Grano Salis NetworkGrano SalisGranoChatMusicalise-KnihyModlitbyD K DKřesťANtiqC H M IMOSTYNotabeneECHO 
Vítejte na Grano Salis
Hledej
 
Je a svátek má Zikmund.   Vytvoření registrace
  Článků < 7 dní: 2, článků celkem: 16656, komentáře < 7 dní: 307, komentářů celkem: 429990, adminů: 60, uživatelů: 5252  
Vyzkoušejte
Jednoduché menu

Úvodní stránka

Archiv článků

Protestantské církve

Veřejné modlitby

Zpovědnice

e-Knihovna

e-Knihy pro mobily

Kam na internetu

Soubory ke stažení

Recenze

Diskusní fórum

Tvůj blog

Blogy uživatelů

Ceny Zlatá Perla

Ceny Zlatá Slza

Doporučit známým

Poslat článek


Tip na Vánoční dárek:

Recenze
Obsah
OBJEDNAT


GRANO MUSICALIS

Hudební portál
GRANO MUSICALIS
mp3 zdarma

Velký pátek

Vzkříšení


Pravidla


Kdo je online
Právě je 559 návštěvník(ů)
a 0 uživatel(ů) online:


Jste anonymní uživatel. Můžete se zdarma registrovat kliknutím zde

Polemika


Přihlášení

Novinky portálu Notabene
·Selhání pøedstavitelù Jižních baptistù pøi ochranì obìtí sexuálního zneužívání
·Sbor Bratrské jednoty baptistù v Lovosicích vstoupil do likvidace
·Informace z jednání Výkonného výboru BJB dne 10. kvìtna 2022
·JAS 50 let: Adrian Snell, trièko a beatifikace Miloše Šolce
·Online pøenosy ze setkání všech JASákù k 50. výroèí pìveckého sboru JAS
·Prohlášení tajemníka Èeské evangelikální aliance k ruské agresi na Ukrajinì
·Jak se pøipravit na podzimní vlnu?
·Kam se podìly duchovní dary?
·Bratrská jednota baptistù se stala èlenem Èeské eavngelikální aliance
·Patriarcha Kirill v Západu vidí semeništì zla a sní o vizi velkého Ruska

více...

Počítadlo
Zaznamenali jsme
116697594
přístupů od 17. 10. 2001

Život víry: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ
Vloženo Středa, 03. duben 2024 @ 10:28:21 CEST Vložil: Tomas

Služba bližním poslal Ekrazit

Zde, na GS, se bohužel objevilo i toto rouhavé tvrzení: 


J 20:31:     Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu. Je to smutné, že Janovi nevěříte....Apoštolové, první křesťané mu věřili...    a proto také nekázali nikomu, že Ježíš je Bůh

Toto rouhavé tvrzené teď podrobím kritice:


To, že Pán Ježíš je Bůh, bylo jasné každému člověku čistého srdce: 

Jan 1, 45  Filip zase vyhledal Natanaela a řekl mu: „Nalezli jsme toho, o němž psal Mojžíš v Zákoně i Proroci, Ježíše, syna Josefova z Nazareta.“ 

Jan 1, 49  „Mistře,“ řekl mu Natanael, „ty jsi Syn Boží, ty jsi král Izraele.“ 

Jan 14, 8  Filip mu řekl: „Pane, ukaž nám Otce, a víc nepotřebujeme!“ 

Jan 14, 9  Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce

Jan 20, 28  Tomáš mu odpověděl: „Můj Pán a můj Bůh.“ 

Ten, Kdo tvrdí, že Pán Ježíš, nebyl Bohem, nýbrž stvořenou bytostí, tedy člověkem, tím zároveň tvrdí, že Pán Ježíš byl hříšný, protože všechno stvoření je zatíženo hříchem.

Římanům 5, 12  Skrze jednoho člověka totiž vešel do světa hřích a skrze hřích smrt; a tak smrt zasáhla všechny, protože všichni zhřešili. 

Ten, kdo tvrdí, že Pán Ježíš nebyl Bohem, tím zároveň tvrdí, že spasení neexistuje – není totiž možné, aby hříšný člověk spasil jiného hříšného člověka a smířil ho tak s Bohem, který je třikrát svatý (Iz. 6,3; Zj. 4,8)! 

* 

Písmo potvrzuje Spasitelovu bezhříšnost – tedy Boží původ 

Jan 8, 46  Kdo z vás mě usvědčí z hříchu? Mluvím-li pravdu, proč mi nevěříte?

2. Korintským 5, 21  Toho, který nepoznal hřích, kvůli nám ztotožnil s hříchem, abychom v něm dosáhli Boží spravedlnosti.

* 

NESTVOŘENÝ BOŽÍ SYN 

1) Boží Syn nebyl stvořen, nýbrž zplozen  

Žalmy 2, 7 [www.biblenet.cz]  Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil. 


2) Máme se utíkat k Bohu, nikoli ke stvořené bytosti

Žalmy 2, 12 [www.biblenet.cz]  Líbejte syna, ať se nerozhněvá, ať na cestě nezhynete, jestliže jen málo vzplane hněvem. Blaze všem, kteří se k němu utíkají!   
  

3) Slovo, skrze něž vše povstalo a které byl Bůh, se stalo tělem

Jan 1, 1 [www.biblenet.cz]  Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.  

Jan 1, 3 [www.biblenet.cz]  Všechno povstalo skrze ně a bez něho nepovstalo nic, co jest.  

Jan 1, 14 [www.biblenet.cz]  A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy.    


4) Boží Syn je s Otcem v dokonalé jednotě  

Jan 10, 30 [www.biblenet.cz]  Já a Otec jsme jedno.“  

Tato jednota byla pozorovatelná i vizuálně. Kdyby byl Syn stvořenou bytostí, pak by nešlo o jednotu.

Jan 14, 9 [www.biblenet.cz]  Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?  
10 [www.biblenet.cz]  Nevěříš, že já jsem v Otci a Otec je ve mně? Slova, která vám mluvím, nemluvím sám od sebe; Otec, který ve mně přebývá, činí své skutky.  
11 [www.biblenet.cz]  Věřte mi, že já jsem v Otci a Otec ve mněne-li, věřte aspoň pro ty skutky!


5) Syn byl způsobem bytí roven Bohu

Filipským 2, 6 [www.biblenet.cz]  Způsobem bytí byl roven Bohu, a přece na své rovnosti nelpěl, 

Židům 1, 3 [www.biblenet.cz]  On, odlesk Boží slávy a výraz Boží podstaty, nese všecko svým mocným slovem. Když dokonal očištění od hříchů, usedl po pravici Božího majestátu na výsostech

1. Janův 5, 20 [www.biblenet.cz]  Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život


6) Protože byl (a je) roven Bohu, je nutné Ho ctít jako Otce 

Jan 5, 23 [www.biblenet.cz]  aby všichni ctili Syna, jako ctí Otce. Kdo nemá v úctě Syna, nemá v úctě ani Otce, který ho poslal. 

Protože je vyžadována stejná úcta k Otci i Synu, je zřejmé, že oba mají stejnou podstatu. 

1. Janův 5, 20 [www.biblenet.cz]  Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život

NĚKTERÉ VZTAHY OTCE A SYNA [notabene.granosalis.cz]  
ZÁKLADNÍ VZTAHY UVNITŘ BOŽÍ TROJICE [notabene.granosalis.cz] 


7) Synu byla dána veškerá moc 

Jan 3, 35 [www.biblenet.cz]  Otec miluje Syna a všecku moc dal do jeho rukou. 

Matouš 28, 18 [www.biblenet.cz]  Ježíš přistoupil a řekl jim: „Je mi dána veškerá moc na nebi i na zemi.    


8) Boží Syn má účast na veškerém stvoření 

Římanům 11, 36 [www.biblenet.cz]  Vždyť z něho a skrze něho a pro něho je všecko! Jemu buď sláva na věky. Amen.

