vyvolá nejen pokoj, ale u utrpení, nenávist boj. Další verše na to poukazují.     ·   50 [www.biblenet.cz]Křtem mám být pokřtěn, a jak je mi úzko, dokud se nedokoná! ·   51 [www.biblenet.cz]Myslíte, že jsem přišel dát zemi pokoj? Ne, pravím vám, ale rozdělení! ·   52 [www.biblenet.cz]Neboť od této chvíle bude rozděleno v jednom domě pět lidí: tři proti dvěma a dva proti třem; ·   53 [www.biblenet.cz]budou rozděleni otec proti synu a syn proti otci, matka proti dceři a dcera proti matce, tchyně proti snaše a snacha proti tchyni.“   Ježíš tu předpověděl svoje utrpení a i to, co postihlo ostatní.   Ale podobě se šíří i jiné lidské jevy, které vedou k válkám zbytečnému utrpení.    



  • Re: Oheň jsem přišel uvrhnout na zemi; a jak chci, aby se již vznítil!... (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 22. březen 2024 @ 06:13:51 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
      Teď Stando k tomu dalšímu, co píšeš, méně podstatnému. Psal jsi, že žiješ v nějaké zaprděné bublině sektářů nebo heretiků, či co. A tenhle článek o tom dost vypovídá.

      Píšeš v článku:

    Už jsi se znovuzrodil?

    Toto bývá častou otázkou mezi křesťany nekatolických církví. Co tím vlastně mají na mysli?


      Co to tam prosímtě máš u vás za "křesťany nekatolických církví", že mají takové otázky? Já jsem potkal poměrně hodně křesťanů z nekatolických církví a v životě jsem od nich tuhle otázku neslyšel. Myslím, že nedává smysl takovouhle otázku v křesťanském prostředí pokládat.

      Díval jsem se na net a "Už jsi se znovuzrodil?" nebo "Už jsi se znovuzrodila?" pokládá na celocelém internetu jeden jediný člověk - to je jakýsi diskutující "oko" na stránkách Granosalis. Nikde jinde se na celém internetu tahle otázka nevyskytuje. Nikoho nenapadlo ptát se tak, jako tebe.

      V jakém prostředí to prosímtě žiješ, proč si dáváte takové divné otázky a jsou vám ty otázky k něčemu užitečné, když vám na ně lidi odpoví, zjistíte z nich něco?

      Toník





    Už hoříš ohněm Ducha svatého jako pochodeň? (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Pátek, 22. březen 2024 @ 07:11:01 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
      


      Stando, ještě k tomu závěru článku:

    Ale měla by znít: "Už hoříš ohněm Ducha svatého jako pochodeň?"

      Při takových nápadech si vždycky vzpomenu na jednu českou klasiku, kousek filmu.


      Tak jen stručně, Stando: 

      Když hoříš ohněm Ducha svatého, tak se tě na to nikdo nemusí ptát. To nemusíš hlásit, aby to lidi věděli.¨


      Ta otázka "Už hoříš ohněm Ducha svatého jako pochodeň?" je tedy stejně zbytečná, jako tvoje otázka "Už jsi se znovuzrodil?". 

      Toník



    Důraz na Boží slovo, Pána Ježíše, vztah Boha k člověku (Skóre: 1)
    Vložil: Cizinec (info@cizinec.com) v Úterý, 26. březen 2024 @ 07:33:05 CET
    (O uživateli | Poslat zprávu) http://www.cizinec.com/
      Ahoj Stando.

      Díky, že jsi popsal, co si řešíte, jaké máte problémy.

      U nás se neptáme lidí "Už jsi se znovuzrodil?", a to ani katolíci, ani nekatolíci. To by byla zbytečná otázka. 


      Taky neklademe důraz na vztah člověka k Bohu. Ani probuzení neoznačujeme za znovuzrození. A vůbec - co si řešíš v článku, ty problémy, co si řešíš léta, jsem asi nikde nikoho neviděl řešit, jen tebe.


      Tedy k nám.

      My klademe důraz na Boha, na vztah Boha k člověku. A na Boží slovo, na Pána Ježíše Krista.

      Říkáme lidem, že tak Bůh miloval svět, že dal Pána Ježíše, jeho syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. To je důležitá pravda, která se dotýká srdce lidí. A ptají se. Rozumí tomu židé i pohané.

      A dál říkáme tu radostnou zprávu -  že to byly naše nemoci, které Ježíš snášel, a naše bolesti, které nesl, že byl proboden za naše přestoupení, zdeptán za naše provinění, na něho dolehla kázeň pro náš pokoj a jeho šrámy jsme uzdraveni.

      A tomu lidi rozumí. Ne v hlavě, tam to není potřeba. 

      Rozumí tomu v srdci, dotýká se to jejich srdce.



      To, že my všichni jsme zabloudili jako ovce, jeden každý jsme se obrátili na svou cestu, že člověk je bez Boha ztracený, daleko od Boží slávy, to lidem nemusíme říkat. To už vědí sami. 

      Zvlášt v poslední době to vědí až moc dobře.

      Tak jim řekneme, že Bůh nechal na Ježíše dopadnout vinu nás všech. Vinu za to všechno. Že tu naši vinu Ježíš nesl na sobě a odnesl jí. A že skrze jeho jméno může přijmout odpuštění každý, kdo Ježíši věří.

      
      A vůbec tak klademe důraz na Ježíše, na Boží slovo, na to co Bůh udělal, co Bůh dělá. A říkáme svědectví z našeho života, co Bůh udělal s námi. Tak jako jsem psal svědectví třeba i tobě.


      A to se lidí dotýká. Tak, jako se kdysi evangelium dotklo nás. Na tom místě, kde se má dotýkat - v srdci. A lidi pak reagují. Ze srdce. Třeba děkují Bohu za to, co udělal, tak, jako my.


      A to je důležité. A Bůh reaguje na víru lidí, která je z Božího slova. A jedná v životě těch lidí. A to je vidět. 


      A jedná často i tak, že kromě života dá těm, co mu věří, i Ducha svatého, jak slíbil. A ti lidi pak hoří ohněm Ducha svatého. 

      A to se jich taky nikdo nemusí ptát "Už hoříš ohněm Ducha svatého jako pochodeň?". 


      A tihle lidi pak jdou a slouží druhým duchovními dary - slovem poznání, proroctvím, rozpoznáním duchů, vymítáním démonů, ... A to je k užitku. Ovocem je pak láska, radost, pokoj, ... 


      A to je mi blízké. Něco praktického a užitečného dělat. 

      Toník



    Stránka vygenerována za: 0.95 sekundy