DNES JE 8.11. – VÝROČÍ BITVY NA BÍLÉ HOŘE. PŘIPOMEŇME SI OB

[reformovany]

DNES JE 8.11. – VÝROČÍ BITVY NA BÍLÉ HOŘE. PŘIPOMEŇME SI OBĚTI ŘÍMSKÉHO KATOLICISMU.

http://granosalis.cz/article.php?sid=5851


Dnes si připomínáme bezpochyby nejtragičtější datum naší historie. Po bitvě na Bílé Hoře 8. listopadu 1620 ztratila naše země svobodu vyznání a po dlouhou dobu byla devastována římským katolicismem. Z této devastace se už nikdy nevzpamatovala.

Římsko-katolická církev se o necelé století dříve, na Tridentském koncilu, rozešla s křesťanstvím přijetím falešného evangelia a prokletím křesťanů věrných pravému Evangeliu. Zde je klíčová část Tridentského koncilu (v angličtině). Falešné učení vydalo své zhoubné ovoce, které zakusily Čechy a Morava po roce 1620. Podobně jako Kain nenáviděl Ábela až k smrti, projevila se nenávist římského katolicismu ke křesťanství v krutém pronásledování a vraždění křesťanů věrných Božímu Slovu.



Koncem 16. století bylo v Čechách 90 % a na Moravě 50 % obyvatel vyznání evangelického. Země Koruny české pak byly nejsvobodnějšími zeměmi v Evropě, protože evangelíci si vymohli na císaři, aby i poddaní měli svobodnou volbu vyznání (tzv. Rudolfův majestát z roku 1609). Jinde ve světě platilo „koho panství, toho náboženství“, ale v Čechách se mohl každý rozhodnout svobodně bez ohledu na vyznání vrchnosti. Prohraná bitva na Bílé Hoře 8. listopadu 1620 znamela konec svobody vyznání. Čechy upadly do spárů římského katolicismu. Začala krutá rekatolizace. Už 21. června 1621 bylo popraveno 27 šlechticů evangelického vyznání na Staroměstském náměstí v Praze a jejich majetek byl zabaven. Roku 1624 byli ze země vykázáni všichni evangeličtí kazatelé a roku 1627 vypovězeni i všichni svobodní obyvatelé, kteří nechtěli přestoupit do římské církve. Tím, že byla vypovězena česká evangelická šlechta, měšťané a další vzdělanci, přišla země o to nejcennější, o svou inteligenci. Nejznámější mezi pobělohorskými exulanty je poslední biskup Jednoty bratrské Jan Amos Komenský. Poddaní se ovšem vystěhovat nemohli a byli vystaveni pronásledování a násilné rekatolizaci. Přesto se scházeli zvláště v odlehlých místech tajní evangelíci a do země se „pašovala“ evangelická literatura, zejména Kralická Bible a kancionály. Zatímco před rokem 1620 se počet obyvatel v Čechách a na Moravě odhaduje na 4 miliony, ve druhé polovině 17. století činil už jen zhruba 800 tisíc!

V současnosti nemá římsko katolická církev dostatečnou moc, aby pronásledovala křesťany srovnatelným způsobem, ale to se může změnit. Rozhodně se nezdá, že by se Řím vzdal mocenských ambicí. Nejpodstatnější je však fakt, že římsko-katolická církev stále proklíná křesťany! Nenechme se mýlit – Tridentský koncil nikdy nepřestal platit! Nechci tímto článkem nějak štvát proti římským katolíkům, vždyť mnozí z nich jsou spíše oběťmi a zajatci zlého systému než jeho tvůrci. Jen bychom měli důrazně varovat před učením Říma a jasně říkat, že římský katolicismus není křesťanství. Mnohé to překvapí a není divu. Za rekatolizace i po ní opakovali ideologové římského katolicismu pořád dokola nestoudnou lež, že římský-katolicismus je křesťanství a ŘKC jediná pravá církev. Mnoho lidí v Česku věří, že mají představu o křesťanství. Smutnou skutečností je, že mají představu pouze o antitezi křesťanství – římském katolicismu s jeho ohavným evangeliem naruby. A to je hořké ovoce rekatolizace, jejíž začátek si dnes připomínáme.

Clanek i s komentari zde:

http://granosalis.cz/article.php?sid=5851

_________________
reformovaný