Koloským 1, 16 [www.biblenet.cz]  neboť v něm bylo stvořeno všechno na nebi i na zemi – svět viditelný i neviditelný; jak nebeské trůny, tak i panstva, vlády a mocnosti – a všechno je stvořeno skrze něho a pro něho. 

Koloským 2, 3  v něm jsou skryty všechny poklady moudrosti a poznání.

Z textů vyplývá, že všechno na nebi i na zemi bylo stvořeno v něm, skrze něho a pro něho, což znamená, že Boží Syn nebyl stvořen.  


9) Boží Syn je udržovatelem všeho  

Koloským 1, 17 [www.biblenet.cz]  On předchází všechno, všechno v něm spočívá, 

Kol. 1,17  a on je přede všemi a jím všechny věci drží pohromadě (Pavlík)  

Kol. 1,17  a on je přede vším a všecko jím stojí (BK)  


10) Boží Syn vyšel od Boha a k Bohu se vrátil  

Jan 8, 42 [www.biblenet.cz]  Ježíš jim řekl: „Kdyby Bůh byl váš Otec, milovali byste mě, neboť jsem od Boha vyšel a od něho přicházím. Nepřišel jsem sám od sebe, ale on mě poslal.  

Jan 13, 3 [www.biblenet.cz]  Ježíš vstal od stolu a vědom si toho, že mu Otec dal všecko do rukou a že od Boha vyšel a k Bohu odchází,  


11) Boží Syn je Spasitelem světa 

Jan 3, 16 [www.biblenet.cz]  Neboť Bůh tak miloval svět, že dal svého jediného Syna, aby žádný, kdo v něho věří, nezahynul, ale měl život věčný. 

Jan 14, 1 [www.biblenet.cz]  „Vaše srdce ať se nechvěje úzkostí! Věříte v Boha, věřte i ve mne

1. Janův 5, 20 [www.biblenet.cz]  Víme, že Syn Boží přišel a dal nám schopnost rozeznávat, abychom poznali, kdo je pravý Bůh. A jsme v tom pravém Bohu, protože jsme v jeho Synu Ježíši Kristu. On je ten pravý Bůh a věčný život. 


12) Vzkříšený Kristus Pán pánů a Král králů usedl na pravici Boží (Bůh je třikrát svatý - Otec, Syn, Duch svatý), což apriori vylučuje, že je Kristus stvořenou bytostí, zatíženou hříchem. Hřích k Božímu trůnu nemá přístup! 

Izajáš 6, 3  Volali jeden k druhému: „Svatý, svatý, svatý je Hospodin zástupů, celá země je plná jeho slávy.“

Zjevení Janovo 4, 8  Všechny čtyři bytosti jedna jako druhá měly po šesti křídlech a plno očí hledících ven i dovnitř. A bez ustání dnem i nocí volají: „Svatý, svatý, svatý Hospodin, Bůh všemohoucí, ten, který byl a který jest a který přichází.“

Římanům 8, 34  Kdo je odsoudí? Vždyť Kristus Ježíš, který zemřel a který byl vzkříšen, je na pravici Boží a přimlouvá se za nás!

Koloským 3, 1  Protože jste byli vzkříšeni s Kristem, hledejte to, co je nad vámi, kde Kristus sedí na pravici Boží.

1. Petrův 3, 22  jenž jest na pravici Boží, když vstoupil do nebe a podřídil si anděly a vlády a mocnosti.


Závěrem  

Boží Syn není bytostí stvořenou, tedy bytostí nižšího řádu, nežli Bůh sám, nýbrž bytostí Bohem zplozenou (Ž. 2,7), která je výrazem Boží podstaty (Žd. 1,3) a tedy bytostí rovnou s Bohem (Fp. 2,6). Tedy Slovo, které bylo a je Bohem (J. 1,1), z něhož vše povstalo (J. 1,3), v kterém byl (a  je) život (J. 1,4), a které se stalo tělem, které přebývalo mezi námi, plné milosti a pravdy (J. 1,14) – což stvořená bytost v žádném případě být nemůže. Ježíš Kristus je pravý Bůh a věčný život (1J. 5,20). A to je zhruba smysl Janovy zprávy.  

Ti, kteří upírají Božímu Synu Boží původ a snižují Ho na úroveň bytosti stvořené, pak se tím dopouštějí tvrzení, že stvořená bytost spasila jiné stvořené bytosti, čímž by byl Bůh z procesu spásy vyloučen. Není možné, aby stvoření, samo zatížené hříchem, nás smířilo s třikrát svatým Bohem (Iz. 6,3; Zj. 4,8)  !!!



A na těch, kteří nestvořeného Krista nechtějí přijmout, se uplatňuje neomezeně toto Spasitelovo slovo:  

Matouš 13, 14 [www.biblenet.cz]  A plní se na nich proroctví Izaiášovo: ‚Budete stále poslouchat, a nepochopíte, ustavičně budete hledět, a neuvidíte. 

Jan 15, 23 [www.biblenet.cz]  Kdo nenávidí mne, nenávidí i mého Otce.  

ecr      

"POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ" | Přihlásit/Vytvořit účet | 121 komentáře | Search Discussion
Za obsah komentáře zodpovídá jeho autor.

Není povoleno posílat komentáře anonymně, prosím registrijte se

Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: oko v Středa, 03. duben 2024 @ 12:21:55 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Samozřejmě, že Ježíš je Bohem, který na sebe vzal lidskou přirozenost.

Ježíš je plně člověkem (tvorem) i plně Bohem.

Bohužel v článku jsou implicitně skryty zase opačné omyly, jako by Ježíš ani nebyl člověkem (tvorem) - tedy nestoriánství.

Ode zdi - ke zdi!


Však jenom to, co bylo Slovem přijato - to mohlo býti spaseno.



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 03. duben 2024 @ 12:38:33 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)

Teeda, to jsou mi novinky !! :-)

Tak apoštol Jan psal rouhavá tvrzení !!

A dokonce jsou zapsána v Písmu svatém:

        J 20:31:     Tato však jsou zapsána, abyste uvěřili, že Ježíš je Mesiáš, Syn Boží, a abyste věříce měli život v jeho jménu.



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: rosmano v Středa, 03. duben 2024 @ 18:32:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Žádný z těchto textů neříká explicitně, že Ježíš je Bůh.
Marný trinitářský tělocvik :-)


Ježíš má Boha. Bůh je hlavou Krista.

Je jen JEDEN Bůh. A je Ním Bůh Ježíše Krista, Bůh Abraháma, Izáka, Jákoba.
Bůh Izraele, Jediný, který má nesmrtelnost a přebývá v nepřístupném světle; jeho nikdo z lidí nespatřil a nemůže spatřit. Jemu buď čest a věčná moc. Amen.



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 03. duben 2024 @ 20:00:37 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Každý kdo studuje svaté písmo skrz Svatého ducha dojde k závěru, že Ježíš není člověk který se stal bohem ale naopak bůh který se člověkem stal aby skrz jeho oběť mohlo být vykoupení a milost. Na světě nebylo člověka který by tuto oběť a milost mohl přinést a je tomu tak i psáno.  Právě proto musel sestoupit sám nejvyšší a stát se člověkem.

Nepochopení je ale v tom, že hodně náboženství má představu, že jediný Bůh je jakási osoba-fyzická...přitom je jasné, že je to DUCH zcela nezávislý na časoprostoru jehož první zcela nezbytnou manifestací pro tvoření byl prvorozený syn...což je dokonalý obraz OTCE v časoprostoru. Tedy pro lidské pochopení je je psáno o otci a synu. Ale !!!! oba dva jsou jedním Svatým duchem...rozdil je jen ve velikosti neboli časoprostoru. OTEC není ničím omezený ani časem ani prostorem. Kdežto syn ikdyž je stejné podstaty tak  už je nejdokonalejší manifestací v časoprostoru tedy syn už má tělo nebeské.

Ale jakmile SYN umřel jeho duch se ihned spojil s OTCEM a byli do vzkříšení spolu.  Ježíš zcela jasně říká...otče odevzdávám svého ducha do tvých rukou.



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 03. duben 2024 @ 20:00:46 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
  1. Evangelium podle Jana 10:30: "Já a Otec jsme jedno." Tato věta byla vyslovena Ježíšem během debaty s židovskými vůdci a naznačuje hlubokou jednotu mezi ním a Otcem.
  2. Evangelium podle Jana 14:9-11: "Kdo vidí mě, vidí Otce... Věř mi, že já jsem v Otci a Otec ve mně." Zde Ježíš vysvětluje Filipovi, že kdo vidí Ježíše, vidí i Otce, což ukazuje na jejich hlubokou jednotu.
  3. Evangelium podle Jana 17:21: "Ať jsou všichni jedno, jako jsi ty, Otče, ve mně a já v tobě, ať jsou v nás jedno, aby svět uvěřil, že jsi mě poslal."



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 03. duben 2024 @ 20:32:49 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
"Ty, Betleheme Efrata, jsi malý mezi Judovými tisíci. Z tebe mi má vyjít ten, kdo bude vládnout Izraeli; jeho původ je od věčnosti, od pradávna."



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 03. duben 2024 @ 20:33:52 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
"Měj, ó země, slyšení, i vše, co je na ní, ať naslouchá, Hospodin, Pán, má svědek proti vám, Pán z jeho svatého chrámu."



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 03. duben 2024 @ 20:38:11 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Tvrzení, že Ježíš byl pouhým člověkem který se bohem stal je učení Satanovým a přímo popírá velikost samotné oběti a zármutek jediného Boha nad ztrátou syna...který byl poslán aby nás spasil.
Souvisí to i s Abrahámem a Izákem kde už jediný Bůh nastínil jakou oběť přinese on sám ze své milosti a to tím, že obětuje prvorozeného.



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Středa, 03. duben 2024 @ 20:40:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Samotná Izákova oběť by žádnou spásu přinést nemohla... jediný Bůh tim jen ukázal co bude muset přijít a jaká to bude ztráta pro něj a i přesto syna poslal ! kvůli nám z lásky k nám. 



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Středa, 03. duben 2024 @ 21:11:04 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tolik falešného výkladu po kupě asi po desáté na Granosalis zopakované kdy si autor doslova vycucal z prstu nesmyslné závěry a výklady, že prý člověk  Pán Ježíš Kristus je Bůh. Tyto nesmysly už byly mnohokrát zde na Granu v komentářích vyvráceny.
V Bibli neexistuje ani jeden verš, který by potvrzoval že Ježíš je Bůh. Neřekl to o něm ani 1x jediný Bůh Otec, neřekl to o sobě ani 1x sám Ježíš a neřekli to o něm ani 1x apoštolové vč. Tomáše.
Boží Syn neznamená automaticky Bůh. 



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: mikim v Středa, 03. duben 2024 @ 22:31:25 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Tomáš odpověděl a řekl mu: "Můj Pán a můj Bůh." Bible viz jiné překlady
a[28] Nebo „Můj Pán a můj bůh“
"Můj Pane a můj Bůh." Velmi pravděpodobný způsob, jak porozumět Janovi 20:28, je ten, že Tomáš si uvědomil, že v Ježíši působí Boží moc, a když řekl „Pán můj a Bůh můj“, poukázal na to, že Ježíš ve skutečnosti zjevil Boha v jedinečném mocným způsobem. Když Tomáš viděl vzkříšeného Ježíše, jasně viděl jak Pána Ježíše, tak Boha, který vzkřísil Ježíše z mrtvých, a tuto skutečnost uvedl.

Ježíš vždy učil, že dělal jen to, k čemu ho Bůh vedl, a říkal, že pokud jste ho viděli, viděli jste Otce. V tomto světle existuje dobrý důkaz, že zde v Janovi 20:28 „pochybující Tomáš“ říkal, že když viděl Ježíše, viděl také Otce.

Konstrukce řeckého textu je „člen, podstatné jméno, zájmeno; kai [a], člen, podstatné jméno, zájmeno“ (dosl. „Pán můj a Bůh můj). Tato konstrukce se používá mnohokrát, když se mluví o dvou různých věcech (srov. Mt 12:47; Marek 3:33; Lukáš 8:20; Jan 4:12; a Skutky 2:17). Jsou však chvíle, kdy je tato konstrukce použita, kdy není jasné, že se mluví o dvou samostatných věcech, ale autor může jednoduše zesílit výraz pro zdůraznění (např. Skutky 10:4; 1. Korintským 2:4; Fil. 4:7; 2. Tim. 4:1; Žid. 10:17; a Zj. 6:11). Je jasné, že pokud měl Tomáš v úmyslu nazvat Ježíše Bohem, existuje mnohem jasnější způsob, jak to říci v řečtině, než je v řeckém textu Jana 20:28, a to je dobrý důkaz, že nechtěl nazývat Ježíše, „Bůh“ v trinitárním smyslu slova.

Musíme si pamatovat, že Thomasův výrok nastal v momentu překvapení a možná i šoku. Před pouhými osmi dny Tomáš vehementně popřel Ježíšovo vzkříšení, i když všichni ostatní apoštolové a učedníci, včetně žen, důrazně prohlásili, že Ježíše viděli živého. Ale Tomáš řekl: „Dokud neuvidím v jeho rukou znamení hřebů a nevložím svou ruku do jeho boku, nikdy neuvěřím“ (Jan 20:25). Ale o osm dní později se Ježíš objevil v zamčené místnosti, postavil se před Tomáše a řekl: „Sáhni sem prstem a podívej se na mé ruce a natáhni svou ruku sem a vlož ji do mého boku a nebuď nevěřící, ale věřící“ (Jan 20:27). Tomáš už nemohl popírat, že Ježíš žije a že ho Bůh vzkřísil z mrtvých. Tomáš viděl, že to, co Ježíš řekl, je pravda. Otec působil v Ježíši a vzkřísil ho z mrtvých. Tomáš při pohledu na živého Ježíše uviděl Ježíše i Boha, který ho vzkřísil z mrtvých.

Bylo to jen pár týdnů předtím, kdy Filip při Poslední večeři požádal Ježíše: „Pane, ukaž nám Otce“ (Jan 14:9). Ježíš odpověděl: „Kdo viděl mne, viděl Otce“ (Jan 14:9). Potom Ježíš pokračoval: „Slova, která vám říkám, nemluvím sám od sebe, ale Otec, který je ve spojení se mnou, činí své skutky“ (Jan 14:10). Jinými slovy, když jste viděli Ježíše, viděli jste jeho i Otce.

Ježíš mnohokrát učil, že bude zabit a poté vzkříšen z mrtvých. Učil o tom hned poté, co ho učedníci poznali jako Krista (Mt 16:21; Marek 8:31, 32; Lukáš 9:22). Potom o tom znovu učil hned po Proměnění (Mt 17:9-12; Mk 9:9-13); a znovu, když byl v Galileji krátce po Proměnění (Mt 17:22, 23; Marek 9:31, 32; Lukáš 9:43–45) a znovu na svátek stánků (Jan 8:21, 28) ; a znovu, když šel do Jeruzaléma na Velikonoce (Mt 20:17-19; Marek 10:32-34; Lukáš 18:31-34); a znovu, když byl v Jeruzalémě na Velikonoce (Mt 26:2; srov. Jan 12:7). Navzdory Ježíšově zdánlivě jasnému učení o tom však apoštolové nechápali, co tím myslel (Lukáš 18:34), a po ukřižování Tomáš přímo popřel, že Ježíš vstal z mrtvých.

Když Tomáš uviděl vzkříšeného Krista, okamžitě se přesvědčil, že Ježíš vstal z mrtvých. Ale měl najednou zjevení, že Ježíš je Bůh? To by bylo zcela mimo Thomasovy znalosti a přesvědčení. Ježíš nikdy netvrdil, že je Bůh (navzdory trojičním tvrzením, že ano), a ve skutečnosti právě naopak. Z kříže volal k Otci: „Bože můj, Bože můj“ (Mt 27:46 a po svém vzkříšení stále nazýval Boha „Bože můj“; Jan 20:17).

Ježíš řekl, že Otec je jediný pravý Bůh (Jan 17:3). Řekl také, že byl poslán Bohem; poslal od Otce, a ve skutečnosti to opakoval tak často, že by to apoštolům nemohlo uniknout (Jan 5:23, 30, 36, 37; 6:29, 44, 59; 8:16, 18, 42; 10:36; 12:49; 14:24; 17:3, 21; 20:21). Ježíš pokračoval ve stejném směru myšlení a mnohokrát řekl, že jeho skutky, jeho učení a dokonce i to, co řekl, není jeho vlastní, ale pochází od Otce (např. Jan 5:19, 30; 6:38; 7:16 8:16, 28, 29; 12:49, 50; 14:24). To bylo to, co apoštolové od Mesiáše očekávali – že bude neustále plnit Boží vůli. Oni — spolu s židovským náboženstvím byli vychováni – nikdy nečekali, že Mesiáš bude Bůh. Na rozdíl od Ježíše, který nejednal sám od sebe, Bible mnohokrát uvádí, že jedině Jahve je Bůh a že jedná na vlastní pěst (např. Dt 32:12, 39; 2. Sam 22:32; 2. Královská 19:15, 19; Neh. 9:6; Job 9:8; Žalm 72:18; 136:1–4; Iz 37:16; 44:6-8; 45:18, 21; Mat. 24 :36; Marek 12:29). Zdá se nepřiměřené, že Ježíš mohl být Bohem, ale nemluvil, učil nebo nepracoval sám od sebe, ale Jahve, Bůh, mohl a jednal sám od sebe.

Na jiných místech v Bibli, kde apoštolové mluví o Ježíšově vzkříšení, neprohlašují: „To dokazuje, že Ježíš je Bůh! Spíše prohlašují, že „Bůh“ vzkřísil Pána Ježíše z mrtvých“ (Skutky 2:24, 32; 3:15; 4:10, 5:30, 10:39–40, 13:30, 33, 37; Řím 10:9; 1. Kor. 6:14; 15:15; Gal. 1:1; Kol. 2:12; 1. Pet. 1:21). Ze všech těchto příkladů můžeme bezpečně vyvodit, že apoštolové, včetně Tomáše, viděli, jak Bůh působí při vzkříšení Ježíše z mrtvých. Apoštolové chápali Ježíšovo vzkříšení jako Boží skutek a ukázku Jeho moci (Ef. 1:19-20).

Ježíš neřekl jen apoštolům, že když viděli jeho, viděli Otce, řekl to i ostatním. Jen několik dní předtím, než byl ukřižován, po svém triumfálním vjezdu do Jeruzaléma (Jan 12:12-16), zvolal Ježíš tamnímu zástupu v Jeruzalémě: „Kdo věří ve mne, nevěří jen ve mne, ale i v něho kdo mě poslal. A kdo mě vidí, vidí toho, který mě poslal“ (Jan 12:44-45). Takže i zástupy v Jeruzalémě měly příležitost slyšet, že vidět Ježíše znamená vidět Boha v tom smyslu, že Ježíš dokonale plnil Boží vůli.

Dalším důležitým bodem je, že když Tomáš uviděl Ježíše, neřekl mu: „Ty jsi můj Pán a můj Bůh. Ale to je pravděpodobně to, co bychom očekávali, kdyby si Tomáš ve skutečnosti myslel, že Ježíš je Bůh. Existuje úzká paralela okolností, kdy Tomáš a Natanael viděli Ježíše: oba byli pochybovači. Když Filip poprvé řekl Natanaelovi, že našli „toho, o kterém psal Mojžíš“, tj. Mesiáše (Jan 1:45), Natanael nevěřil a řekl: „Může z Nazareta vzejít něco dobrého? Ale poté, co se Natanael osobně setkal s Ježíšem, zcela změnil názor a řekl: „Rabbi, ty jsi Syn Boží, jsi král Izraele. Na rozdíl od Natanaela, který řekl: „Ty jsi“ Syn Boží, Thomas nepoužil frázi „Ty jsi“. Ježíš učil, že byl poslán Bohem a konal Boží skutky, a poté, co byl vzkříšen z mrtvých, všechny pochybnosti o tom zmizely. Když Tomáš uviděl Ježíše, viděl Ježíše i Boha, který ho poslal, zmocnil ho a vzkřísil, a tak Tomáš řekl: „Můj Pán a můj Bůh.

Dalším možným způsobem, jak porozumět Janovi 20:28, je uvědomit si, že v semitských jazycích může „Bůh“ odkazovat na věci kromě Nejvyššího Boha. Každý dobrý řecko-anglický lexikon uvede příklady řeckého slova theos, často překládaného jako „Bůh“, odkazujícího také na pohanského „boha“ nebo „bohyni“ (Skutky 19:37), ďábla nebo démona (2. Kor. 4 :4), nebo lidí, kteří nějakým způsobem zastupují Boha (Jan 10:34). Skutečnost, že Tomáš nazval Ježíše „Bohem“, neznamená, že si myslel, že Ježíš je součástí Trojjediného Boha, ale myslel si o něm, že je nejvyšším představitelem Boha a hodným být nazýván „bohem“.

Abychom porozuměli této interpretaci toho, co řekl Thomas, musíme porozumět určité základní informaci. Za prvé, Thomas téměř jistě mluvil hebrejsky nebo aramejsky, a proto bude flexibilita slova „Bůh“ v těchto jazycích podrobně popsána níže. Je také důležité vědět, že rané rukopisy Bible byly psány velkými písmeny. To znamená, že technicky by Elohim v hebrejštině i Theos v řečtině měly být vždy překládány jako „BŮH“ velkými písmeny. Protože biblické jazyky používaly slovo „BŮH“ k označení Boha, nižších božstev, jako je ďábel, andělé a démoni, a také vládců, soudců a lidí, kteří nějakým způsobem zastupovali Boha, jsou čtenáři Bible nuceni používat kontextu a rozsahu Písma určit, zda by moderní anglický překlad měl být „Bůh“, „bůh“ nebo „bohové“.

[Více o těchto různých způsobech chápání Elohima viz komentář k Hebr. 1:8.]

Následujících několik odstavců je o biblickém, zejména semitském způsobu používání slov pro „Bůh“. Je to docela podrobné, ale ve světle obrovské trojiční zaujatosti přimět Tomáše, aby řekl, že Ježíš je „Bůh“, se zdá být nezbytné zcela plně ukázat, že v biblickém jazyce můžete někoho nazývat Elohim nebo Theos, aniž by to znamenalo, že to byl Nejvyšší Bůh. . Pro porozumění Bibli je užitečné vědět, že hebrejské slovo Elohim („Bůh“) je v množném čísle – Elohim je vždy množné číslo. Je to jednomnožné podstatné jméno jako anglické slovo „jelen“ nebo „ryba“, a proto je třeba jej překládat podle kontextu a může znamenat „Bůh“, „bůh“ nebo „bohové“. Když vidíme slovo „ryba“, musíme z kontextu určit, zda jde o jednotné nebo množné číslo. Ve větě jako: "Jedl jsi rybu?" nemusí být dostatek kontextu k detekování zjistit, zda osoba snědla jednu rybu nebo více než jednu. Tento problém se může vyskytnout i v hebrejském textu, i když nám v hebrejštině někdy pomůže doprovodné sloveso.

Elohim není jediné jednomnožné podstatné jméno v hebrejštině. Dvě další jsou „voda“ a „nebe“. Trinitáři tvrdí, že důvod, proč je Elohim množný, je ten, že odkazuje na pluralitu v Trojici, ale i kdyby existovala Trojice, a my nevěříme, že existuje, nebylo by to být pravděpodobné. Za prvé, Bůh dal Židům hebrejský jazyk, takže by měli být odborníky na svůj vlastní jazyk, a nikdy nevěřili, že Elohim mluví o nějaké pluralitě v Bohu. Stejně jako „voda“ a „nebe“ jsou zčásti množné, protože jsou tak rozlehlé, zdá se, že Elohim je množné kvůli rozlehlosti a velikosti Boha.

Ve většině případů, kdy se Elohim vyskytuje v Bibli, odkazuje na pravého Boha. Avšak i letmý pohled přes hebrejskou konkordanci ukáže, že mnohokrát odkazuje na falešné bohy. Jako příklady by mohly být uvedeny desítky veršů, ale několik z nich je: „nemít žádné jiné bohy [Elohim] přede mnou“ (2. Mojž. 20:3); „Neklanějte se před jejich bohy [Elohim]“ (2. Mojžíšova 23:24); „vybrali si nové bohy [Elohim]“ (Soudce 5:8); a „[Šalamonovy] manželky obrátily jeho srdce k jiným bohům [Elohim]“ (1. Královská 11:4).

Jsou chvíle, kdy se Elohim používá k označení konkrétního pohanského boha: například Dagon (Soudce 16:23; 1 Sam 5:7), Chemosh (Soudce 11:24) a Baal (1. Královská 18: 24-27).

Elohim, „Bůh“, může také odkazovat na anděly nebo jiné duchovní bytosti. Jedním z příkladů je Žalm 8:5, který říká, že Bůh učinil lidstvo o něco nižší než Elohim. Vzhledem k flexibilnímu významu slova Elohim by tento verš mohl říkat, že Bůh učinil lidstvo o něco nižším, než je On sám, nebo by mohl říkat, že učinil lidstvo o něco nižším, než jsou jeho zástupci v duchovním světě, tj. andělé. Naštěstí o výkladu není pochyb, protože verš je citován v Židům 2:7, který říká „andělé“, což nám dává vědět, že v Žalmu 8:5 se Elohim zmiňuje o Božích zástupcích, andělech. Žalm 8:5 je tedy vynikajícím příkladem toho, jak Nový zákon objasňuje naše chápání Starého zákona. Dalším příkladem je Soudců 13:22, kde Manoach a jeho manželka viděli anděla, ale zvolali: „Viděli jsme Boha [Elohima]. Jejich prohlášení dávalo v biblické kultuře dokonalý smysl, protože viděli Božího zástupce.

Jsou chvíle, kdy se Boží zástupci nazývají „Bůh“ (Elohim a dokonce i Jahve!), když zastupují Boha a mluví Jeho jménem. To se nazývá „agentura“. Podstata principu jednání je: „zmocněnec osoby je považován za osobu samotnou.b“ Princip jednání je dobře potvrzen učenci a v Bibli se vyskytuje poměrně často. Například v Genesis 16:13, i když Hagar mluvila s andělem, označovala ho jako Yahweh a El (Bůh). V Genesis 31:11 anděl mluví k Jákobovi, ale v Gn 31:13 říká: „Já jsem Bůh [El] Bethel.“ V Genesis 32:28, 30 se zdá, že Jákob zápasí s Bohem [Elohim], ale z Ozeáše 12:3-4 se dozvídáme, že to byl anděl zastupující Boha. Dalším příkladem je, že Exodus 13:21 říká, že „Jahve“ šel před Izraelem v ohnivém sloupu, ale Exodus 14:19 a 23:20-23 nám dávají vědět, že to byl anděl, zástupce Boha. „Jahve“ tedy šel před Izrael, jak ho představoval jeho anděl ochránce. Podobně, když čtete Soudců 2:1-4, anděl mluví k Izraelitům, ale jeho řeč je v první osobě, jako by to byl Bůh sám.

Elohim, „Bůh“, může také označovat lidské vládce, krále, proroky a lidi, kteří nějakým způsobem zastupují Boha. Tak Exodus 21:6; 22:8-9, téměř jistě odkazují na Boží zástupce jako Elohim, „Bůh“ (2. Mojžíšova 22:27 pravděpodobně také. V těchto verších je doprovodné sloveso množné, nikoli jednotné, takže tradiční učení rabínů, že význam je „soudci“, což je také v KJV, je téměř jistě správné). Žalm 82:1 je pozoruhodný, protože používá Elohim dvakrát; na začátku verše odkazovat na pravého Boha a na konci verše odkazovat na vládce a lidi, kteří ho zastupují. Verš říká: „Elohim [“Bůh”] stojí ve shromáždění mocných; soudí mezi „Elohim“ [„bohy“]“. Dále Ps. 82:6 říká: „Vy jste Elohim [“bohové”]; a vy všichni jste synové Nejvyššího." Jako synové Nejvyššího jsou tito vládci způsobilí být nazýváni Elohim, [“bohové”]. Žalm 97:7 také nazývá vládce Elohim.

Jsou chvíle, kdy se konkrétní jednotlivci nazývají Elohim, „Bůh“. Jedním z příkladů je Mojžíš. V Exodus 7:1 Bůh mluví k Mojžíšovi a říká: „Hle, učinil jsem tě Bohem [Elohim] faraonovi“ (Darby). Vzhledem k uniplurální povaze Elohim je jiný překlad: „Vidíš, učinil jsem tě bohem [Elohim] faraonovi“ (BBE, KJV), ale faktem je, že Mojžíš, který představuje Elohim („Bůh“), může být legitimně v biblické kultuře nazývaný Elohim („Bůh“). Dalším příkladem je, když král Saul chtěl mluvit s mrtvým prorokem Samuelem a šel k ženě, která byla médium a nekromantka (1 Sam 28:7-15 ). Když vyvolala „Samuela“ (ve skutečnosti démona vydávajícího se za Samuela), žena řekla: „Vidím Elohima vystupovat ze země“ (1 Sam 28:13). Toto je dobrý příklad člověka, kterému se říká Elohim, a mohli bychom to přeložit jako „Bůh“ a porozumět zvyku, že zástupci Boha jsou nazýváni „Bůh“, nebo snáze srozumitelný překlad pro anglického čtenáře je jednoduše „bůh; “ žena viděla přicházet „boha“, o kterém si myslela, že je Samuel.

Vzhledem k tehdejšímu jazyku a vzhledem k tomu, že Ježíš zastupoval Otce a měl božskou autoritu, je jistě pochopitelné, že Tomáš označoval Ježíše jako „boha“. Naproti tomu tvrdit, že Tomáš řekl, že Ježíš byl „Bůh“, a tedy 1/3 trojjediného Boha, se zdá neuvěřitelné. Jak bylo uvedeno výše, v biblických dobách bylo běžné nazývat zástupce Boha „Bohem“ a Starý zákon obsahuje poměrně dost příkladů, jako když Jákob zápasil s „Bohem“ a je jasné, že ve skutečnosti zápasil s andělem. (Oz 12:4).

Je běžné číst komentáře, které tvrdí, že Tomáš se posunul z hlubin nevíry na vrchol víry a nazval Ježíše svým „Bohem“. Ale na jakém základě by to Thomas udělal? Komentátoři poukazují na Jana 1:1, že evangelium říká „to Slovo bylo Bůh“. Za prvé, existují spolehlivé důkazy, že to ve skutečnosti neříká (viz komentář k Janovi 1:1). Co je však důležitější, Janovo evangelium bylo napsáno až desítky let poté, co Tomáš promluvil, a neexistuje žádný důkaz, že Ježíš někdy učil o Trojici nebo že byl „plně člověkem a plně Bohem“. Právě naopak. Nazval Boha „pravým Bohem“ (Jan 17:3); řekl, že Otec je větší než on (Jan 14:28); a mluvil o Otci jako o svém Bohu před i po svém vzkříšení (Mt 27:46; Jan 20:17). Také, když měl příležitost „opravit“ chápání lidí o něm nebo učit o Trojici, jako například s ženou u studny (Jan 4) nebo s farizeem, který se ho zeptal na první a velké přikázání (Marek 12) , neučil o Trojici ani neřekl, že je člověkem, ale také Bohem. Velmi důležité je, že těch několik veršů v evangeliích, kde Ježíš řekl něco, co trinitáři používají, aby ukázali, že Ježíš je Bůh, lze všechny interpretovat netrinitárním způsobem. Neexistuje žádný důkaz, že by lidé v době Ježíše věděli o Trojici nebo že Ježíš byl plně Bůh a plně člověk – neexistovalo o tom žádné učení.

Existuje mnoho trinitárních autorit, které připouštějí, že v době, kdy Tomáš mluvil, neexistovala žádná znalost trinitární doktríny. Pokud by například učedníci věřili, že Ježíš je „Bůh“ v tom smyslu, jak to dělají mnozí křesťané, „všichni by neutekli“ jen pár dní předtím, když byl zatčen. Vyznání dvou učedníků, kteří šli po cestě do Emauz, ukázalo myšlenky tehdejších Ježíšových následovníků. Když mluvili se vzkříšeným Kristem, kterého si spletli jako pouhého cestovatele, mluvili o Ježíši. Řekli, že Ježíš „byl prorok, mocný slovem i skutkem před Bohem...a ukřižovali ho; ale my jsme doufali, že on je ten, kdo má vykoupit Izrael“ (Lukáš 24:19-21). Učedníci si mysleli, že Ježíš byl Mesiáš, „prorok“ a Syn Boží, ale ne Bůh sám.

I když si uvědomili, že Ježíš je Kristus, věděli, že podle starozákonních proroctví měl být Kristus, Boží pomazaný, člověk: měl být potomkem Evy (Gn 3,15) a skrze linie Abrahama a Davida a „Bůh“ neodpovídaly tomuto popisu. Měl být pomazán svatým duchem Bohem, jak bylo předpovězeno v Izajášovi 61:1, verš, který o sobě Ježíš citoval (Lukáš 4:18); zatímco Bůh nepotřebuje být pomazán svatým duchem. Mesiáš měl být „jedním z jejich vlastních“ (Jer. 30:21), nikoli Bůh. Víme, jak tvrdě se Ježíš snažil učit učedníky, že zemře a bude vzkříšen – kolikrát to učil – a učedníci to nikdy „nepochopili“. Máme věřit, že Ježíš nějak učil Trojici, něco, co bylo proti všemu, čemu byli učedníci učeni a čemu věřili, ale nikde není zmínka o tom, že by to Ježíš někdy učil, a přesto učedníci nějak „dostali“ toto učení? Zdá se to příliš neuvěřitelné, než aby se tomu dalo uvěřit. Z evangelijních zpráv nevyplývá, že by Ježíšovi učedníci věřili, že je Bůh, a když Tomáš uviděl vzkříšeného Krista, nezrodil novou teologii v momentu překvapení.

Kromě biblického použití slov pro „Bůh“ používaných pro Boží zástupce existuje kulturní důvod, proč mohl Tomáš použít slovo „bůh“ k označení Ježíše, když se mu Ježíš zjevil. V řecko-římské kultuře se stalo zvykem označovat císaře jako „boha“, ale obvykle až po jeho smrti. Takže například poté, co byl v roce 44 př. n. l. zavražděn Julius Caesar, římský senát odhlasoval, že je bohem. Povýšení velkých lidí do řad bohů je proces, kterému učenci říkají „zbožštění“. Pokud byli mrtví římští císaři „bohy“, je rozumné, že Tomáš věděl, že Ježíš byl mrtvý ale teď ho viděl živého, označoval ho jako „boha“.

Kontext verše ukazuje, že jeho předmětem je skutečnost, že Ježíš byl naživu. Jen o tři verše dříve Thomas ignoroval očité svědectví ostatních apoštolů, když mu řekli, že viděli Pána. Kristovo vzkříšení bylo tak spornou naukou, že tomu Tomáš nevěřil (ostatní apoštolové také ne), a tak by Ježíšova smrt způsobila, že by Tomáš pochyboval o tom, že Ježíš je tím, za koho se vydává – Mesiášem. Tomáš věřil, že Ježíš je mrtvý. Byl tedy šokován a ohromen, když viděl – a byl konfrontován – samotného Ježíše. Když byl Tomáš konfrontován s živým Kristem, okamžitě uvěřil ve vzkříšení, tj. že Bůh vzkřísil muže Ježíše z mrtvých, a vzhledem k tomu, že „Bůh“ se v kultuře běžně používá jako jeden s Boží autoritou, to jistě dává smysl, že by Tomáš hlásal: „Můj Pane a můj bůh“. V kontextu není žádná zmínka o Trojici a není důvod se domnívat, že by si učedníci vůbec byli vědomi takové doktríny. Tomáš řekl, co by věděl: že muž Ježíš, o kterém si myslel, že je mrtvý, žije a má božskou autoritu.






Aneb, jak Ekrazit BA redifon podnítil rozklad křesťanství na GS (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Středa, 03. duben 2024 @ 23:05:38 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Gratuluji 😁



Toto téma vyjevuje zvrácenost křesťanského myšlení. (Skóre: 1)
Vložil: Vota v Čtvrtek, 04. duben 2024 @ 07:19:56 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
To se eBA vážně povedlo 👍😁



UZNÁNÍ TITULU (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. duben 2024 @ 10:15:54 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
Uznání titulu

ecr



JOHN MAISEL : JE JEŽÍŠ BŮH ? (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Čtvrtek, 04. duben 2024 @ 18:31:36 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
K úvaze:
John Maisel: Je Ježíš Bůh? 

Upraveno z přednášky přednesené studentům na půdě fakulty Moskevské státní univerzity USSR
Výňatky

Během své pozemské služby před dvěma tisíci lety, Ježíš řekl: "Já jsem Bůh." Řekl, že je tvůrcem nebe i země a že jedině skrz Něj může lidstvo poznat pravý pokoj a může mu být dán věčný život. On nejenom vydal tato překvapivá prohlášení. On podal důkazy, kterými podpořil tato tvrzení. Jedinečnost Ježíše ukazují jeho tvrzení o božství. 

Dovolte mi, abych se zastavil právě zde: Ježíš je mezi všemi náboženskými postavami celého světa jedinečný právě ve svých tvrzeních, že je Bůh.

BUDDHA O SOBĚ NIKDY NETVRDIL, ŽE JE BŮH. 
MOJŽÍŠ NIKDY NETVRDIL, ŽE JE JEHOVA. 
MOHAMED NIKDY NETVRDIL, ŽE JE ALLÁH.  
JEDINĚ JEŽÍŠ KRISTUS PROHLÁSIL, ŽE JE SKUTEČNÝ A ŽIVÝ BŮH !

Záznamy ukazují, že Ježíš nebyl ukřižován protože křísil z mrtvých, nebo protože slepí začali vidět a chromí chodit. 

Ježíš byl ukřižován, protože o sobě tvrdil, že je Bůh. 

Buddha jednoduše řekl: "Jsem učitel, který hledá pravdu."

Ježíš řekl: jsem pravda.

Konfucius řekl: "Nikdy jsem netvrdil, že jsem svatý."

Ježíš řekl: "Kdo usvědčí z hříchu??

Mohamed řekl: "Pokud nade mnou Bůh nerozprostře svůj plášť milosrdenství, nemám naději."

Ježíš řekl: "Když ve mne neuvěříte, zemřete ve svém hříchu."


Ježíšovo stanovisko nutí posluchače nebo čtenáře k rozhodnutí. Co se rozhodnete dnes  udělat s Ježíšem, je nejdůležitější rozhodnutí, které kdy v životě uděláte. 

Vaše rozhodnutí o Ježíši Kristu je mnohem důležitější než vaše ideologie. Je důležitější než vaše kariéra. A je mnohem důležitější než partner, kterého si vyberete. Pokud je Ježíš Bůh, pak se musíte rozhodnout, co uděláte s touto informací. Pokud není Bůh, neměli bychom se jím dále zabývat.

C. S. Lewis, bývalý profesor Oxfordské univerzity byl ateistou, který se později stal křesťanem. Ve svých spisech Lewis zdůrazňoval, že nikdo nemůže k osobě Ježíše Krista zůstat neutrální

JEŽÍŠOVY DVĚ OTÁZKY

Jednoho dne položil Pán Ježíš jednomu ze svých následovníků dvě otázky: "Za koho mě lidé pokládají?" a "Za koho mě pokládáte vy?"

Tyto dvě otázky jsou naším počátečním bodem. První, za koho lidé pokládají Ježíše Krista? Pokud jste již zkoumali Ježíše Krista, pravděpodobně souhlasíte  s názorem většiny lidí, že Ježíš je jedna z nejjedinečnějších osobností, kterou svět kdy poznal. Ježíš není jednoduše velký muž mezi lidmi. On je největším mužem, který kdy žil. 

Čím více studujete jeho život, tím více jste ovlivněni. Dokonce i ateisté a skeptici připouštějí jedinečnost Ježíše. Poslechněte si, co řekli skeptici světa o Ježíši a Jeho nesrovnatelném vkladu do historie lidstva. 

Renan, francouzský myslitel a ateista, řekl: "Cokoliv překvapujícího může přinést budoucnost, jedna věc je jistá, Ježíš nikdy nebude překonán."

Rousseau, jiný francouzský myslitel, srovnal Ježíše se Sokratem slovy: "Pokud život a smrt Sokrata byly z těch, co píšou ságy - život a smrt Ježíše byly od Boha."

Napoleon řekl: "Znám lidi a Ježíš nebyl pouze člověk."

Lord Byron, anglický básník, který určitě nepřijímal křesťanské principy a zemřel ve dvaceti šesti letech, protože žil život jen pro své sobecké potěšení, řekl o Ježíši toto: "Pokud kdy byl člověk Bohem anebo Bůh člověkem, Ježíš byl obojí."

Takže Ježíš Kristus, podle skeptiků a lidí, kteří znali jeho život, je považován na nejjedinečnějšího člověka, který kdy žil.

Historik Phillip Schaff říká: "Určitost Ježíše Krista je tak jistá, jako moje vlastní identita. 

Dr. F. F. Bruce řekl: "Někteří lidé si zahrávají s mýty, legendami, myšlenkami o Ježíši. Ti, kteří to tak dělají, to nedělají na základech historického výzkumu!"  Dokonce světské historické prameny jako Kornelius Tacitus, římský historik prvního století, hovoří detailně o osobě Ježíše Krista. 

Flavius Josephus, známý židovský historik prvního století hovoří a životě a smrti Ježíše, který tvrdil, že je Mesiáš a činil mocné činy. 

Skeptik H. G. Wells, ve knize Shrnutí Historie, věnuje přes dvacet stránek Ježíši Kristu a dosvědčuje jeho život a smrt z historického pohledu.

DRUHÁ OTÁZKA : ZA KOHO POVAŽUJETE JEŽÍŠE KRISTA VY ?

Předtím, než můžete odpovědět na tuto otázku, potřebujete určité důkazy a fakta, která vám pomohou učinit racionální rozhodnutí. 

Musíme se sami sebe otázat, zda existuje dostatečný důkaz, který potvrdí rozumovou víru v Ježíše Krista jako Spasitele světa. Je jasné, že mé srdce nemůže udělat něco, co mé myšlení odmítá. Takže předtím, než uběhne dnešní večer, budete si muset položit otázku: "Kdo je Ježíš Kristus?" a odpovědět na ni ve svém srdci. Mnohokrát jsem zažil, že jsem se setkal s určitými vnitřními překážkami, kterými jsem se musel propracovat dříve, než moje víra mohla mít rozumový základ, který Bůh chtěl. 

Pokud Bůh existuje a není mlčící - jestli je Ježíš Kristus odpovědí na potřeby lidského srdce - Bůh pak chce, abych svým rozumem pochopil jeho plán, ve kterém připravil pro člověka vztah s Ním samotným. Křesťanství je postaveno na spolehlivém základě znalostí a schopnosti dosvědčit svědectví o Ježíši Kristu. 

NĚKTERÁ Z JEHO JEDINEČNÝCH TVRZENÍ

Dovolte mi zopakovat některá z Ježíšových prohlášení, abychom si položili základ a podívali se pak na důsledky jeho zvláštního prohlášení. Zvažujeme to, že není obyčejným mužem. 

"Když Ježíš uzdravil slepého, takže viděl, řekl o sobě: "Já jsem světlo světa." (Jan 9,5).

"Když nasytil 5000 lidí dvěma rybami a pěti bochníky chleba, řekl: "Já jsem chléb života." (Jan 6,35).

Když se Ježíš objevil před mužem, který ho mohl poslat na popravu a položil Ježíšovi otázku, zda-li je Kristus, Syn Boží," odpověděl mu: "Ty sám jsi to řekl." (Matouš 26; 63-64).

Tomáš, učedník, který pochyboval o tom, že byl Ježíš vzkříšen z mrtvých, reagoval : "Můj Pán a můj Bůh", když pohlédl na Ježíše a vložil své prsty do jeho ran na rukou a boku (Jan 20,28).

Ježíš řekl: "Kdo vidí mne, vidí Otce" (Jan 14,9). A poté, co vzkřísil jednoho člověka z mrtvých, řekl: "Já jsem vzkříšení i život. Kdo věří ve mě, i kdyby umřel, bude žít" (Jan 11,25). Takže Ježíšova tvrzení, že je Spasitelem světa a jedinečnost jeho služby a díla, jsou naprosto jasná. 

Pravděpodobně jeden z nejdůležitějších aspektů jeho tvrzení je právo odpouštět hříchy na zemi. Prohlášení, které bylo vyhrazeno jedině samému Bohu. Poslechněte si jeden popis tvrzení, který se toho týká.

"Když se po několika dnech vrátil do Kafarnaum, proslechlo se, že je doma. Sešlo se tolik lidí, že už ani před dveřmi nebylo k hnutí. A mluvil k nim. Tu k němu přišli s ochrnutým, čtyři ho nesli. Protože se  k Němu přes zástup nemohli dostat, odkryli střechu tam, kde byl Ježíš, prorazili otvor a spustili dolů nosítka, na kterých ochrnutý ležel. Když Ježíš viděl jejich víru, řekl ochrnutému: "Synu, odpouštějí se ti hříchy." 
Seděli tam někteří ze zákoníků a v duchu uvažovali: Co to ten člověk říká? Rouhá se! Kdo jiný může odpouštět hříchy než Bůh? 
Ježíš hned svým duchem poznal, o čem přemýšlejí a řekl jim: "Jak to, že tak uvažujete? Je snadnější říci ochrnutému: "Odpouštějí se ti hříchy" anebo říci: "Vstaň, vezmi své lože a choď?" 
Abyste však věděli, že Syn člověka má moc na zemi odpouštět hříchy - řekne ochrnutému: "Pravím ti vstaň, vezmi své lože a jdi domů!"
A on vstal, vzal své lože a vyšel před očima všech, takže všichni žasli a chválili Boha: "Něco takového jsme ještě nikdy neviděli." (Marek 2; 1-12).

Nyní se zaměřme na jedno z nejhlubších prohlášení, které kdy Ježíš učinil, a pokud je skutečné, je opravdu ohromující. 

On řekl: "Já jsem za cesta, pravda i život. Nikdo nepřichází k Otci, než skrze mne." (Jan 14,6).

On neřekl: "Já jsem "jakákoliv cesta", On řekl: "Já jsem ta cesta."

Ježíš řekl: Já jsem ta cesta, ne "nějaká cesta" a to je výhradní tvrzení. Pokud jsou Ježíšova slova pravdivá, vylučují všechny ostatní stezky, vedoucí k Bohu. Pokud je Ježíš tou cestou, tou jedinou cestou, po které mohu přijít k Bohu, pak už nikdo jiný - dokonce ani Mohamed, Konfucius, Buddha nebo vlastní já, není cestou k Bohu. 

Nebyl jsem to já, kdo za vámi přišel s tímto tvrzením. Řekl to Pán Ježíš. Pokud existuje jakákoliv jiná cesta k Bohu, jiná než skrze Ježíše Krista, pak Kristova smrt na kříži pozbývá veškerý smysl. 

Pokud existuje víc než jedna cesta k Bohu, nemusel Bůh poslat svého jediného Syna, aby zemřel místo nás. 

Zdá se to příliš omezené? Výhradní? Možná ano, ale Bůh to řekl jasně a bez dvojznačnosti, protože je to velmi důležité. 

Podívejte se podrobněji na lidskou nejistou pozici. Přestoupili jsme normy a zákony dokonale svatého, dokonale spravedlivého a čestného Boha. 
Jak?
Podle slov Bible jsme všichni zhřešili a jsme daleko od Boží slávy (Římanům 3,23)
Bůh, který je dokonalý, musí mít ve své přítomnosti dokonalou spravedlnost a svatost. To jsou jeho normy. Toto je cíl, do kterého se musíme trefit. A protože my všichni nedosahujeme této normy, jsme hříšníci. Pokud jsme opravdu upřímní, musíme uznat, že naše životy nejsou vůbec dokonalé. 

Ježíš řekl, že On je tím mostem, který spojuje svatého Boha a hříšné lidstvo. Proto Ježíš zemřel. Proto je Kristův kříž středem ohniska lidské historie. Nový Zákon říká v 1 listu k Timoteovi:

"Je totiž jeden Bůh a jeden prostředník mezi Bohem a lidmi, člověk Kristus Ježíš, který dal sám sebe jako výkupné za všechny, jako svědectví v určený čas."(1Timoteova 2,5).

Když jste přijali Krista, vstoupil do vašeho života, ať už to cítíte, nebo ne. Vaše víra musí spočívat na jistotě Božího slova, bez ohledu na to, co mohou vyjadřovat vaše pocity. Okamžik, kdy jste vírou přijali Krista, byl čin vaší vůle, a v té chvíli, kdy jste to udělali, se stalo mnoho věcí:

1. Získali jste společenství s Bohem:

"Hle, stojím přede dveřmi a tluču. zaslechne-li kdo můj hlas a otevře mi, vejdu k němu a budu s ním večeřet a on se mnou." (Zj. 3,20).

"Bůh jim chtěl dát poznat, jak bohatá je sláva jeho tajemství mezi pohany:  Je to Kristus mezi vámi, v něm máte naději na Boží slávu. (Koloským, 1,27)

2. Vaše hříchy jsou odpuštěny

"On nás vysvobodil z moci tmy a přenesl do království svého milovaného Syna. V něm máme vykoupení a odpuštění hříchů: (Koloským 1; 13-14)

3. Stal jste se Božím dítětem

"Těm pak, kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi . . . (Jan 1,12)

4. Získal jste věčný život

"Amen, amen pravím vám, kdo slyší mé slovo a věří tomu, který mě poslal, má život věčný a nepodléhá soudu, ale přešel již ze smrti do života." (Jan 5,24)

5. Začal jste velké dobrodružství, pro které vás Bůh stvořil

Ježíš řekl: "Zloděj přichází, jen aby kradl, zabíjel a ničil. Já jsem přišel, aby měly život a měly ho v hojnosti."  (Jan 10,10)

"Kdo je v Kristu, je nové stvoření. Co je staré pominulo, hle, je tu nové!" (2. Korintským 5,17)

John M. Maisel, Dallas, Texas, USA 

ecr



Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Čtvrtek, 04. duben 2024 @ 20:41:32 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Fráze "Jsem Alfa i Omega" skutečně je součástí původního řeckého textu Zjevení Janova 1:11. V řeckém originálu zní jako "Ἐγώ εἰμι τὸ Ἄλφα καὶ τὸ Ὦ, ὁ πρῶτος καὶ ὁ ἔσχατος" (Egó eimi to Alpha kai to Ō, ho prōtos kai ho éschatos).



PROBLÉM KRISTOVA BOŽSTVÍ JE JEDNOU PROVŽDY VYŘEŠEN ! (Skóre: 1)
Vložil: Ekrazit v Úterý, 09. duben 2024 @ 08:55:15 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu)
PROBLÉM KRISTOVA BOŽSTVÍ JE JEDNOU PROVŽDY VYŘEŠEN !


1) Nestvořený Boží Syn

Boží Syn nebyl stvořen, nýbrž zplozen  

Žalmy 2, 7 [www.biblenet.cz]   Přednesu Hospodinovo rozhodnutí. On mi řekl: „Ty jsi můj syn, já jsem tě dnes zplodil.
 

2) Bůh, tedy Slovo, se stalo tělem

Jan 1, 1 [www.biblenet.cz]  Na počátku bylo Slovo, to Slovo bylo u Boha, to Slovo bylo Bůh.

Lukáš 1, 32 [www.biblenet.cz]  Ten bude veliký a bude nazván synem Nejvyššího a Pán Bůh mu dá trůn jeho otce Davida.

Lukáš 1, 35 [www.biblenet.cz]  Anděl jí odpověděl: „Sestoupí na tebe Duch svatý a moc Nejvyššího tě zastíní; proto i tvé dítě bude svaté a bude nazváno Syn Boží.


3) Pro jednotu (nikoli rovnost, či totožnost), pak platí:

Jan 10, 30 [www.biblenet.cz]   Já a Otec jsme jedno.“

Jan 14, 28 [www.biblenet.cz]  Slyšeli jste, že jsem vám řekl: Odcházím – a přijdu k vám. Jestliže mě milujete, měli byste se radovat, že jdu k Otci; neboť Otec je větší než já.


4) Otec byl na zemi viditelný ve svém Synu

Jan 12, 45 [www.biblenet.cz] A kdo vidí mne, vidí toho, který mě poslal.

Jan 14, 9 [www.biblenet.cz]  Ježíš mu odpověděl: „Tak dlouho jsem s vámi, Filipe, a ty mě neznáš? Kdo vidí mne, vidí Otce. Jak tedy můžeš říkat: Ukaž nám Otce?

Koloským 1, 15 [www.biblenet.cz]  On je obraz Boha neviditelného, prvorozený všeho stvoření,


5) Spása není z člověka - ale z Boha

Skutky apoštolů 4, 12 [www.biblenet.cz]  V nikom jiném není spásy; není pod nebem jiného jména, zjeveného lidem, jímž bychom mohli být spaseni.“


6) Závěr

1. Korintským 1, 18 [www.biblenet.cz]  Slovo o kříži je bláznovstvím těm, kdo jsou na cestě k záhubě; nám, kteří jdeme ke spáse, je mocí Boží.

ecr







Re: POPÍRÁNÍ KRISTOVA BOŽSTVÍ (Skóre: 1)
Vložil: Dzehenuti v Úterý, 09. duben 2024 @ 21:09:08 CEST
(O uživateli | Poslat zprávu | Blog)
Vše je jasně napsáno v :




Stránka vygenerována za: 0.98 sekundy